Může někdo vytáhnout kapitánův tým z průšvihu a zařídit že už nebudou psanci?
Může Tony vydržet žít pod jednou střechou z Buckym ?
Je někdo schopný okouzlit kapitána? Co když po občanské válce dostane Avengers na starost diplomatka co jí agenti...
Když jsem se probudil došlo mi, že je něco špatně.
Nejasně si vzpomínal, že jsem usnul opřený o gauč ale teď jsem si jistý že jsem opřený o něco teplého a hlavně......ŽIVÍHO?!
Právě jsem cítil jak se to pode mnou pohnulo.
Chtěl jsem otevřít oči a zjistit na kom teda spím ale únava nakonec vyhrála a já si řekl, že pokud bych ty osobě vadil vzbudím se s hlavou na zemi.
Podruhé mě vzbudil oslnivý záblesk. Protřel jsem si oči s úmyslem zjistit kdo mi celou dobu dělal polštářek a docela slušný osobní topení.
Když se moje oči střetli s jejím, mozek si vzal dovolenou a odletěl do teplých krajin.
Z omámení mě probral až Tonyho smích, vlastně smích všech.
Seděli kolem Starka a smáli se něčemu co měl v mobilu. Postavil jsem se abych mohl pomoc na nohy i Naomi. Ta jen zakroutila hlavou a obešla ho než se vydala do kuchyně.
Chtěl jsem jít za ní a promluvit si ale zastavil mě Clintův komentář.
„Kdybych byl holka řeknu, že jsou na tý fotce sladcí ale já nejsem tak řeknu, že by se měl rychle rozhýbat a něco dělat jinak mu jí někdo vyfoukne pod nosem."
Bucky který napříč tomu co se stalo nedržel od Starka dál než obvykle se uchechtl.
„ Všechno má svůj čas a místo. Stev není blbej jen opatrnej a ona stoprocentně taky. Musíme počkat a uvidíme jak to s nima dopadne." řekl.
To bylo na mě moc. V kuchyni jsem si chtěl udělat kafe když jsem si všiml svého hrnku naplněného tím zázračným nápojem.
Sním jsem se vydal do Buckyho pokoje a cestou jsem na něj ještě mávnul aby přišel.
Zrovna jsem se pohodlně rozvalil v jeho křesle když dveře zavrzaly. Bucky vešel s tím předstíraným klidem který mu vůbec nešel a já ho snadno prokoukl.
„Sedni si a řekni mi co tě trápí."
Snažil se z toho dost mizerně vykroutit.
„Ale mě ni-..." Tohle na mě už dávno neplatí.
„Nelži mi Jamesi, vidím na tobě když tě něco trápí. Něco tě trápilo před pár týdny ale trochu se to uklidnilo po tom co se Nz uzdravila takže jsem se neptal ale teď je to tu znova a já chci vědět co se děje. Chci ti pomoc ale to nemůžu když nevím o co jde. Myslel jsem si že víš, že mi můžeš říct všechno ale očividně ti to musím připomenout a říct to nahlas." řekl jsem.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Na chvíli jsem se odmlčel a odhodlaně jsem se mu podíval do očí.
„Jsi pro mě jak bratr a můžeš mi říct vše. Nikdy bych tě za nic neodsoudil a vždycky tě podržím jako jsi ty vždycky podržel mě. Jsem tu pro tebe jako jsi tu ty byl vždy pro mě. Neodháněj mě a dovol mi ti pomoct." Ke konci svého monologu jsem už skoro šeptal ale na tom nezáleží on to slyšel.
