I wanna be yours!

s i x t e e n

NOBODY-POV

Asi ve tři hodiny odpoledne se malý modrooký brunet probudil vedle svého, nehybného přítele, který mu asi zachránil život před Zaynem. Pod očima měl kruhy, protože se za celou noc moc nevyspal. Proto to dospával do tolika hodin. Bolela ho hlava a měl uplakané oči. Opatrně se podíval na svého přítele, jestli se náhoudou něco přes noc nezměnilo, ale očividně nic.

Seděl, koukal. Ignoroval, že kolem něj chodily sestřičky a řikaly, ať si jde domů odpočinout, že vypadá vážně unaveně a sklesle. Ale ne, on tady chtěl zůstat s nim. Pořád. Dokud se neprobudí a zase nespatří ty jeho smaragdové oči.

Za celou dobu mu nestekla po tváři ani jedna slza, protože už neměl co brečet. Vybrečel všechno a ne jen během toho dne. Probudil se i v noci a brečel. Brečel taky ze spaní. Brečel zkrátka pořád, protože si dával za vinu, že kvůli němu bude dost pravděpodobné, že tenhle skvělý človíček, do kterého je tak bláznivě zamilovaný, zemře. Už nikdy ho nepolíbí, nikdy se mu nepodívá do jeho očí, nikdy ho neobejme a nikdy mu neřekne 'Miluji tě'. Nikdy s ním už nebude usínat v objetí a nikdy nepocítí tu slast, když jsou spolu nazí a užívají si. Nikdy to znova asi nepocítí, protože jeho vinou zemře. Jediné, co bude dále cítit je láska k němu. Ta bude přetrvávat vždy.. ale spolu s láskou bude přetrvávat vina.. 

Brunet stále jen seděl a přemýšlel, ale z přemýšlění ho vyrušilo vyzvánění telefonu. Trvalo trochu déle, než ho zvedl.

LOUIS-POV

Telefon se mi z kapsy vytahovat nechtěl, ale musel jsem, protože usilovně zvonil dál a nenechal mě přemýšlet.

,,Leprikone, co se děje?" zeptal jsem se svého blonďatého kamaráda.

,,Louisi, tak tě rád slyším. Tvoje mamka ti prej psala hodně SMS, na žádnou jsi neodpověděl, tak jen mi napsala, abych zjistil, jestli jsi v poř-" nestačil to doříct, protozože jsem ho přerušil. ,,V pořádku? Myslíš si, že jsem v POŘÁDKU?!" zvýšil jsem hlas. ,, Asi jsem zabil člověka, kterého kurva miluju a ty se mě ještě ptáš, jestli jsem v POŘÁDKU?". Blondie chvíli nic neodpovídal, asi se polekal. 

,,Loui, ty za nic nemůžeš, chápeš to? Jo a taky se tě máma ptala, jak to teď máš ohledně holek, tak jsem řekl, že nějakou máš, protože víš, jakej je tvůj otec homofob. Zabil by tě, kdyby zjistil, že máš přítele a ne přítelkyni. No a rozhodli se, že tebe i tu tvojí "holku" pozvou na večeři. Takže info asi budeš mít v SMSce. A buď v pohodě. Harry se z toho dostane." a rychle to položil, protože věděl, že budu zuřit.

Takže teď někdy mám jít s mojí HOLKOU, kterou vlastně ani nemám na večeři. Skvěle, to je vážně...skvělé. Můj táta je opravdu homofob. Vyčlenil by mě z rodiny, kdyby zjistil, že mám přítele. Kdyby zjistil, že jsem změnil svojí orientaci. To je opravdu v háji.

Musim si najít holku.. 

A v tu chvíli jsem si začal uvědomovat, že asi nebyl nejlepší nápad začít chodit s klukem, když váš táta je takový. Takže tohle je asi.. zakázaná láska?

Ještě jednou jsem se podíval na ZATÍM mého přítele a šel za skřetem, protože mi pak napsal ještě SMSku, že mi chce něco říct.

Šel jsem docela rychle, protože jsem měl chuť Nialla zabít a taky proto, že jsem chtěl vědět tu informaci, kterou mi nechtěl říkat přes telefon. Stejnak mu šlo jen o to, aby mě zase viděl, protože se tam neměl moc s kým jiným bavit.

Vešel jsem tedy do našeho pokoje, kde už se blonďák se zvláštním usměvem na tváři asi nemohl dočkat toho, až ho zabiju.

,,Nialle, co se teda děje" zeptal jsem se bez jakéhokoliv pozdravu.

,,Taky tě zdravím Louisi, velice jsi mi chyběl" odpověděl s ironií v hlase.

,,Nech si toho a dělej" opravdu jsem nechtěl půl dne se hádat o tom, kdo koho kdy zdraví, a jak.

,,Dobře, klídeček, ano? Hele. Za tři dny by sem měla začít chodit nová holka. To znamená, že když bude pěkná, tak ty do ní pujdeš. Zamilujete se do sebe a ty pujdeš v pohodě na tu večeři." řekl svůj plán.

,,Niallere, já nevím, jestli jsi slepej nebo blbej, ale halo.. já jsem GAY! Jak se mám podle tebe zamilovat do holky?" zeptal jsem se ho se zvýšeným tonem, protože jsem opravdu nepochopil, jak tohle mohl vymyslet. Vždyť je to naprostá blbost.

,,Hele já jako vím, ale co ty víš. Třeba na tebe zapůsobí." pousmál se a mrkl. HAHAHA. To jen ve snu. A ani tam ne. Ve snech se mi totiž bude zdát o tom, jak se Harrym jezdíme na jednorožci a sklouzáváme duhu a dáváme najevo, že jsme spolu a nestydíme se za to. Ne dobře. Ti jednorožci tam většinou nejsou.

,,Nialle.... Jediné co budu muset udělat, je sbalit ji, mít holku, kterou nebudu milovat a donutit Harryho, aby na mě zapomněl. My dva spolu nemůžeme být.. Jen kvuli mému tátovi. Nemůžeme spolu být.." řekl jsem a zase jsem se rozbrečel. Blondie ke mně přiběhl a objal mě. Bylo to od něj vážně milé, ale momentálně bych potřeboval objetí toho, který mou vinou leží v nemocnici v komatu.

AHOOOJ! Tak vás vítám! MOC VÁM DĚKUJI ZA 800+ přečtení. Nabíhá to opravdu rychle a jsem za to velice ráda. Snad mě za tehle díl nezabijete a snad se vám líbil. Děkuji vám za všechny votes, komentáře nebo zprávy, které mi píšete. Cením si toho. <3333

Mimochodem, taky se vám tak líbí SIGN OF THE TIMES?? Mně hrozně moc.

Ještě jednou děkuji.

Luv ya <333

Nina <333