V minulé kapitole jste četli..
,,Bál jsem se. Bál jsem se toho, že mě odsoudíš."
,,Tohle bych neudělal."
Zašeptám.Michal-
,,Tohle bych neudělal." Zašeptá a já se na něho podívám.
V ten moment, jako kdyby se zastavil čas.
Nevnímal jsem nic, kromě jeho očí zaměřených mým směrem.
Slezu z parapetu a pomalu ho otočím svým směrem, abych nepřetrhl oční kontakt mezi námi.
Lehce ho pohladím po tváři.
,,Co já blázen jsem si to namlouval." Zamumlám a zlehka se otřu o jeho rty.
Neprotestuje.
Neváhám, chytím ho vzadu za vlasy a spojím naše rty ve vášnivém polibku.Oba si tento moment užívali, jako kdyby byl první a měl být poslední.
Jeden lhal sám sobě a druhý si nic nepamatuje.Blonďák mu polibky vroucně opětoval. Sice byl zmatený, ale byl si jist, že mu Michal není lhostejný. Nohama se mu omotal okolo pasu, Michal ho chytil za zadek a opatrně nesl k posteli a něžně a s citem ho položil na postel.
Vlezl si nad něho a svými rty mu jemně přejížděl po rtech.
,,Michale..." vydechl hnědovlasý.
,,Jestli nechceš, tak nevadí." Vydechne blonďák s nervozitou.
Zapomněl, že on si nepamatuje, že už mezi nimi něco takového bylo.
,,Ne! To ne..jenom..jsem nervózní.." zašeptá hnědovlásek a posadí se.Michal-
,,Neboj se." Usměju se a on mi úsměv opětuje.
Chytím ho za ruce a navedu je k lemu mého trička.
Teď naše "poprvé" může být tak, jak jsem si ho představoval.Oči zavírám a teď vzpomínám na první pád, i jak vyhrávám..
Pomalu mi vyhrnuje triko a ve chvíli, co se jeho ruce dotknou mojí kůže, mým tělem projede příjemný mráz a já prudce vydechnu.
Musím se udržet. Skousnu si ret a začnu si ho prohlížet.
Jestli to ale půjde takhle pomalu, tak mi rupnou kalhoty.
Triko mi přehodil přes hlavu a já se ihned nenasytně vrhl na jeho rty a povalil jsem ho zpět na postel. Vyhrnu mu triko a ihned pod něho zajedu.
Rukama zkoumám celé jeho dokonalé tělo.
Po chvilce i jeho triko letí vzduchem.Svými rty se přesunu na jeho krk, kde se s pomocí malých znamének posouvám níž a níž.
Uvolním zip od kalhot a pomalu je sundavám dolů, cítím, jak se jeho tělo naplo ve chvíli, co uslyšel zvuk kalhot které spadly na zem.
,,Neboj se." Zašeptám a políbim ho.
Ihned se jeho tělo uvolnilo a já začal jednat.
Jeho boxerky a i mé oblečení letělo ve vteřině pryč a oba dva jsme před sebou byli nazí.
Ihned svůj pohled odvrátil jinam.
,,Jsi krásný " Zašeptám mu do ucha a svými rty se přesunu na jeho přirození.Honza-
Ve chvíli co jsem na něm ucítil teplo jeho rtů jsem se se slastným vzdechem prohl v zádech.
Pohyboval se pomalu a to mi vadilo.
Chtěl jsem si pomoci..
,,Ne." Řekne a ruce mi připne nad hlavu.
,,Míšo..prosím.." vydechnu s pocitem blížícího se orgasmu.
Přestane a prstem mi začne pomalu vjíždět do otvoru a já překvapeně vydechnu.
Bylo to příjemné.
Přidá i druhý a na prsty si nanese lubrikant.
,,Kdyby to bolelo, ihned mi řekneš, ano?" Zeptá se a zlehka mě políbí na rty. Ten chtíč v jeho tváři byl naprosto nepřehlédnutelný.
Kleknu si, otočím se zády k němu a hlavu zabořím do polštářů.
Nebolelo to.
Naopak. Bylo to šíleně příjemné.
Čeká a když si všimne, že jsem se uvolnil začne udávat tempo.
Jak moje, tak jeho vzdechy se linuly snad nejen ložnicí, ale i celým barákem.
Bylo to dokonalé.
,,M..Míšo.." vykřiknu s přívalem silného orgasmu a prohnu se v zádech.
,,H..Honzo!" Vydechne, párkrát přiřazí a poté už jenom s každým dalším přírazem cítím teplo, které mě naplňuje.
,,To..To bylo dokonalé.." vydechnu.
Pouze se usměje a já se mu přitulím ještě více do náruče, kde celý šťastný usínám.,,Bylo to nádherné." Zašeptá s pocitem, že už hnědovlásek spí a něžně ho políbí na čelo.
,,Miluju tě Honzo.." Řekne, než se ponoří do říše snů.
,,Já tebe taky.." proběhne hnědovláskovi hlavou.Tak po dlouhé době se opět hlásím! Sice to vyjde až bůhví v kolik, ale aspoň něco.
Momentálně bude 5 ráno, já tady bojuju s aktuálním blokem a vyšel ze mě tento kus hrůzy. Ale i tak doufám, že se vám to aspoň trochu líbilo.
Teď vám přeji dobrou noc.
Lucc♡PS:
Bohužel..i mě to mrzí, ale pomalu se blížíme ke konci příběhu..😭
ČTEŠ
Dvojčata-Mejmr
Fanfiction,,Ahoj, promiň, neznáme se odněkud?" Zeptám se a v hlavě mi stale doznívá jeho smích. Byl podobný klukovi, se kterým už léta natáčím ale stále neznám jeho tvář. ,,Hele promiň, ale ne." Myslím, ze tebe bych si určitě pamatoval." Odpoví a s úsměvem na...