T.M.A.

Špatná cesta

"Počkej! Tudy jsme přece nešly. Nebo ano? Au!" ozvalo se za mnou zoufalé zvolání, které mě donutilo zastavit. V nepropustném šeru jsem spatřila Lucčinu siluetu válející se na zemi. "Já-já nevím. Co se ti stalo?" se strachem v hlase jsem jí podala svou ruku. Byla však celá mazlavá od nějaké tekutiny a já vyjekla. "Ty-ty krvácíš!" očima jsem těkala mezi mou a její rukou, no nakonec jsem si na to celé posvítila baterkou. Žádná krev tam ale nebyla. Byl to...med? Nechápavě jsem koukla na Lucku, která však nevypadala o moc chápavěji než já. Kde se tu probůh vzal med? Koukaly jsme na zem a světlem baterky studovaly okolí. Byla to dlouhá táhlá stopa. Jakoby někdo šel a vylíval ho z nádobky za sebou. Kolem nás byly stále jen zvláštní stroje, které zdaleka nepřipomínaly nic, co bychom znaly. "Pojďme odsud! Byla to chyba sem chodit. Já vím, že jsem hloupá. Odpusť mi to. Příště už nic takového nenavrhnu." kňourala Lucka a slzy měla na krajíčku. Hned je ale rozmrkala a rozběhla se pryč. "Kam běžíš! Hej! Nenechávej mě tu!" můj hysterický křik proříznul hrobové ticho a dunivé kroky našeho běhu se nesly celou továrnou. Kam jsme běžely jsem netušila. Lucie se ode mě stále vzdalovala, až jsem v té tmě do něčeho narazila. Už tak dost tmavá místnost se zahalila do tmy úplně a já padla v mdlobách k zemi. Chladivá zem se pode mnou rozprostírala a mé tělo tam těžce leželo nehnutě bez pomoci. Nevím, jak dlouho jsem tam ležela a ani kam zmizela Lucka, ale v místnosti se hodně ochladilo. Nebo to bylo něčím jiným? Když jsem se probrala, byla jsem stále v tmavé místnosti bez oken, jen několik zvláštních strojů kolem dokola. Pokusila jsem se posadit, jenže mi hlavou projela nesnesitelná bolest, se zavrávoráním jsem si sáhla na čelo, ze kterého jsem setřela trochu mokrých kapek. Kovový pach mi udeřil do nosu a já pochopila, co způsobilo chlad. Ležela jsem v kaluži vlastní krve, řinoucí se z mé hlavy. Párkrát jsem zamrkala a hmatem zjistila kolik krve jsem ztratila. Jedním slovem? Moc. Cítila jsem jak se místnost opět vzdaluje a mé svaly povolují. Ano, znova jsem se ocitala v bezvědomí.