Psycho love

5. kapitola - další co zná tajemství

Další den jsem se probudila asi v deset. Alex seděla u mé postele v křesle a spala. ,,Alex?" zamumlala jsem. ,,Lau, si v pohodě?" zeptala se starostlivě.
,,Hlava mi třeští tak jako bych se včera opila a pak ještě někde porvala" konstatovala jsem.
,,Někdo říkal, že si Buckymu vyhodila obvody v ruce, jako fakt?" zeptala se. ,,Jo, jako fakt" odpověděla jsem a usmála se nad vzpomínkou na ten kopanec od proudu.

,,Mám pro tebe prášek od bolesti, jestli teda chceš" řekla po chvilce. ,,Jo, tak ten chci" řekla jsem s bolestným výrazem. Zasmála se mé grimase a podala prášek a vodu.

Vytáhla jsem se do sedu a polkla prášek. ,,Doufám, že ten prášek zabere brzo" řekla jsem jakmile byl polknutý. ,,Neboj, měl by zabrat docela rychle, ale teď si znovu lehni, občas vyvolává závratě" řekla. ,,Jak to?" zeptala jsem se, už trochu vláčně. ,,Je tam prý hodně antibiotik a dalších takových věcí" vykládala, ale to už jsem se ubírala do říše spánku.

...

Vzbudila jsem se díky hlasům linoucím se z mého obýváčku. Koukla jsem na mobil a zjistila jsem, že spánek mi trval asi šest hodin. Vydala jsem se za hlasy, které mě vzbudili, do mého obýváčku.  Byla tam Wanda a Bucky. O něčem se hádali. A dost hlasitě.

,,Mohli byste laskavě mluvit tišejc" řekla jsem a oba se na mě podívali. Wanda starostlivě a Bucky tak nějak zvláštně. ,,Co tak zíráte?" zeptala jsem se nechápavě. 

Oba ale mlčeli. Jen na mě divně koukali. ,,Co tady vlastně dělá?" zeptala jsem se Wandy. ,,On to ví" řekla a kývla k němu. ,,Jak to?" zeptala jsem se a propalovala je pohledem.

,,Proměnila sis nehty v kov, toho by si nevšimnul jen slepej" ozval se Bucky. ,,Já za to nemůžu, on mě donutil, říct mu to" hned se ozvala Wanda. ,,Ví to ještě někdo?" ,,Ne" odpověděli zaráz.
,,Aspoň, že tak" povzdechla jsem si a sesunula se na sedací pytel. Mám tady ty pytle místo křesel, protože je mi to pohodlnější.

Po chvíli ticha se ozval Bucky:
,,Ukážeš mi to?" Přesně jsem věděla co myslí, ale měla jsem chuť někoho provokovat, tak jsem mu řekla: ,,A co kouzelné slůvko?" Zarazil se a já se zakřenila.

Vstala jsem, zavřela oči a soustředila se na své druhé já. Proměnila jsem se téměř okamžitě.

Asi bych Vám měla říct, jak vypadá moje druhé já.

Nemám oblečení, jen kůži. Ne že bych byla nahá, ale prostě mám jak kdyby kombinézu, ale ta je po většině povrchu těla. Navíc je procentuální většina těla černá jako uhel. I oči (bělmo i čočka) mám černé. I obličej a dokonce i rty.

Ale některé věci jsou matně šedé a kovové. Nehty na rukách i nohách, ale o nich jste už slyšeli, vlasy, které mi jsou dlouhé po kolena a navíc je můžu ovládat a tím pádem mi mohou sloužit jako lano, zuby, u nich mám dlouhé špičáky jak nějaký upír, a řasy, které chrání oči.

Když jsem se jednou prohlížela v zrcadle, tak jsem si připadala jako nějaký démon, nebo něco tomu podobné.

Bucky se zarazil, když si mě prohlédl. ,,A to není vše," řekla jsem, ,,mám zlepšený sluch, čich i zrak, i když to tak nevypadá."
Usmála jsem se a přitom vycenila zuby, které mu do teď zůstali zkryty.

,,Vypadáš jak upír" řekl. ,,Já vím" odpověděla jsem, zamrkala kovovýma řasama a pozvedla vlasy tak, aby za mnou jakože vlály.

,,Moc pěkný" řekl uznale a najednou po mně hodil skleničku, do které mu Wanda nalila pití.

Nastavila jsem té sklence nehty a ona se na ně nabodla a ke mě nedoletěl ani malý střep.

Zapraskala, a po chvíli se rozdělila na několik dílů a skapala na zem.

,,Tu mi zaplatíš" řekla jsem naoko nevrle. ,,Jen pokud si se mnou zabojuješ a v téhle podobě" navrhl.

Zaškrábala jsem se dlouhými ostrými nehty mezi zuby a přemýšlela. Nakonec jsem řekla:
,,No, jestli plánuješ sebevraždu, tak si myslím, že sis mě vybral dobře."

,,To se ještě uvidí" řekl se smíchem.

,,Jak je libo"

Děkuji za čtení, udivuje mě, že tohle někdo čte. Doufám, že se bude líbit. Jestli chcete dejte hvězdičku, nebo napište komentář.

Vaše Jana