I wanna be yours!

t w e n t y - f i v e

,,Dobře, přátelé" odpověděl jsem Eleanor, které mě stále držela za mé, mimochodem, oblíbené tričko.

,,Děkuji" špitla stále se strachem v očích a hlasech.

,,Jo, no.. není za co. Ale mohla bys prosím pustit moje tričko? Mám ho fakt rád."

,,Jo jasně, promiň" zachichotala se a opatrně ho pustila. Opatrně se otočila a měla se k odchodu, ale zastavil jsem ji.

,,Hele, jak vlastně to chcete podniknout? K čemu vám budu potřeba?" zeptal jsem se a čekal na odpověď, kterou mi řekne.

,,No, zatím sami nevíme. Chceme nějak odjet. Večer, až bude vše připravené. Ale sám víš, že je to tu hlídané. Jak nad tím tak přemýšlím, tak budeme potřebovat aby si rozptýlil dozor. Můžeš klidně s Harrym nebo Niallem, to nám je jedno. Hlavně ať jsme pryč." řekla a opatrně se nadechla aby mohla říct další větu.

,,Když se to tu někdo dozví, tak ředitelka bude volat mojí mámě, která se to za žádnou cenu nesmí dozvědět, protože by mě zabila. A to myslím vážně. Zabila." sklopila oči a tvář se jí zkroutila do divné grimasy.

,,Omluv mě, jdu na záchod. A taky se omlouvám za vše, co jsem ti způsobila. A děkuju!" zakřičela mezitím co běžela na záchod, který se nacházel za rohem.

Jen jsem se pousmál a šel do třídy. Hodina už začala a já sakra nevím, co si vymyslím za výmluvu.

Šel jsem pomalým tempem a jen si prohlížel prázdné chodby školy. Nikdo tu nebyl, jen já a ticho rozléhající se všude kolem mě. Přemýšlem jsem nad vším, co se za poslední měsíce událo. Je to zajímavý, když se nad tím člověk jen tak pozastaví.

Došel jsem před dveře třídy. Nádech, výdech. Zaklepal jsem a vešel dovnitř.

,,Vida, pan Tomlinson se uráčil nakonec přijít. Posaďte se." řekl profesor. Neptal jsem na to, kde jsem byl. 

Automaticky jsem si šel sednout k Harrymu do poslední lavice.

,,Proč se nezeptal, kde jsem? Vždycky se všech ptá." zašeptal jsem Harryho směrem.

,,Zakecal jsem to. Řekl jsem, že si se musel stavit za učitelkou kvůli ukolu." řekl Harry stále koukající do sešitu s perem v ruce. Kudrlinky mu padaly do tváře a byl zatraceně sexy.

A přitom tak rozkošný zároveň. Takové koťátko. Bezbranné a přitom.... haha.

,,Hele Harry, zastavila mě Eleanor" pošeptal jsem zase jeho směrem.

,,Já vím, Louisi. Co ti chtěla?" podíval se na mě.

,,Pomoc.Chce od nás pomoc. Jsme přátelé." dodal jsem.

,,NO TO SI DĚLÁŠ PRDEL!!" zaječel Harry. A kurva.

,,Klid!" zakřičel jsem šeptem (wtf:d)

,,Pane Styles? Mohu se zeptat, co vás vyprovokovalo k tomu, abyste řval tato slova v mé hodině?" zeptal se profesor a podíval se na mě.

Harry vstal.

,, Omlouvám se, vytekla mi z propisky náplň a ušpinil jsem si oblečení. Už se to nestane." řekl a posadil se. Lhář je to fakt dobrej.

Profesor pouze pokýval hlavou a dál pokračoval ve svém výkladu.

,,Harry, oni chtějí utéct. Potřebují naši pomoc." čekal jsem kladnou odpověď. Doufal jsem.

,,Tak to se mnou nepočítej. Uskutěěčni to s Niallem. Tehle krávě a tomu debilovi pomáhat nebudu." řekl se vztekem. Byl celý rudý vzteky. 

Bylo mi to líto. Že mi nechce pomoct.

------------------------------------------------------------------------

Zbytek školy se se mnou nebavil. Ani na obědě ne. Když jsem se ho na něco zeptal, tak neodpověděl. Vzdal jsem to.

Měl jsem z toho opravdu špatný pocit, tak jsem šel na pokoj a poslouchal jsem se zavřenýma očima hudbu. Harryho hudbu. POmalu mi ukápla slza. Utřel jsem ji. Přece nebudu brečet jak malé dítě.

Seděl jsem takhle asi hodinu a pak jsem usnul. Když jsem se probudil, tak na mé posteli seděl Harry s růží v ruce.

,,Lou, omlouvám se. Moc mě to mrzí, nechěl jsem na tebe takhle vyjet... Na, ta je pro tebe" řekl a růži mi podal. Usmál jsem se a políbil ho.

,,Nic se neděje Harry.. chápu to. Pomůžeš mi teda? Nám?? Jim?" zeptal jsem se opatrně.

,,Ano, pomůžu Lou." odpověděl a spojil naše rty.

,,Chci ti ještě něco říct" řekl a utřel si zpocené ruce do kalhot.

,,Jak jsme posílali ty nahrávky a přihlášku.. je to už příští týden. A mám strach." řekl a sklopil pohled.

Je to jeho sen.. 

,,Lásko. Já tam pujdu s tebou, slíbil jsem ti to. A společně to zvládneme." A v tu chvíli mě to napadlo.

,,∞ever 2gether (čtěte: ležatá-osmička ever, together) " řekl jsem. Ani nevím jak mě to napadlo. Prostě napadlo.

Harry se na mě podíval, usmál se a naklonil se aby mě mohl políbit.

Najednou se otevřely dveře dokořán a v nich Niall tahnoucí za sebou Liama. Ani si nás nevšimli a hned jak dveře zavřeli, tak se líbali.

S Harrym jsme se na sebe usmáli a šli k němu, kde jsem nakonec i přespal.

Chci tenhle pocit zažívat už napořád.

Tak jsem tu s novým dílem. Doufám, že se vám líbil. Dlouho jsem nepsala, tak jsem možná malinko vyšla z rytmu. Chci upozornit, že chybí asi 3-5 kapitol do konce. Proto se teď zeptám na otázku, která rozhodne konec téhle knihy. Odpovědi pište do komentářů nebo do zpráv <3

1. happy end, ale nebude 2.díl

2. sad end, ale bude pokračování ve stylu 2.dílu, ve kterém se rozhodnu asi pro happy. Záleží na fantazii.

Chci vám poděkovat za 2370+ přečtení.

Luv ya,

Nina<333