Psycho love

2. kapitola - přátelství

UPOZORNĚNÍ - telepatické mluvení bude kurvízou, tučně a nebude označené můříma nohama (uvozovkami)

,,Wando já musím dneska vyzvednout Alex že Stark Toweru, takže jedeme autem" řekla jsem po tom, co zamířila k motorkám. ,,Tak jo, ale řídíš" odpoví mi Scarlett Wich.
,,Neboj, po tom co se stalo posledně bych Tě fakt řídit nenechala"

Flashback

,,Tak co?" zeptám se Wandy,
,,Budeš dneska řídit, nebo mám já." Zrovna jsme jeli mimořádně autem, protože jsem museli vyzvednout pár lidí ve Stark Toweru. ,,Budu řídit" řekla odvážně. ,,Tak jo" řekla jsem a šla si sednout na místo spolujezdce. Wanda si sedla za volant, nastartovala a vyjely jsem z garáží S.H.I.E.L.D.u.

Nejdřív to šlo celkem dobře, jelikož jsme jeli na opuštěné cestě. Ale jakmile jsme vjeli do New Yorku tak nastal problém. Nejenže jela max třicítkou, ale přitom nabrala nějaké hrazení a málem i policajta. Naštěstí se nám i jemu nic nestalo. Prostě zaplatila symbolickou pokutu no a potom jsem auto řídila už jenom já

End flashback

,,No a" řekl na oko naštvaně.

Nasedli jsme do mého oblíbeného temně modrého Porsche. Vyjeli jsme z garáží. Chvíli jsme byli zticha, ale pak jsme si začali telepaticky povídat (v autěvždycky si povídáme tak, protože víme, že v autě jsou štěnice). Wanda řekla: líbíš se mu. Odpověla jsem jí: Běž někam Když tak ti pomůžu ozvala se znovu. Ty víš, že o kluky nemám zájem odpověděla jsem. Ale líbí se Ti, že vyhrkla. Tak mi řekni, které holce se nelíbí, vždyť se na něj podívej řekla jsem. Takže se Ti lííbíí řekla zpěvně. ,,Ó bože, seš jak malá" pronesla jsem a věnovala jsem pozornost řízení.

Chvilku jsme jeli potichu, ale potom jsme se zas pohádali o tom jestli se mi Steve líbí, nebo ne. Nakonec jsem ji odbyla tím, že je pěknej a docela se mi líbí. Sice jsem si namlouvala, že je to lež, ale ve skrytu duše jsem věděla, že je to pravda. A dokonce víc, než bych si kdy připustila.

,,Zajedem na víno, nebo kakao? " zeptala jsem se Wandy. ,,Na kakao" zaprosila. Zasmála jsem se a odbočila do jedné ouzké uličky, kde se nachází náše oblíbené místo. Na tu kavárnu kam chodíme prostě nedáme dopustit. Mají nejlepší kafé a kakao vůbec.

Zaparkovala jsem na malém parkovišti, patřícímu ke kavárně.

Vlezli jsme dovnitř a šli si sednout k našemu oblíbenému stolu. Zanedlouho k nám přišel číšník, který už nás dobře znal, takže se jen zeptal, jestli chceme to co vždycky. Kývli jsme na souhlas a když nám přinesl naši obědnávku tak už jsme byli ponořené do konverzace na téma Wanda a Vision. Sice ze začátku na mě hučela, že bych si konečně měla někoho najít, ale já jsem to brzy otočila na ni a Visiona. Teď se se mnou hádala o tom, že mezi nimi nic není a bla bla bla. Já stejně vím svoje. Tohle jí prostě nežeru a ona to ví a stejně se se mnou hádá o opaku.

Po nějaké době jsme zaplatili, zvedli se a odešli.

Nastartovala jsem auto a rozjela se směr Stark Tower. Před budovou na nás nečekala jen Alex, ale i ten její kluk Chris a jeho sestra Lissa. Asi poslední obyvatelé Stark Toweru. Mimo majitele téhle budovy. I Pepper odjela. Jsou to tak čtyři dny. A to už je co říct, protože ona zvládla snášet od Starka hodně. No asi se za ním taky na nějaký čas podívám.

Oba sourozenci si dali zavazadla a všichni tři se zmáčkly na velmi malá zadní sedadla. Jakmile  všichni byli v autě tak jsem dupla na plyn a rozjela se směr základna.

Dojeli jsme celkem rychle, taky jsem jela jak blázen. Co nejvíc to šlo, no a v novým porschátku se jelo jedná báseň. Ve městě nejmíň sto třicet a na opuštěné silnici nejmíň dvě stě.

V garážích jsme se rozloučili a já s Alex jsme se vydali do ordinace, která byla propojená s našimi mini byty.

Před vstupem do "čekárny" stál nějaký agent. Když jsme došli ke dveřím tak řekl:,,Slečno Jacsonová, volá vás k sobě Fury, máte přijít co nejdříve to půjde " řekl arogantně a odešel. Jen jsem na něj vyplázla jazyk. ,,Ty tam nepůjdeš?" zeptala se mě Alex.
,,Pujdu, nebudu riskovat, že mě vyhodí" odpověděla jsem.
,,Hodně štěstí" řekla. ,,Hmm, budu ho potřebovat"

...

,,Takže teď mám jít spravovat Starka a na Rogerse se vybodnout? No tak to ani omylem, běžte se vycpat, na to okamžitě zapomněnte, já svoje pacienty neopouštím" vřískám přes celej Furyho kancl.
,,Budete muset jinak zbortí celou Stark Tower a nikdo k němu jít nechce" řekne klidně Fury. ,,A co Kapitán?" zeptám se nakvašeně. 
,,Ten je teď docela v pohodě, takže klid slečno Jacsonová" odpoví mi se stále stejným cinickým klidem. ,,Bože," zavyju,
,,ale dostanu přidáno a Alex dostane nějakou práci." ,,Nebojte se, všechno je zařízené," řekne,
,,A odjíždíte už zítra, takže se běžte připravit." ,,No jo, co mám s váma dělat" zabručím si pod vousy a odcházím z jeho kanceláře.

...

,,Tak co?" zeptala se Alex, jakmile jsem vstoupila do našeho království. ,,Zítra odjíždím směr Stark Tower a tobě dá Fury nějakou práci" řeknu. ,,Ty tady jako nebudeš" zeptá se zaraženě.
,,Ne, budu spát tam. A navíc tady máš Wandu a Liss a Chrise a stejně budeš mít práci, takže klid, stejně se tak za dva týdny
vrátím," řekla jsem, ,,Jo a Kapitánovy kdyžtak vyřiď, že má jít ke Smithovy, kdyby něco."
,,Vy spolu něco máte?" zeptala se se zájmem. ,,Ty seš blbá," protočím očima, ,,byl u mě jako u doktorky." ,,Ale chtěla bys, že?" zeptala se. ,,Ha ha, moc vtipný" řekla jsem. ,,Tak že jo, óóóóóóó, to je super" vykřikne. ,,Drž pusu Alex" řeknu a zapluju k sobě do pokoje.

V pokoji si zabalím nějaké věci. Knížku, nějaké oblečení, mobil s nabíječkou, doklady, kreditku a prášky. Myslím si, že tohle mi bude stačit. Všechno to naházím do batohu a ten postavím ke dveřím do malé chodbičky.

Vydám se přes pokoj do koupelny a po cestě vyslíkám a házím oblečení na zem, když se poštěstí trefím i postel.

Ve sprše na sebe pustím horkou vodu a zkoumám fialovou modřinu na pravém boku. Je celkem velká, ale snad se brzo stratí.

Po sprše se převléknu do noční košilky. Musím vstát brzo, mám pro Starka přichystané překvapení. No, teď jdu spát, protože chci vstát brzo.

Omlouvám se za chyby a doufám, že se vám čtení líbí, jestli jo, tak mi to prosím napište do komentářů, abych věděla má-li smysl pokračovat

Vaše Jana