Princess of vampires [DOKONČENO] ✓ - OPRAVA

•6• „ Kdo sakra jsem?!"

Obrázek pochopíte během čtení
Věnování: Ctenarka2, děkuji, že si trpělivá, milá a že se ti oba dva příběhy líbí. Jsem ráda za takovou čtenářku jako jsi ty. Takže tady je pro tebe jedna speciální kapitola! 😊

Kass
„ Vstávej," slyšel jsem koho jinýho než Zacha. Ano rozhodla jsem se mu říkat Zach neboť Zachariach je moc dlouhé. Pomalu jsem otevřela oči a tím pádem jsem viděla Zacha. „Slíbil jsem ti, že tě probudím v nouzi a nebo po přistání. Musíš něco sníst než pojedeme na cestu," řekl Zach a já jsem si sedla na sedadle. Kabát, který jsem měla přes sebe teď sklouzl na nohy. „ Děkuju za ten kabát," řekla jsem, ale pak ještě dodala: „ Tobě nebylo chladno?" On se trochu zasmál a pak řekl: „ Věř mi, žil jsem v Rusku malém městečku, takže na zimu jsem zvyklý." „ Jaké to je v Rusku? Je všechno zmrzlé?" zeptala jsem se, když jsem si vybrala dva čokoládové croissanty. „ Ne. Je tam sníh to ano, ale části jsou i nádherný," řekl a podle jeho chvilkového výrazu bylo vidět jak si v hlavě připomněl svůj domov. „ To tam musí být hezky, " řekla jsem a on přikývl. „ Třeba se tam někdy podíváš," řekl a taky si vzal jídlo. „ Jestli se chceš převléct do teplejšího oblečení bude to dobrý nápad. Budeme přistávat na druhé straně Kanady, než jsme měli," řekl. „ Jak je to možné?" zeptala jsem se. „ Na letišti, kde jsme měli původně přistát se vyskytli problémy a na ostatních nebylo volno, až na ten na druhém konci Kanady. Takže zbytek cesty pojedeme autem," vysvětlil mi. Přikývla jsem, jako že jsem pochopila a z batohu jsem si vytáhla šedivou, teplou mikinu a trochu oteplené legíny.

Vzala jsem si oblečení a šla jsem na toaletu se převléct. Když jsem se převlékla šla jsem zpátky a v hlavě jsem měla furt můj sen. Teda spíš oba dva. Proč se mi zdál takový sen? O čem byl? Proč nevím jméno toho dítěte? „ Hej, volá tě země," řekl Zach vedle mě. Jen jsem se na něj podívala a všimla jsem si jak si mě prohlíží. Vzpomněla jsem si jak se ptal kdo je Lee. Mohla bych mu to říct. ,,Byl to můj nejlepší kamarád," řekla jsem a on nechápavě pozvedl obočí. ,,Lee jak si se ptal kdo to je, byl to můj nejlepší kamarád," zopakovala jsem. ,, Co se tedy stalo?" zeptal se. ,, Někdo vyhrožoval jeho otcovi v hospodě, kdyby se neodstěhovali Lee by třeba už nežil," řekla jsem. ,, A ty víš kdo mu vyhrožoval, že?" ptal se dál. ,, Toho muže jsem viděla, když jsme šli z nemocnice k autu. Stál za rohem domu, měl červené oči a za ospaskem zbraň," řekla jsem mu co jsem viděla. ,, Temní," pošeptal, jako kdyby si myslel, že ho neslyším, ale já ho slyšela zřetelně. To slovo bylo v mém druhém snu, ale nevěděla jsem co znamená. ,, Kdo to jsou ti temní?" zeptala jsem se a on se na mě podíval. ,, Je legenda, že to jsou zatracení upíři, čarodějové, víly a často démoni, kteří nenašli odpuštění. Jejich pán Arcadius je pán zla a temnoty. Snaží se najít posledního čistokrevného hybrida, jenže toho už nikdo hodně dlouho neviděl," řekl. ,, Hybrid? Jako v The Originals Klaus?" zeptala jsem se. ,, Kdo, že?" zeptal se nechápavě. ,, To je jeden seriál, ale to neřeš vyprávěj dál. Proč ho Arcadius chce?" ptala jsem se a čekala co řekne. ,, Spíš ji, říká se, že to je dívka. A chce ji, protože její krev mu umožní být nejsilnější, a museli by ho poslouchat vlci i upíři. Její krev mu dá nesmrtelnost, nebude moc být zabit," řekl. ,, A jinak by šel zabít?" zeptala jsem se. ,, Ano, povídá se, že je v nějakém spánku. Jenže problém je, že ho může zabít starší nebo královský upír. Nikdo jiný, ani vlkodlak," řekl a já poslouchala jak nikdy. ,, Co se stalo s tou dívkou co je hybrid?" ptala jsem se zájmem. ,, Nikdo to neví, ví se jen to, že žije, ale je ukrytá," řekl. ,, Předtím si mluvil, že mi babička zatajila i rodiče, ty o nich něco víš?" zeptala jsem se. Zach zakroutil záporné hlavou a nakonec řekl: ,, Jak bych mohl? Neznal jsem je. Jen mi to tak přišlo, když ti zatajila i dědu. Ale bohužel a o tvých rodičích nic nevím." Chtěla jsem mít ještě pár otázek, ale z ohlasu se ozval pilot. Prosím připoutejte se, budeme přistávat na malém letišti. Upozornění! Můžou být menší turbulence kvůli sněžení. Super. Pořádně jsem si sedla do sedadla a Zach si usedl vedle mě. Připoutala jsem se a najednou se začalo klepat celé letadlo. Zavřela jsem oči a rukou jsem chytla něco teplého a většího než má ruka. Zach, chytla jsem jeho ruku, kterou jsem drtila. Slyšela jsem i velmi slabé křupání, ale nějak jsem to nevnímala. Soustředila jsem se jen na to jak se letadlo třepe. ,, Myslím, že by si mi mohla přestat drtit ruku, už jsme přistáli," slyšela jsem. Trochu jsem po otevřela oči a všimla jsem si, že jsme zase na pevné zemi. ,, Promiň, si v pořádku?" zeptala jsem se. ,, Jo, mám jen pochroumanou ruku, ale to se zahojí," řekl s malým úsměvem. Jen jsem se usmála. Z letadla jsme se přesunuli do auta a jeli jsme autem.
O dvě hodiny později
Kass
Už asi dvě hodiny jedeme lesem, kterým jsme projeli nejméně třikrát. Začalo mi to přijít divné a navíc jsem potřebovala na záchod a od té doby co jsem snědla ty crossianty je mi nějak divně. Když jsme projeli znovu okolo toho snad sto padesáti letého smrku podívala jsem se na Zacha, který se snažil vypadat klidně. ,, Zabloudili jsme, že ano?" zeptala jsem se ho, on se na mě rychle podíval a pak přesunul oči na vozovku. ,, Možná?" odpověděl řečnickou otázkou. ,, Tak zastav, podíváš se do mapy a já si aspoň odskočím," řekla jsem a on mě po chvíli poslechl. ,, Ať ti to netrvá dlouho." řekl. Jen jsem protočila oči a vystoupila jsem z auta. Protáhla jsem se a vydala se k nejbližšímu keři nebo stromu. Po velké úlevě jsem se vracela k autu, kde stál Zach s mapou na kapotě. ,, Víš přibližně, kde jsme?" zeptala jsem se. ,, Ano, ani ne třicet minut je od nás město. Pojedeme tam a ubytujeme se v motelu," řekl a ukazoval na město v mapě. Jen jsem přikývla a tak složil mapu a hodil ji do auta. Když jsme chtěli oba dva nastoupit, něco nebo někdo mě odhodil pryč. Když jsem letěla vzduchem vydala jsem ze sebe křik a Zach a na mě otočil. Nevím jak dlouho bych letěla vzduchem, kdyby tam nestál strom a já o něj nezabrzdila. Na zemi jsem se vyškrábala na nohy a okolo mě se najednou utvořil velký kruh mužů i žen. Všichni měli společné tři věci. První: zbraň, druhá: bílá kůže s modrými modřinami a třetí: hrozné, červené oči. Hned mi došlo, že to byli temní. Očima jsem vyhledala Zacha, který už bojoval se svojí skupinkou temných. Pozorovala jsem ho, když v tom ho přes hruď sekl stříbrným nožem nějaký muž. Zach zakolísal a tím ztratil svojí převahu na síle. Od nějaké ženy dostal další říznutí do paže. Polil mě vztek a co největší silou jsem zaútočila na prvního temného co jsem viděla. Netušila jsem jak, ale moje síla přibila. Chytla jsem ruce nějaké ženy co se po mě ohnala noži, a když jsem prudce zatáhla ruce jsem ji urvala a ona se skácela s křikem k zemi. Neřešila jsem jak jsem to udělala a bojovala jsem dál. Někomu jsem utrhla ruku nebo obě dvě, někomu jsem zlomila vaz, někomu jsem dokonce hlavu urvala a někomu jsem i prokousla hrdlo. Takhle jsem bojovala dál, až kolem mě nikdo nebyl. V útočným postoji jsem se rozhlížela okolo sebe až mi to došlo. Já všechny zabila holýma rukama dokonce i zuby. Jedu zakrvácenou ruku jsem přesunula k ústům, kde jsem se dotkla svých zubů. Špičáky byli vytáhlé než ostatní zuby. Byly jako od upíra. S nic nechapajícím pohledem jsem se podívala na Zacha, který stál kousek ode mně. Díval se na mě se šokem v očích. Šla jsem trochu blíž, ale hned jsem se zastavila, když jsem poznala jeho oči i zuby. Zuby měl stejné jako já a jeho oči byli temné a pod očima se mu objevovaly žilky. ,, Co si zač?!" zeptala jsem se, když nic neříkal a nepatrně jsem si sáhla na tvář, kde jsem hned cítila žilky. Úplně stejné jako pod očima Zacha. ,, Kdo sakra jsem?!" zeptala jsem se hlasitěji. Zach se vzpamatoval a promluvil: ,, Já jsem upír a ty jsi,.." řekl a šel blíž ke mě. Vzal kousek nože, na kterém byl odraz jeho bot. Přišel ke mně, zvedl nůž tak abych viděla sebe a dokončil minulou větu: ,, A ty si hybrid." Podívala jsem se na nůž, na kterým jsem viděla moje oči. Zděsila jsem se toho, že byly žluté a ne mé klasické, zelené. Vzpomněla jsem si na ten první sen.
Najednou se místností rozlehl dětský pláč a žena se rozbrečela ještě víc. ,, Gratuluju vám královno a králi, máte nádherou dcerku,“ řekl doktor, přešel k nynějším rodičům a předal jim malé miminko v růžové dečce. Holčička měla zavřené oči, ale když je otevřela rodiče viděli něco co nečekali. Dívenka měla žluté oči, které se pak staly zelenými. Nebylo to možné. Byla po staletí prvorozený hybrid. Vrátila jsem se zpátky do reality a podívala jsem se na Zacha. ,, To já jsem hybrid,“ řekla jsem, ale nechtěla jsem tomu věřit. Zach se z mohl jen na přikývnutí. ,, To není možné,“ řekla jsem. ,, Nic takového neexistuje!“ vykřikla jsem frustrovaně. ,, Nemůže to být pravda! Já zabila lidi holýma rukama!“ křičela jsem dál. Zach se trochu pohnul ke mně. Chtěl něco říct, ale já ho předběhla. ,, Ne, chci teď být sama,“ řekla jsem. On se zase pohnul a já, ani nevím jak jsem byla bleskurychle pryč od něj. Potřebovala jsem být sama. Potřebovala jsem odpovědi. Potřebuju znát celou pravdu. Zastavila jsem se u jednoho stromu. Podívala jsem se na své ruce, na kterých byla krev. Nevím co mě to popadlo, zkusila jsem tu krev olíznout. Byla to chyba, moji hlavu zaplavila bolest a já spadla do temnoty.
################################
Ahoj!! Jsem tu zase já a další kapitola.
Kass zřejmě zjistila kdo je..
Jak to vezme?
Co Zach?_Pomůže ji?
Uvidíme..
Mám vás ráda a Ahoj!! U další kapitoly!
Vaše

#Bee#