Vlčí samota {Dokončeno}

To nemůže být pravda

Konečně v pokoji, snad už bude klid. Ouha ........ Tak to jsem asi zakřikla.

 V obývák se mi rozvaloval jistý otravný bůh lsti a nejspíš čekal na mě.

„Co tě sem přivádí?"

Vrhl na mě ztrápení pohled a poposedl si.

„Víš nechci abys udělala tu samou chybu. Přestaň čekat až se ti z akce nevrátí a řekni mu co cítíš protože to „co kdyby „   tě bude ubíjet. Udělej si vlastní chyby, udělej jich hodně ale neopakuj ty moje." řekl.

Smutně jsem se usmála.
„Radši budu opakovat tvoje chyby kde si jsem jistá výsledkem, než dělat vlastní a být nejistá v tom co se stane." Plácla jsem se sebou do křesla a ztrápeně povzdechla.

 „Není to tak že bych si to užívala ale já nejsem žena pro něj. Možná by se i s mojí minulostí vyrovnal ale čím víc kostlivců by vystrkovalo hlavu ze skříně tím bych ho vystavovala znovu okamžikům jestli se s tím vyrovná. Jednou by toho bylo i na něj moc a já bych musela odejít abych mu to ulehčila. A to by ho mohlo zničit." řekla jsem smířeně.

Složila jsem hlavu do dlaní.
„On je ten typ co chce domeček, velkou zahradu, spoustu dětí a manželku co na něj bude čekat s obědem až se vrátí z práce. Tohle není pro mě a to se nezmění." povzdechla jsem si.

 Loki se na mě díval s takovým soucitem až se mi chtělo zvracet. Nejsem předmět pro charitu a už vůbec nestojím o něčí soucit.

„Nekoukej na mě tak!....Chápu to správně že nemáš kde spát? Vezmi si mojí postel já si lehnu tady. Udělej si tu zatím pohodlí, já budu na balkoně." řekla jsem.

Prošla jsem skrz pokoj a cestou na sebe hodila tepláky s mikinou, při otvírání dveří jsem měla zvláštní pocit, jeho zdroj seděl naproti dveřím. Vypadal zamyšleně a mě poprvé v mém životě přepadla touha.
Ale byla to touha po něčem co mám na dosah ale nikdy to nebudu mít.

„Tak co, už se těšíš na vánoce?" zeptala jsem se.

Bohužel se nejsem schopná usmát když si vzpomenu jak vypadali moje vánoce v dětství.

„ Ani ne. Ale docela se těším na toho tajnýho santu, schválně co dostanu. "řekl.
A do pr...

Mě se ten tajný santa úplně vykouřil z hlavy. Musím mu něco sehnat ale kde, mám jen jeden den a ke všemu ani ne celý. Byla jsem tak zadumaná, že jsem málem přeslechla jeho otázku.

„A ty se na vánoce těšíš? Nechtěla bys být radši někde jinde, určitě je někdo s kým bys chtěla strávit vánoce." zeptal se.

Je tak šlechetný až mě to děsí.

„Já vánoce neslavím. Kdybych s vámi nechtěla slavit nejsem tady." přiznala jsem.

Z kapsy jsem vytáhla svůj mobil. Odemkla jsem ho a začala psát zprávu. 

Honey, potřebuju službičku. Do zítra bych chtěla tvůj hvězdný dárkový balík zabaleny, převázaný a na motivy naší vlajky a přidej k tomu OP + A set. Můžu s tím počítat?

Telefon jsem odložila na stůl.

„Když už jsme u tajnýho santy, kdo myslíš že je ten tvůj? Co by sis přál k vánocům?"zeptala jsem se.

Tohle téma ho docela zaujalo. „No ..Možná Clint nebo Bucky ale jistý si nebudu asi ani po vánocích, protože Starka vymyslel že budou dárky pod stromečkem. Až je rozbalíme budeme hádat kdo nám je dal. Co se týče dárku nejsem vybíravý je hezké už jen to vědomí, že se někdo namáhal něco koupit. Co ty, už máš tip? Existuje něco co bys chtěla dostat?" odpověděl.