Dobrodružství začíná průšvihem, vždycky

1K 73 10
                                    

Zlý, to je hodně zlý horší to už snad ani být nemůže.
Možná i v tom se pletu, jen ďábel ví co se zrodí v myslích těch chorých šílenců.

Nehodlám jim to přiznává, protože by potom mohli i oni ztratit odvahu ale mám strach.
Mam strach o ní, o avengers, o mistique a lokiho ale ze všeho nejvíc se bojím, že je nedokážu ochránit.

Jenže já musím, musím být pro ně silná, vést je i když oni budou bezradní.

A jestli za ně budu muset položit život udělám to s radostí a bude mi ctí.

Z mého pocitu marnosti mě vytrhl jiný pocit, Můj instinkt se mohl zbláznit ve snaze mě varovat před blížícím nebezpečím. ..... je to tady!

Neobtěžovala jsem se s tím na tento fakt upozornit i ostatní protože jsem plně (minimálně jsem neměla na výběr jinou možnost) věřila v sílu kamenů co nám vyseli na krku.

Pouze jsem odevzdaně zavřela oči a čekala až to přijde.

Netrvalo dlouho a pocítila jsem tlak, který se mě jakoby snažil odhodit. Tlačil na mě tak urputně až jsem o krok ucouvla, v ten moment mě zasáhla nesnesitelná bolest a následovaná pocitem, že se mi mění každá buňka v těle.

Můžu vás ujistit, že je to odporný pocit.

To jak se mi prodlužovaly kosti, celkově celé tělo. Z mé udržované postavy (od doby co jsem na ulici trpěla hlady, si zakládala na tom aby jí nečouhaly kosti) se stala twiggi které bez námahy spočítáte obratle i žebra a váží maximálně třicet kilo i z palandou. Proti mým předešlým ženským tvarům jsem teď byla plochá jak přistávací ranvej pro tryskáč.

Na druhou stranu jsem cítila, že se mi vyhlazují jizvy až po nich nebyla ani památka.

Cítila jsem se jako znovuzrozená, jenže po radosti z toho nebylo ani památky.

Připadala jsem si ochuzená sama o sebe, o svojí osobnost a jedinečnost.

Už jsem to zkrátka nebyla já.

Tohle se nejspíš děje všem, celému světu ale oni jsi nepamatují čím byli nebo kým. Takže tu nemůžu jen stát se zavřenýma očima a litovat se dokud to za mě někdo nevyřeší.

Musím je otevřít a postavit se problému čelem.

Přísahala bych, že když jsem ty oči zavírala byla jsem v místnosti s Nat , Clintem a mistique. Pracovali s úvahou co nás může potkat, dokonce i na seznamu padouchu co by za tím mohli stát. V čele seznamu samozřejmě trůnila hydra a její pod organizace.

Teď když jsem otevřela oči byla jsem uprostřed tří prapodivných stvoření která se válela na zemi v pozici plodu. Museli cítit během proměny také tu bolest jen mě překvapuje, že i potom všem co prožili je srazila na kolena.

Nevíc mě zaujalo stvoření které bylo tam kde stála Mistique.

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Vlčí samota {Dokončeno} Kde žijí příběhy. Začni objevovat