Dvojčata-Mejmr

19.První Noc

Anoano moje aktivita stále neklesá (potlesk, ovace a bůhvíco😂)
Děkuji, to nebylo nutné 😭😂😂
Svojí retardaci si vybiju jinde.
Enjoy!
Lucc♡
PS: Na Instagramu jsem jako Mynameisluccy,
tak pokud chcete, můžete hodit follow♡

Pohled Tomáše-
Tak jsem zjistil, že kluci jsou dvojčata a Pavel se mi zdá jako strašně super kluk.
V moment, co Honza ukončil hovor mi Pavel naznačil, ať jdu za ním.
Přesunui jsme se do kuchyně a já se posadil na barovou stoličku a pozoroval jsem ho.
,,Tome?" Luskne mi před očima Pavel.
Trhnu hlavou a nechápavě se na něho podívám.
,,Ptal jsem se, co si dáš?"
Zeptá se se smíchem.
,,Cokoli hele." Odpovím s úsměvem. Pavel je fakt super a od pohledu strašně krásná a přitažlivá osoba, ze které vyzařuje něco, co jsem již dlouho neviděl.
Co bych dal za to, aby teď ležel pode mnou... proběhne mi hlavou a ponořený do svého světa do sebe kopnu toho panáka, kterého přede mě položil Pavel.

Celý večer jsme si povídali.
Máme toho hrozně společného.
Ani jsem si nevšiml Honzy, který prošel kolem nás pouze ve spodním prádle, aby vzal něco k jídlu a pití, pouze Pavel se nad tím pousmál.
Bylo něco okolo půlnoci, když jsem začal zívat a začala na mě padat únava.
,,Chceš jít spát?" Všimne si Pavel.
,,Když mi řekneš kam, tak rád spát půjdu." Zasměju se.
Zvedne se já vezmu kufr do ruky a kráčím za ním.
,,Tady je pokoj pro tebe a Honzu, ale dneska to vypadá, že budeš spát sám." Ušklíbne se a hlavou pokyne k pokoji naproti.
,,Chápu." Usměju se a mezi námi nastane trapné ticho, kdy ani jeden neví co říct.
,,Tome?" Zašeptá potichu Pavel a pomalinku se ke mě začne přibližovat.
,,M..Můžu tě políbit?" Řekne a já si všimnu, jak se mu nervozita odráží v očích.
Pomalu zvednu hlavu k té jeho a spojím naše rty v menší polibek.
,,Dobrou noc" zašeptám a zalezu do pokoje, kde se nechám unášet sny o blonďákovi a jeho nádherných rtech.

Michal-
Po nádherném přivítání jen tak ležíme a poslouchám tlukot jeho srdce.
,,Víš..je mi to takové blbé..ale jak to mezi námi je?" Zeptám se a tím naruším tu krásnou atmosféru, která tu panovala.
,,Já..já nevím." Odpoví se znatelným smutkem.
,,Promiň, že jsem se ptal."
Zašeptám a začnu se pomalu utápět v říši snů.
...
O pár hodin později se vzbudím a všimnu si, že Honza ještě nespí. Sedí na okně a pozoruje krásu města.
,,Tohle je moje místo." Ozvu se pobaveně a vlezu si vedle něho.
,,Taky to rád dělávám. Vždycky, když přijdu výjimečně včas domů, tak se posadím na parapet a sleduju jak se město noří do tmy a ticha." Usměju se.
,,Pomáhá mi to, být v pohodě." Dořekne.

Honza-
Mezi námi zavládne tentokrát příjemné ticho.
,,Promiň za mojí divnou odpověď..ale tohle je pro mě nové. Nikdy jsem nic takového nezažil a od vaší oslavy se se mnou něco stalo. A teď mě trápí i Kačka. Nevím, zda mám dále být s ní, nebo to ukončit. Mé city k ní...se totiž změnily."
....
2K! Děkuju hrozně moc! Jste nejlepšejší!
Tak zase brzy u další kapitoly💜
Lucc♡