Fated Killer

P a r t S i x t y - T h r e e

"Gratuluju" usmál se.

Cože? Slyšela jsem dobře? Proto mi je celou tu dobu špatně? Aha, teď mi to došlo.

"A-a v kol-kolikátým týdnu?" zakoktala jsem.

"Podle ultrazvuku, ve druhém" usmál se. Kurva, to je průser. Harry, svatba, dítě? Nemůžu mu přece takhle narušit svatbu s jeho milovanou. Chtěl by to dítě vůbec? Co když ne? Odstěhoval by se zpátky do Itálie a na nás, ehm teda na malé by ani nepomyslel a měl děti s Julii. Moje děťátko by nikdy nepoznalo nevlastní sourozence. Vím, že jsem vždy říkala, že dítě nechci, ale najednou je to reálné a je to část mě. Moje a Harryho dítě, wow.

"Dobře, děkuju" zašeptám.

"To vysvětluje všechny vaše příčiny" vysvětlí a já kývnu.

"Můžu vidět Justina?" zeptám se a doktor přikývne.

"Ne, ne, ne, nezvedejte se, pošlu ho sem" řekne a věnuje mi vřelý úsměv, který ukazuje jeho bílé zuby, které jsou bez po skvrny. Lehla jsem si tedy zpět do postele a čekala na Justina. Samozřejmě jsem musela myslet, na toho drobka uvnitř.

Ani jsem si to neuvědomila a hladila jsem si dlaní břicho. Musela jsem se nad tím pousmát. Ale úsměv mě přešel při představě mých změn nálad, bože.

Budu jako meloun s měnícíma se náladama a divnýma chutěma k jídlu. Oh, to ne.

Nevím komu jinému se svěřit, než Justinovi. Potřebuju jeho radu, pomoc. Nevím co teď mám přesně dělat. Dítě změní celou tuhle situaci a já nechci, aby se ke mně Harry vracel jen kvůli němu.

Manželství mých rodičů bylo za účelem  spojit dvě mafie dohromady. Otec s matkou spolu neměli nějak výjmečný vztah, prý se skoro nevídali a moc spolu nemluvili. Vzali se a po dvou letech přišel na svět Lucas, což je prý trochu stmelilo. Když jejich první dítě byl kluk, tak si moc přáli holčičku, teda spíš táta. Nemyslete si, že je to za účelem, aby byl ochranářskej a mohl mi kupovat panenky. Bylo to za účelem mě provdat a pak spojit dvě mafie,  a přesně takhle bych to prý udělala s vlastní dcerou.

Udělal by to Harry taky? Byl by stejný jako můj otec? Bude mít naše dítě rád? Nebo se o něj nebude zajímat?

Z těhle myšlenek mě přerušil Justin, který si nahlas odkašlal, aby přilákal mou pozornost.

"Promiň" omluvím se a sklopím zrak na své propletené prsty.

"Teď budu chodit navštěvovat já tebe" uculil se, jeho typickým úsměvem.

"To bys měl" podotknu.

"Tak fajn, jak ti je?" zeptal se opatrně. Nechtěla jsem to na něj hned vybalit, tak jsem ještě chvilku s novinkou radši počkala.

"Řekla bych, že bylo i líp" pokrčila jsem rameny, ale pak se lehce usmála, abych vymazala jeho obavy.

"To každopádně. Neboj, ale blýská se na lepší časy" usmál se na oplátku on na mě.

"Kde si vytáhl tyhle sračky?" rozesmála jsem se.

"Hele, možná trochu čtu" sjede si mě pohledem a dá si ruce v bok.

"Musím ti něco říct" zvážním.

"Mám se bát?" zasekne se. "Ale jsem s tím" ale pak mi věnuje opět zářivý úsměv.

Z hluboka se nadechnu a pomalu se rozmýšlím, nad tím, co mu přesně povím. Vždyť, je to přece Justin, nikdy by mě neodsuzoval. Skousnu si silně spodní ret, jak jsem nervózní. A přiznám se, že jsem ucítila i jemnou pachuť krve. Přeříkám si znova v hlavě to, co se na něj chystám vychrlit a promnu si spánky. Když se odhodlám konečně spustím. "Jsem těhotná" řeknu jednoduše a jeho dech se zastaví. Koukal tak nepřítomně a vyděšeně.

"Jayi" dloubnu do něj prstem, když už dlouho nic neříká.

"Já-já promiň, chci ř-říct wow" koktá asi svým zaskočením. Trochu mluví z kopce, ale to nevadí.

"Jo, je to něco jiného" usměju se, se snahou odlehčit situaci. Najednou mi přijde prostor kolem mě malý a vzduch v místnosti hustý a vydýchaný.

"Jo. Je to, no víš" poškrábe se na zátylku. Vždycky to dělá, když je nervózní. "Harryho" dořekne a já jen přikývnu.

"Jo je. S nikým jiným jsem nespala" podívám se mu do očí.

"A půjdeš na potrat?" vyhrkne.

Cože?

Jsem líná:( Moc toho vypisovat nebudu. Prostě, vždyť to znáte❤️!LOVE YOU GUYS❤️!