Může někdo vytáhnout kapitánův tým z průšvihu a zařídit že už nebudou psanci?
Může Tony vydržet žít pod jednou střechou z Buckym ?
Je někdo schopný okouzlit kapitána? Co když po občanské válce dostane Avengers na starost diplomatka co jí agenti...
Vše to začalo na podzim roku 2016. Seděla jsem na kancelářské židli v zasedací místnosti OSN. Zrovna se projednávali Avengers.
,,Dobře zrušíme trestní stíhání Capitanova týmu a smlouvu ale máme pár podmínek."
,,S tím jsme počítaly, jaké jsou?"
,,Všichni budou pohromadě ve Stark tower, budete na ně dohlížet a každého čtvrt roku očekáváme hlášení."
,,Souhlasím, jen dvě věci. Je to Avengers tower a my už na ně dohlížíme."
,,My jsme ale měli na mysli konkrétně vás, nastěhujete se k nim. Budete je chránit, hlídat a podávat nám hlášení."
,,Proč právě já?"
,,Protože vám věříme. Jste moc mladá na to abyste byla zkažená." Kolik si sakra myslí že mi je?!
,, Fajn, do kdy to vzejde v platnost? Kolik času máme na splnění podmínek?"
,,Máte čas do vánoc. A první hlášení očekávám prvního dubna. Teď můžete jít "
,,Tak nashledanou." Poté jsem se zvedla a odešla.
Prvního prosince jsem stala v hale Avengers tower, držela hulka za ušní lalůček jako nezbedného školáka a za mnou stál zbytek co šel bez většího odporu až na Rogerse toho jsem kvůli Starkovi požádala ať přijede zítra. Nahorů jsme vyjeli v tichosti pokud tedy nepočítám hulkovo skučení. Dveře se otevřeli a za nimi stál Tony s Natashou a Thorem. Posunula jsem Hulka před Buckyho a naznačila mu ať zůstane. Nikdo můj čin ze začátku nechápal, do doby než Tony promluvil.
,,Uklidní se, já mu nic neudělám. Jsem sice pořád pěkně naštvaný ale chápu že to není úplně jeho vina. A co se týče tebe, klidně je tu ubytuji všechny ale očekávám lepší vysvětlení než v tom vzkazu."
,,Dobře, teď všechny ubytujeme a zítra až tu budeme všichni vám to vysvětlím dopodrobna. Požádala jsem Starka aby rozdělil pokoje, na vašich dveřích je vaše jméno. Ubytujte se a do zítra o vás nechci slyšet."
,,No tak zlato, kolik ti je? Vždyť je teprve pět večer."
,, Ale já narozdíl od tebe tři dny vůbec nespala kvůli Hulkovi. Takže bych ocenila kdybyste se večer krotily jinak si mě nepřejte. Rozumíme si?"
„Ano, mami. Nebudeš o nás ani vědět, a kde je vůbec Rogers? To jsi ho nechala čekat dole abych ho nepokousal?" Nad tím jsem se jen ušklíbla.
„Capitán přijede zítra. Nevěděla jsem jak zareaguješ a nemůžu dohlížet na vás dva a ještě na Hulka, Takhle to bylo jistější. A neříkej mi mami!"
Poslední větu jsem si spíš povzdechla a vydala se hledat „Můj" pokoj.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Byl to ten první v posledním patře a hned vedle ho měl kapitán. Pokoj byl obyčejný a zároveň něčím extra. Moc jsem si ho neprohlížela a rovnou sem se vydala hledat ložnici. Našla jsem jí hned na druhý pokus protože poprvé jsem vlezla do kuchyně. Ložnice byla prostorná s balkonem a nejspíš šatna s koupelnou. Z tašky jsem si vytáhla věci na spaní, ručník a hygienické potřeby. Otevřela jsem první dveře a natrefila na šatnu, Vhodila jsem tam tašku a ani jsem se neobtěžovala s vybalováním. Druhé dveře museli být tedy koupelna, popadla jsem svoje nachystané věci a vešla. Sice jsem tvrdila jak moc jsem unavená ale jakmile jsem uviděla tu nádhernou prostornou vanu neodolala jsem. Napustila jsem si horkou vodu a odmítla jsem vylézt dokud nevychladne.
Po dvou hodinách ležení a nic nedělání jsem se umyla, usušila a převlékla. Pak už jsem měla sílu si jen zalézt do postele a usnout tak tvrdě že by mě nevzbudilo ani kdyby Stark najel s tankem až ke mně do ložnice a vypálil.
