Princess of vampires [DOKONČENO] ✓ - OPRAVA

•32• Útěk 1\2 ( Je to má vina)

Na obrázku Kass😢

Kass
Rychle jsem otevřela oči a prudce se nadechla. Když jsem se podívala okolo byla to divná místnost. ,, Kass?" ozvalo se vedle mě. Rychle jsem pohled přemístila vedle sebe. Byla ta John a ze spánku mu tekla krev a ruce mě připoutané za zády. ,, Proboha si v pořádku?" zeptala jsem se ho. ,, Jsem, jen mě bolí hlava. Co se to děje?" nechápal proč tu jsme. ,, Temní. Dostali nás," řekla jsem tiše. ,, Kde je Eddie a Tayler?" zeptal se. Než jsem stihla odpovědět ozval se někdo jiný. ,,Tady," ozvalo se tiše kousek od nás. Byl to Eddie, ale zněl hodně slabě. ,, Co po nás chtějí?" zeptala jsem se. ,, Nás," řekl John. Nechápala jsem v to a tak jsem se chtěla zeptat jak to myslí, ale do hlavy mi přišel Tayler. ,, Kde je Tayler? Kde je?!" opakovala jsem a dívala se po místnosti. ,, Tady za mými zády, ale není na tom dobře. Víš jsou různý druhy Temných. Ti co naslouchají našemu nepříteli Arcadiovi a pak svobodní Temní, kteří si užívají nesmrtelnosti. Loví lidi, ze kterých pak pijí, ale nejvíc jim chutnáme my. Upíři. Nejhorší je, že při sání vyprodukovávají omamné feromony, po kterých si mimo a nemůžeš nic dělat. Něco jako droga," řekl Eddie. ,, Proč mi to nikdo neřekl?" nechápala jsem. ,, Nás se neptej, měli by jsme vymyslet únik," řekl John. Zkusila jsem pohnout rukama, ale víc se mi do nich zařízla izolepa. ,, Nech toho, zkoušeli jsme to," řekl John. ,, Co tvoje kouzla?" zeptala jsem se a dál pohybovala rukama. Místo toho, abych se aspoň trochu osvobodila se mi izolepa zařezávla víc do rukou. ,, Nikdy jsem nečaroval mimo akademii," řekl provinile. ,, To je v pohodě, vymyslíme něco jiného," řekla jsem, abych ho uklidnila, že to byla jeho vina. Cloumala jsem dál rukama, ale vůbec to nepomáhalo. ,, Kass. Nech toho cítím krev," řekl Eddie. Na chvíli jsem přestala a sama jsem ucítila teplý cestičky na mých rukou. ,, Jak je Taylerovi?" zeptala jsem se. ,, Netuším, nevidím na něho," řekl Eddie, když se snažil otočit aby ho zkontroloval. ,, Co to tu cítím? Někdo nám tu krvácí?" ozval se hlas kousek od nás. ,, Buď ticho. Jdeme na toho kluka," řekl další hlas. Hned mě napadlo, že mluvili o Taylerovi a tak jsem se ozvala. ,, Hej! Tady jsem! To já tu krvácím! Jeho nechte!" zakřičela jsem do tmy. ,, Slyšel si to Nikolaji? Někdo dělá obětního beránka," řekl ženský hlas. ,, Sklapni Rachel. Slyšel jsem sám," prskl po ní zřejmě Nikolaj. Snažila jsem se ve tmě najít odkud se berou ty hlasy. Než jsem se nadála po místností se rozhlehlo světlo. Chvíli jsem se snažila zvyknout na ostré světlo, ale po chvíli jsem viděla už oba lidi. Spíš Temní, dívku s červenými vlasy, která se nejspíš jmenovala Rachel a celkem dost statného a svalnatého muže, zřejmě Nikolaj. ,, Rachel, jdi se podívat na naší svačinu, já zkontroluju tu holku," řekl Nikolaj, který se začal blížit ke mně. ,, Co si to dělala?" řekl. ,, Pokusila jsem se o útěk blbečku," řekla jsem hnusně. Vůbec jsem nevěděla kde se ta odvaha vzala, ale byla tam. ,, To budu ignorovat," řekl a hlavu dal dozadu aby se podíval na mé ruce. Na nic jsem nečekala a dala mu pořádnou hlavičku. ,, Ty malá děvko!" zakřičel a vrhnul se na mě. Zvedla jsem koleno a kopla ho do rozkroku. ,, To jsi neměla dělat," zasyčel a upíří rychlostí se ke mně přiblížil. Než jsem se nadála zakousl se do mého krku a já jsem vykřikla bolestí. Nikdy jsem to nezažila tak velký příval něčeho co mi otupilo smysly, jako kdybych byla plná rozkoše. ,, Nikolaji! Nech mi taky něco!" slyšela jsem Rachel. Nikolaj se ode mě odtáhl a podíval se na Rachel, která se na mě hrnula. ,, Nech ji. Ji ne. Vezmi si toho ubožáka," řekla a Rachel se vrátila k Taylerovi, do kterého se poté zakousla. Všechno mi připadalo, že je moc daleko. ,, Už to nikdy neuděláš, nebo tvoje přátelé i tebe zabiju. A to hodně pomalu," zašeptal mi do ucha a poté odešel za Rachel. Byla jsem myšlenkami i tělem mimo. ,, Kass? Si v pohodě? " zeptali se po chvíli John i Eddie. ,, Jsem jak je na tom Tayler?" zeptala jsem se, neboť jsem pochopila, že odešli. ,, Je bledý a nijak nereaguje," řekl ustaraně Eddie. ,, Musíme ho odsud dostat," řekla jsem. Nikdo nic neřekl bylo jasné, že všichni přemýšleli o tom jak se dostaneme ven. Dloumala jsem hluboko v mysli a nic mě nenapadlo. Počkat! Jasně mysl. Můj vnitřní hlas, který slyší jen Zach. Moje mysl nebyla zrovna nejklidnější, ale i tak jsem ho hledala. Zavřela jsem pevně oči a myslela jen na Zacha. Jediné co jsem cítila bylo prázdno. Zkoušela jsem to dál, ale pořád nic. Z-a-c-h-u? P-o-m-o-z n-ám. J-sm-e v n-ebe-z... Můj vnitřní hlas byl oslabený těmi feromony, dokonce jsem pochybovala, že to Zach slyšel. ,, Kass?" ozval se Eddie. ,, Co?" zeptala jsem se. ,, Co ovládáš?" zeptal se. ,, O čem tu mluvíš?" nechápala jsem a navíc jsem na to neměla čas. ,, Tvoje schopnost," řekl. ,, Ještě se neprojevila," řekla jsem. ,, Jen, že ti hoří ruce, ale já ovládám vodu," řekl a já se podívala na Johna. ,, Má pravdu, ale já nekouzlím si to ty," řekl a já konečně cítila pálení kůže a plastu na rukou. ,, Pokračuj. Funguje to," řekl Eddie. Snažila jsem se myslet jen na to, abych nás dostala ven. Na žádnou bolest ani smrad ze spáleného masa a plastu. Nesměla jsem vydat ani hlásku. Po celkem dost dlouhé chvíli jsem cítila volnost a oheň ustal. Výborně! " zajásal John. Nic jsem neřekla ještě nebyl čas slavit. Rozeběhla jsem se k Johnovi a udělala jsem to samé co sobě. Byl statečný, nedal na sobě znát bolest ze spálených rukou. Ještě Eddie, který mi pak pomohl s Taylerem. ,, Co to je za smrad?!" zakřičela na schodech Rachel. ,, Jdeme se podívat," řekl někdo úplně jiný. Bylo jich tam víc a my jsme zavrhli plán o útěku. ,, Poslouchejte. Až jsem přijdou odvedu jejich pozornost a vy utečte. Dostaňte se odsud pryč a jestli něco uslyšíte nevracejte se pro mě!" řekla jsem dost zřetelně, aby mě pochopili. John už chtěl něco namítat, ale já ho zastavila tím, že jsem ho objala. ,, Je mi líto, že jsem tě do toho zatáhla. Udělej pro mě něco," řekla jsem mu do ucha. ,, Cokoliv," řekl. ,, Musíš se postarat o Zacha o Taylera a o Freyu," řekla jsem. ,, Ty se vrátíš," řekl mi. ,, Slib mi to," řekla jsem ,, Kass..," začal. ,, Slib mi to!" řekla jsem! ,, Slibuju!" řekl a dal mi pusu na čelo. Přešla jsem k bezvládnému Taylerovi, kterému jsem dala ruku na hruď a pusu na tvář. ,, Mrzí mě to, je to má vina," řekla jsem a odtáhla se. Když jsem se rozhlédla po pokoji viděla jsem tam dva meče jako ozdobu na zdi. Běžela jsem k nim a oba je svojí upíří, oslabenou silou vytáhla. Než jsem se nadála dolů přiběhli dva silní muži. ,, Běžte! Vypadněte odsud!" to bylo poslední co jsem na své přátelé zakřičela. Musela jsem je zachránit, všechno to byla má vina. Ano, přesně. Je moje vina, že se Tayler rozhodl jít zabít Temný, je moje vina, že se do toho připletl Eddie a John. Všechno je má vina. To bylo poslední na co jsem doopravdy pomyslela než jsem se rozeběhla i s meči na dva silné muže a dost možně vstříc mé smrti.
################################
Ahoj!! Jsem tu zase já a nová kapitola!!
Nebojte! Ještě není konec!! Ani náhodou!
Chtělo to už nějakou akci a tady ji trochu máte..
Jinak jak už jsem řekla dostala se mi velká čest být druhá s příběhem v Upírech a musím se přiznat, že jsem každý den kontrolovala zda se posunu na první místo😱😄
Jinak co si myslíte celkově o příběhu?
Já osobně jsem za něj šťastná a jsem i pyšná😊😄
Mám vás ráda a Ahoj!! U další kapitoly
Vaše
#Bee#