Princess of vampires [DOKONČENO] ✓ - OPRAVA

•41• Veselé Vánoce 2\2 ( I love you)

Zvýraznění dole, prosím přečíst!
###
Kass
„ Vstávej! Jsou Vánoce!" zakřičela mi do ucha Freya. Moje odpověď bylo mrzuté zamručení a zachumlání více do teplých peřin, neboť v zimě na Kanadě je dost velká zima a hodně sněhu. „ No tak! Stejně dnes je celý den volno!" říkala pořád dost nahlas. „ Když je volno nech mě spát až do večera," řekla jsem. „ Ty máš dneska náladu," řekla a pak jsem slyšela klapnutí dveří do koupelny. Zachumlala jsem se víc do peřiny a znovu zavřela oči.

„ To už zase spíš?!" ozvala znovu Freya. „ Hmm," zabručela jsem. „ To ani náhodou. Řekni mi, co máš pro Zacha?" zeptala se Freya. „ Nějaké drobnosti," zašeptala jsem rozespale. „ Vím, co by mu stačilo," řekla Freya se smíchem a já se na ní hned otočila. „ Že jsem ti něco říkala!" řekla jsem ji. Ano řekla jsem ji o tom, že když jsem se zhroutila řekla jsem, že ho miluju. A pak včera, že jsem si to i ujasnila, že jsem do něho zamilovala. „ Jsem tvoje kamarádka. Musela si mi to říct," smála se Freya a já jsem začala rudnout jako rajče, které zrovna dozrává. „ No tak! Nečervenej se!" řekla Freya a já po ní hodila polštář, jenže uhnula a tak jsem trefila zeď. „ Neříkej, že tobě by to nestačilo," řekla Freya a sedla si ke mně na postel. „ Sama víš, že jsem to nikdy nezažila," řekla jsem s červenými tvářemi. „ Ano, vím. Ale nemusíš se bát, nic to není," řekla a dala mi ruku na rameno. „ Jak dlouho si s Johnem?" zeptala jsem se jí. „ Jak se vrátil z těch hor. Jak jste byli zajatí, tak jak se potom vrátil, řekl mi, že mě miluje a navždy bude," řekla a na jejím obličeji bylo vidět, jak si přehrává tu vzpomínku. „ Pojď už vstávat," řekla. „ Fajn, řekla jsem a začala vstávat z teplé postele. Vzala jsem si teplý bílý svetr s černými sobi a teplé černé legíny. Freya měla to samé až na to, že svetr měla modrý. „ Kam se jde?," zeptala jsem se. „ To už je na tobě. Já měla za úkol tě dostat ven. Pa," řekla a rychle utekla z pokoje. Kdyby pohled uměl vraždit, už leží na zemi. S povzdechnutím jsem vyšla z pokoje do skoro prázdné školy. Rozešla jsem se nějakým směrem, dokud jsem nevyšla ven a s křupáním sněhu pod mýma nohama jsem došla až k lavičce, na kterou jsem si sedla. Pozorovala jsem malé i velké vločky, jak nenasytně padají už na dost zasněženou zem. I když jsem neměla ráda sníh, ráda jsem ho pozorovala. Cítila jsem i jak mi vločky padají do vlasů a na tváře. Když zafoukal studený vítr, pohladila jsem si ramena, aby mi bylo tepleji, neboť jsem si vzala jen svetr. Hladila jsem si pravidelně ramena, tedy až dokud mi na ně nespadl teplý kabát. „ Víš, že když budeš takhle lehce oblečená nastydneš?" zeptal se známý hlas. „ Ahoj Adriane," řekla jsem potichu. „ Čekala si někoho jiného?" zeptal a bez mého svolení si sedl na lavičku hned vedle mě. „ Ne nečekala jsem nikoho. Kdo by mě taky pořád sledoval než ty, že?" zeptala jsem se ho. „ Nesleduju tě, jen jsem tě zahlédl, jak se tady třeseš tak jsem ti nabídl svůj kabát," řekl a podíval se na mě. „ Tobě zima nebude?" zeptala jsem se ho. „ Ne nebude," řekl a pořád mě pozoroval. „ I tak sis ho měl nechat," řekla jsem mu a poprvé se na něj podívala. „ Nestačí říct obyčejné děkuji?" zeptal se. „ Děkuji," zašeptala jsem. „ Není za co," řekl a odvrátil ode mě pohled. Abych se přiznala, i pro Adriana mám dárek. „ Děkuji," řekla jsem znovu. „ Už si mi poděkovala," řekl. „ Za kabát, ale za to minule ne," řekla jsem a on se na mě podíval. „ Děkuji, že si mě našel," řekla jsem potichu a sklonila pohled k zemi. Adrian mi vzal bradu mezi palec a ukazováček, čímž mě donutil zvednout pohled. „ Není za co. Udělal bych to klidně znovu a znovu," řekl a než jsem se nadála, dal mi malý polibek na čelo. Nevím proč, ale úsměv se mi rozlil po tváři a pak jsme oba dva pozorovali padající vločky.

„ Takže ticho prosím!" zakřičela řiditelka ve velké jídelně, kde jsme byli všichni, kdo na Akademii zůstal. „ Jestliže všichni dojedli večeři, můžeme se posunout k vánočnímu stromku, který je nádherně ozdobený, jako zbytek školy. Takto nádherné výzdobě děkujeme Deborah, Cassie a Kassandře, že se toho ujali. A teď hurá na dárky!" dokončila řiditelka svůj monolog a děti se začaly zbíhat ke stromku. Šla jsem jako poslední, takže už nebylo místo kam si sednout a tak jsem si sedla na výklenek na okně. Řiditelka si stoupla před dárky, které začala rozdávat a já s úsměvem pozorovala radost mých přátel. John dostal dvě cédečka. Jedno s Green Day, druhý s Likink Park a nakones fotku, na který jsme byli oba dva, nikdo jiný. Freya dostala růžového poníka, neboť mi řekla, že když byla, malá tenhle jí vždycky chyběl a taky společnou fotku se mnou. Lucy a Tessa dostali kosmetiku a naši společnou fotku. Adrian dostal cigarety s příchutí nějakého vzácného stromu. Jsou totiž méně škodlivý, jak pro něj tak i pro jeho okolí, neboli pro mě. Jako jediný se na mě podíval s děkovným úsměvem, když pak rozbalil druhý dárek, neboli láhev jeho oblíbeného alkoholu. A Zach? Ten dostal společnou fotku se mnou, jeho oblíbenou čokoládu, kterou bylo těžko sehnat, ale velkou radost mu udělala westernová kniha, přímo z Ruska. „ Kass pojď si je rozbalit," zavolala na mě Freya, když všichni děti odešly. Zůstali jen mí přátelé a pár učitelů. Šla jsem tedy ke stromku, kde byla velká kupa dárků. „ To je pro mě?" zeptala jsem se s údivem. „ Ano a už rozbaluj!" křikl John a já jsem se zasmála. Začala jsem pomalu rozbalovat dárky. Od holek jsem dostala spoustu kosmetiky a od každé malého medvídka do mé sbírky. Poté přišel na řadu dárek od Adriana. Vůbec jsem nečekala, že by mi něco dal. Byla to malá krabička, ve které byl velmi zvláštní přívěšek na krk. Vypadalo to jako oko. „ To je talisman, který by ti měl pomáhat i chránit," řekl mi na to Adrian, já se děkovně usmála a hned si ho dala na krk. Nakonec přišel Zach. Když jsem rozbalila velkou krabici, nemohla jsem uvěřit vlastním očím. Byl to veliký, hnědý a nádherný medvěd se srdíčkem uprostřed, kde bylo napsáno I love you. Než jsem se stihla, vzpamatovat Zach klečel přede mnou. Dal stranou medvěda a podíval se na mě. Jeho pohled jsem opětovala a čekala jsem, co ze sebe vysype. Nadechl se a pak řekl něco, čím mi vzal vítr z plachet: „ Miluji tě."
################################
Tadá!! Ano, ano. Jsem tu s novou kapitolou! Vánoce máme za sebou..
A Zach se konečně vymáčkl😂
Ne, určitě jste čekali, že se to stane co? :D
Asi jste si všimli, že jsme překročili 40. Kapitolu tohohle příběhu... Ani jsem nečekala, že se dostanu tak daleko..
Společné foto!:
Kass and John

Kass and Freya

Kass and Zach

Teď to důležité!!
Chtěla jsem se vás zeptat chtěli by jste Ask na postavy a na autorku? Jestli ano napište otázky do komentářů, nebo ke mně do zpráv a hlavně pro koho jsou.. Poté to dám dohromady a vytvořím z toho Ask, jen pokud bude zájem..
Mám vás ráda a Ahoj!! U další kapitoly
Vaše
#Bee#