Dvojčata-Mejmr

2. Sobota v osm?

Uběhlo pár dní od setkání s Honzou a já mám stále nutkání mu napsat.

Vždy, když už mám napsanou zprávu a prstem kroužím okolo tlačítka odesat, tak si vzpomenu na jeho přítelkyni a zprávu opět smažu.

Však..líbí se mi?

Sám nevím.

Tak proč to neodesílám?

,,Co děláš?" Vytrhne mě z myšlenek Michal a z lednice vytáhne mléko.

,,Ále..nic." Odpovím, když se ke mě posadí.

,,Potřebuješ něco?" Obrátím svůj pohled na něho.

,,Ano..měli by jsme začít plánovat naše narozeniny bráško. Za dva dny už je máme a naše oslava vypadá zatím, že ani nebude."

Řekne s viditelným zklamáním.

,,A jak by jsi to viděl?" Zeptám se.

Abych se přiznal, úplně jsem na to zapomněl.

Ale to jsem neměl dělat.

Michal se v ten moment rozvášnil a bylo velice těžké ho umlčet.

Povedlo se mi to až otázkou, koho pozveme.

,,Nooo.."

,,Nějaké známé, kamarády a nějaké holky?" usměju se.

,,Ty máš dobrý, že se ti líbí obě pohlaví" dělá smutného Michal.

,,Ále..určitě tu někoho potkáš" zašklebím se.

,,A teď jsem shánět věci na oslavu."

Zasmějeme se.

Honza-

Uběhlo pár dní od akce a já právě sedím ve studiu a právě natáčím s Gejmrem další díl Hide and Seek.

,,Co takhle se sejít?" Řeknu a začnu se smát jako blázen.

,,To určitě Mente, tebe už zabili" začne se smát Gejmr.

,,Nene, mě se ten nápad líbí" ozve se Kelo.

,,Já nikam nejdu, já mám dobrou schovku" řekne Gejmr.

,,Ale já ještě žiju!" Řeknu na obranu a sleduju, jak Kelo mlátí do všeho, jenom ne do mě.

,,Nééé nech mě bejt Kelo!" Zakřičí Gejmr a začne se smát.

,,Sakraaaa, ten šmejd mě zabil!" Řekne a tentokrát se začnu smát já.

....

,,Aaaaa vyhrál jsem!" Vykřiknu šťastně v moment, co mi začne zvonit telefon.

,,Ano?"

,,Ahoj, tady Pavel. Měl bych prosbu."

,,Jasně! Z té akce, viď? O co jde?" Zeptám se.

,,Zvu tě na oslavu mých a mého bráchy narozenin. Dorazil by jsi?"

...

,,Tak jo! V sobotu v osm, dobře, tak zatím!" Rozloučíme se.

,,Pokračujeme!" Řeknu.

,,Co bude v sobotu?" Zeptá se zvědavě Gejmr.

,,Kamarád mě pozval na oslavu." Usměju se.

Michal-

,,Kamarád mě pozval na oslavu." Řekne a já si potichu povzdechnu.

Kéž by jsi byl na té mojí.

Hned bych byl šťastný. Povzdechnu si.

...

Šťastný budu jedině s ním.

Jenom on mi vytvoří úsměv na tváři, když je mi mizerně.

Ale bohužel.

Jeho znají všichni a mě nikdo.

Ani mí přátelé neví, že to já jsem Gejmr.

Kdyby to věděli, bylo by to několikaleté utajování k ničemu.

O mě by se mělo psát v knihách s názvem Zamilován do Menta část jedna. Ironicky se zasměju.

Táák a další kapitolka je tu!

Myslela jsem, že bude delší, ale kdybych tam hodila i další věci, neměla bych to kde utnout a bylo by to až šíleně moc dlouhé.

Tak snad se vám to líbilo!:)

Další kapitolku čekejte zítra^^

Lucc<3