Sweet or Danger

Část 6 Noční výlet

Taehyung ji vedl lesní cestou, kde ji předtím našel. Svítil si baterkou na cestu ale Seol Hee stejně zakopla o kořen stromu. Rozplácla se na zem a Taehyung se jí začal hned smát.

"Počkej, pomůžu ti." Smál se a natáhl k ní ruku. Seol Hee ji nakvašeně odstrčila a vyškrábala se na nohy.

"Ale no tak, nebuď taková. Ukaž, povedu tě." Chytil jí za ruku a vedl jí dál lesem. Seol Hee se zadívala na ruku která svírala tu její a polilo jí horko. (Co je to se mnou?) Cítila uvnitř zvláštní pocit, který předtím nikdy nezažila.

"Jsme tu" Oznámil jí šťastně.

Seol Hee se rozhlédla kolem, ale kromě malého prázdného plácku neviděla nic zvláštního.

(Jako co tu budeme dělat? Vždyť tu nic není.. To mě sem táhl jen tak?)Pomyslela si naštvaně a podívala se na něj.

"Nic neslyšíš?" Zeptal se trochu smutně.

Seol Hee se na chvíli zaposlouchala a uslyšela slabé šumění. Šla za tím zvukem až došla k malé skále. Nahla se přes ni a uviděla malý šumějící potok. Voda se třpitila od odrazu svítícího měsíce.

"To není to nejlepší." Pokračoval nadšeně. Stáhl si z ramane batoh a vyndal z něj deku, brambůrky, dva kelínky a něco k pití.

"Zatím co jste všichni sbírali klacky na oheň, tak já jsem se šel projít a našel jsem tohle místo. Proto jsem tě potom potkal, když jsem se vracel." Vysvětloval jí, když rozkládal deku na zem.

Seol Hee ho pozorovala a nechápala co má ještě v úmyslu.

"Pojď, posaď se tu." Poklepal na místo vedle sebe.

(Myslíš, že ti na to skočím? Jako vážně?) Stála naproti němu se založenýma rukama.

"Neboj se, prosím tě. Jen se pojď podívat." Lehl si na deku a ukázal na nebe.

Seol Hee se podívala nahoru a uviděla úplně jasnou oblohu. Byla jasnější než kdykoliv předtím. Uchváceně pozorovala oblohu a pak si nakonec šla lehnout na deku vedle Taehyunga.

"Není to úžasný?" Zašeptal.

Seol Hee nebyla schopna jakéhokoliv gesta. Sledovala oblohu a najednou ukázala na jednu hvězdu co právě padala.

"Jo... Nádhera...Není nad to si odpočinout." Prohodil spokojeně. V tom si všiml, že se Seol Hee snaží si nějak podepřít hlavu.

"Nadzvedni hlavu" Natáhl ruku pod její hlavu a Seol Hee kupodivu vůbec neprotestovala.

Po chvíli jí ale už byla zima a Taehyung si toho všiml. Přisunul se k ní trochu blíž a těžce polkl.

Když se nic nestalo, užíval si dál pohledu na nebe.

"Viděla jsi už někdy takhle jasnou oblohu?" Seol Hee zakroutila hlavou.

"To proto, že je tu taková tma. Ne jako ve městě, tam nikdy nic tak úžasnýho neuvidíš."

Seol Hee to sice nechápala, ale cítila se s ním až moc dobře. Byla uvolněná a nic jí v tu chvíli nechybělo.

"Hele! Támhle padá další!" Ukázal na nebe tak aby se k němu musela nahnout.

V tu chvíli se k ní otočil a políbil ji. Seol Hee se nejdřív trochu bránila, pak ale ucítila jak ji k sobě tiskne blíž a blíž. Něžně ji k sobě tiskl rukou, o kterou měla předtím podepřenou hlavu.

(Asi jsem se úplně zbláznila! Nevím co to se mnou je, jen vím že se s ním cítím úžasně.)

Pomyslela si a nakonec se podvolila jeho polibkům.