Ahojdá! Další kapitola je tu:3
Jsem stejně nedočkavá, jak to bude pokračovat 😁
Enjoy!
Lucc♡
Honza-
Bez jakékoli zprávy, či vzkazu se brzy ráno seberu, vlezu do auta a jedu směr Pardubice.
Psal jsem si s Katkou.
Rozhodli jsme se, že si promluvíme.
Nervózně klepu prstama o volant. Už se nemůžu dočkat, až vjedu na dálnici a nebudu muset zatavovat každých 10 minut u přechodů a křižovatek.
(Právě je přesně 00:00 😂😍wow Lucko. Bravo 😂)
...
Vystoupím z auta a s nervozitou zamířím k parku, kde už na mě čeká ONA.
Ani k ní pořádně nedojdu a ani se nestihnu probrat a už mi jedna facka přistála na tváři.
,,Jak dlouho to mezi vámi je? Sis myslel, že se to jednou neprovalí? Jak dlouho jsi mi to chtěl tajit ty bastarde?" Začne hulákat jak smyslu zbavená.
,,Pár dnů. Neměl jsem tušení, že se tohle stane."
,,V čem je lepší, než já?" Zašeptá.
Tahle otázka mi vyrazila dech.
Protože..já vlastně sám nevím.
Něčím mě zaujal, ale já absolutně nevím.
,,No..nevím." pokrčím rameny a na tváři mi přiletí další facka.
,,Nelži mi už aspoň." Vydechne zničeně a svěsí ruku podél těla.
,,A..Znám.jí?" Zvedne zrak a její pohled se střetne s tím mým.
Máme problém.
,,Neznáš..HO." odpovím a ona se na mě zhnuseně podívá.
,,D..doufám, že to je vtip Honzo." Řekne chladně.
,,Ne, není." odpovím a ona dostane šílený záchvat smíchu.
,,Ty vtipe" Utře si imaginární slzu a podívá se na mě.
,,Ale teď vážně. V čem je ona lepší, jak já?"
,,Copak jsi neslyšela? Není to ona, ale ON sakra! Copak jsi nás neviděla?" Vykřiknu. Jsem naštvaný, jako už dlouho ne.
,,Ale, však jsi jí držel v náručí u zdi."
,,Víš..ta holka, kterou jsem měl podle tebe v náručí..to jsem byl já.,"
,,Chápeš?" Vysvětlím jí to.
Nijak nereaguje.
Najednou vztáhne ruku potřetí a vrazí mi takovou, až se zapotácím. ,,Buzerante." Zasyčí znechuceně.
,,Tohle je konec." Řekne a nechá mě tam stát s rudou tváří.
Zhluboka se nadechnu a najednou cítím, jak ze mě spadla vlna stresu a nahradila jí úleva.
O problém méně.
To jsem ještě nevěděl..
Zvednu telefon, hlásící mi hovor.
,,A..ahoj." vyleze ze mě, když vlezu do auta a jedu směr studio."
,,Ahoj, tak co ten stream? Platí to?" Zeptá se Gejmr.
,,Neboj, za patnáct minut se ti o..ozvu." Odpovím.
,,Stalo se něco?" Zeptá se zmateně, když si všimne mého několikátého zakoktání.
,,N..nic se nestalo. Prosím, neřeš to." Vydechnu ztěžka.
,,Dobře.." povzdechne si.
,,Ale kdyby cokoli jsem tu pro tebe." Řekne a já nějak vím, že se usmívá.
,,Neboj. A děkuju" usměju se, ukončím hovor a zamířím do studia.
Snad se líbí💚
Lucc♡
Prosím vás o komentáře, strašně se v práci nudím😂
ČTEŠ
Dvojčata-Mejmr
Fanfiction,,Ahoj, promiň, neznáme se odněkud?" Zeptám se a v hlavě mi stale doznívá jeho smích. Byl podobný klukovi, se kterým už léta natáčím ale stále neznám jeho tvář. ,,Hele promiň, ale ne." Myslím, ze tebe bych si určitě pamatoval." Odpoví a s úsměvem na...
