Princess of vampires [DOKONČENO] ✓ - OPRAVA

•50• The End

Na obrázku všechny cute fotky Kass a Zach 😍😖

Kass
Co se stalo za ten celý rok? Hodně věcí. Poznala jsem Zacha. Odjela jsem s ním na Akademii, zjistila jsem kdo jsem. Zabila jsem Zacha. Poznala jsem ty nejlepší lidi, který kdy mohli být. Milovala jsem tréninky se Zachem. Milovala jsem blbnutí s Freyou a Johnem. Nikdy můj život nebyl tak plný štěstí. Potom poznání Adriana. Pořád mám obrázek v hlavě jak mi řekl, že pěkně voním. Začala jsem mít ráda sníh a to jen díky Zachovi. Všechno se motá okolo Zacha. Můj život, moje srdce, moje štěstí i smutek. Všechny pocity se motaly okolo toho jednoho. Moje první miluji tě, můj první sex. Všechny veselé zážitky jak šťastné tak i smutné. Teď, když je pryč, jsem ztratila kus sebe. Docela velký kus. A teď? Sedím na své posteli u nohou batoh, plný potřebných věcí a rozhlížela jsem se okolo sebe. V tomhle pokoji nějakou dobu nebudu a bůh ví jestli se někdy vrátím. Nadechla jsem se a pomalu se zvedla, abych mohla jít ke dveřím. Cítila jsem se prázdně, nevěděla jsem kde začnu, ale vím aspoň to, že musím dodržet svůj slib. Určitě by to pro mě udělal také. Nemohla jsem ho nechat chodit po světě jako Temný. Už kvůli němu, kvůli bezpečí upírů a lidí, ale taky kvůli mě. Nesnesla bych pomyšlení, že jsem s někým jiným a on někde vraždí nevinné lidi a upíry. Naposledy jsem se podívala do pokoje a poté jsem zavřela dveře a rozešla se na školní dvůr. Věděla jsem, že mě všichni budou nesnášet, ale musela jsem to udělat. Pro něj i pro mě. Už jsem byla skoro u brány, když v tom se za mnou ozval hlas. ,, Vážně sis myslela, že odejdeš bez povšimnutí?" zeptala se Freya a já se pomalu otočila. ,, nemám ráda loučení," řekla jsem tiše. ,, Řekni mi aspoň proč to děláš?" zeptala se. ,, Pro něj," zalhala jsem. Celou dobu to bylo kvůli mě.  ,, Vím, že lžeš. Přemýšlela si někdy na tím, že jsi hrozně sobecká?" zeptala se. Au, tak tohle bolelo. To je snad poprvé, co dělám něco pro sebe. ,, Víš co? Je to tvoje věc, ale už mi nechoď na oči," řekla a hned na to i se slzami v očích běžela zpátky do školy. Chtěla jsem jí zastavit a zeptat se co má za problém, ale mě samotné začali téct slzy až po tom co jsem si uvědomila, že jsem přišla o nejlepší kamarádku. ,, Bude v pořádku," ozval se Adrian. ,, Jdeš mi taky něco říct?" zeptala jsem se a utřela si slzy. ,, Vlastně ano, nemyslím si, že to co děláš ať je to cokoliv, vím, že to neděláš pro sebe,“ řekl a přistoupil ke mně blíž. ,, Taková ty nejsi,“ řekl a malý kousek přede mnou se zastavil. ,, Asi si se měla rozloučit,“ řekl. ,, Nemohla jsem, pak by chtěli jít se mnou,“ řekla jsem. ,, Nemůžu už dovolit, aby kvůli mě umřel někdo další,“ řekla jsem. ,, Proto ze sebe děláš mučednici?“ zeptal se. Na tohle jsem odpověď neměla. Už tak jsem ztratila dost času. ,, Řekni mi máš vůbec peníze?“ zeptal se a otočil hlavu na bok. ,, Trochu,“ řekla jsem. ,, Na,“ řekl a vytáhl z kapsy dvě kreditní karty. ,, Musíš mít dost peněz,“ řekl, když poznal, že už se chystám ptát na to, proč mi je dává. Podívala jsem se na karty a pak zase na něj. Na nic jsem nečekala a rozeběhla se mu do náruče. ,, Děkuji za všechno,“ řekla jsem mu do ramene. Trochu se odtáhl, aby mi dal malý polibek na čelo a pak se usmál. ,, Není za co,“ řekl a já si od něho převzala karty. Nadechla jsem se a podívala se na velkou budovu, která mi změnila život. Nastala další změna, změna, která nemusí dopadnout dobře.
################################
Ahoj! Tak a je to tu... Oficiální konec tohoto dílu...
Tak nějak doufám, že jsem vás nenaštvala, neboť v minulé kapitole to bylo nějak mrtvé...
Chtěli byste ještě dnes prolog k druhému dílu?
Lovuju vás
Vaše
#Bee#