I wanna be yours!

f o u r t e e n

NOBODY-POV

Zelenooký chlapec seděl na lavičce s blonďáčkem a pozoroval svého dost nervozního přítele. Bylo na něm vidět, že se bojí stále toho, že to dopadne jako ve snu. Vedlo se mu ale dobře, na to, že začal kickbox cvičit po dlouhé době. Byl na něj pyšný a věřil, že to zvládne a kluk -Zayn- který jim vyhrožoval skončí s rozbitým obličejem a bude uznávat prohru. 

Tak moc se těšil na ten moment, kdy jeho přítel bude šťastný, co dokázal. Byly v něm ale obavy. Obavy, že se to nepovede a na zemi bude ležet jeho bezvládné tělo. To úžasné tělo modrookého štístka, které ho dělalo natolik šťastným. Ale i tak mu dále věřil. 

Zapípala mu SMSka, kde stálo, že se Louis a Zayn sejdou v kavárně ve tři odpoledne. Tak moc ho štvalo, že nemohl jít s ním.

Chodili tam takhle pokaždé a pomalu se blížil termín, což dělalo Harryho i Louise velice nervozním. Zbýval necelý den. Necelý den před setkáním se Zaynem. Oba už spali v objetí a byli nervozní z dalšího dne. Několikrát si během těch dvou týdnů i užili, protože se oba báli, že by to mohlo být naposledy. Co se týče Zayna, měl velkou sílu a oba se báli, že by mu mohl ublížit tak moc, že už by se neprobudil. 

LOUIS-POV

,,Harreeeh!" zařval jsem na celý jeho pokoj a posadil se se slzami v očích. Bože, tak moc jsem se bál.

,,Shhh. Loui, to už je v pohodě. Jsem tu s tebou, ano? Neboj se.. Shh" utišoval mě Harry a hladil po zádech. 

Rozsvítil jsem na telefonu baterku a všiml si Harryho slz v očích. Sedl jsem si mu na klín obkročmo a objal ho. Po chvilince jsem se odtáhl a pro změnu jsem se přisál na jeho rty, kterých jsem se nemohl nabažit. Harry začal spolupracovat. Pokaždé, když se líbáme, tak mám pocit, že mi v břiše vybouchlo tisíc motýlků. Neuvěřitelné..

Harry mě nakonec dokázal utěšit a už jsem zase spokojeně ležel v jeho objetí a pochrupkával si.

HARRY-POV

Lou se zase vzbudil. Poslední dobou má tyhle noční můry poměrně často. Já byl ale vzbuzený dřív než on a nechal slzám volný průchod, protože jsem se o něj hrozně bál. Já ho hrozně miluji a nesnesu pomyšlení...to je jedno.

Hned jsem ho začal utěšovat. To už pak ale na mně zase obkročmo seděl a líbali jsme se. Miluju ten pocit. Miluju ten pocit, že Louis patří mně. Že je můj.

Nakonec jsem to modrooké štěstí dokázal uklidnit a už zase ležel a spinkal. Já ne.. nemohl jsem. Pořád jsem nad tím přemýšlel. Nešlo přestat.

Nakonec jsem asi díky zdlouhavému přemýšlení usnul.

RÁNO

Probudili jsme se asi v 11, protože byl víkend. Louis se pomalu připravoval. Byl naprosto šíleně nervozní a já se mu nedivil. Bože. Chudinka můj..

Balil tašku a já za nim přišel a zezadu ho objal. On se otočil, dal mi ruce okolo krku a objal mě. Začal mi plakat do trička.

Nic jsem neřikal. Jen jsem ho hladil po vlasech a dával mu do nich pusinky, protože kdybych začal něco řikat, tak bych se rozbrečel. Už teď jsem měl co dělat.

V klidu jsme se naobědvali. Tři čtvrtě na tři. Museli jsme jít. Proběhl mi mráz po zádech. Šel jsem Louise doprovodit do Vanilly aspoň před ni.

,,Tak... j-je to t-tady" začal jsem a hned se mi spustily slzy. Rychle jsem ho objal. On mi nebrečel, nemohl, ale chtěl. Moc. V jeho modrých očích byl vidět strach. Obrovský.

Odtáhl se z objetí, protože musel jít. Lípl mi pusu. Pak už jsem jen viděl, jak mizí v kavárně. Sklopil jsem pohled a šel jsem.Slzy mi stékaly po tvářích. Jak jsem ho mohl opustit. Jak jsem vlastně tohle celé mohl dopustit. 

Zápas jim začíná v půl čtvrté. Mezitím si tam stanoví nějaká pravidla, či co. Odešel jsem na pokoj, sedl si na zem a brečel. Půl čtvrté.

LOUIS-POV

Než jsme odešli, tak jsme si se Zaynem stanovili pravidla. Přemýšlel jsem nad Harrym. Opouštěl mě s pláčem. 

Já chci za ním..

HNED

TEĎ!!!

Vyrazili jsme na cestu. Během cesty jsme oba mlčeli, neměli jsme si co říct. Teda.. já jemu. Byl jsem na něj tak naštvaný. Došli jsme a já šel do šatny se převléct. Zayn už převlečený byl. Párkrát jsem se z hluboka nadechl a šel jsem.

Zayn už tam stál. Stál tam i Liam, který mi věnoval pohled, ve kterém byla důvěra, podpora, ale i malinko strachu.

Ze začátku jsem si vedl dobře, ale po takových 15ti minutách už to se mnou nevypadalo dobře. Spadl jsem na zem. Viděl jsem Zayna, jak se ke mně blíží a chce mi dát tu největší ránu, která mě dorzí a já.. skončím tak, jako ve snu. V tom ale...

HARRY-POV

Nemohl jsem to vydržet. Měl jsem tak divný pocit. Poruším pravidla. Ať si to klidně vyvěsí, já musím za ním. Necítím nic dobrého. 

Běžel jsem tam, kde Louis trénoval. Doběhl jsem a viděl Louise na zemi. Už nemohl, byl vyčerpaný a Zayn se mu snažil naložit poslední ránu.

Rozeběhl jsem se a Zaynovi vrazil.

LOUIS-POV

Byl to on. Byl to Harry, přišel mě zachránit. Vrazil Zaynovi, který ale hned vstal a vrazil silnou ránu Harrymu do obličeje. Spadl na zem, nehýbal se. Podíval jsem se se zlostí v očích na Zayna a naložil jsem mu poslední ránu, protože se hned sesypal k zemi, jako pytel brambor. Ležel tam.

Rozeběhl jsem se k Harrymu.

,,Harry!! Harry, Harry, Harry, HARRY!!!" začal jsem panikařit. Liam zatím volal záchranku a snažil se probrat Zayna.

,,Harry, prosím...probuď se!!" začal jsem plakat a hlavu mu položil na hruď, která dýchala, ale ne moc zřetelně.

Harry se neprobouzel. Během chvilinky tam byla záchranka, která Harryho nabrala na nosítka a dala ho do auta. Nedovolili mi jet s nimi, takže jsem tam musel dojít pěšky.

Vůně nemocnice. Harry už musel dávno být na pokoji. Určitě vzbuzený a v pořádku. Uklidňoval jsem se.

Zašel jsem za paní na recepci. Vypadala mile.

,,Dobrý den, mohu se zeptat, nevíte, kde je Harry Styles?" zeptal jsem se paní.

,,Dobrý den, a kdo jste? Harry Styles je na operaci" vytřeštil jsem oči, které mě začaly štípat.

,,J-já... jsem j-jeho přítel" vykoktal jsem ze sebe a nechal slzám volný průběh.

,,Dobře, až budeme vědět více informací, tak vám je řeknu." dořekla, pousmála se a já se posadil v čekárně a jen koukal na zeď, jakobych vůbec nežil.

JE TO MOJE VINA!

AHOOJ! Děkuji vám moc za 600+ přečtení! Moc si toho vážím. Nezabijte mě prosím! :D

Luv ya <33

Nina <33