Pořád si to nemůžu přiznat, ale jsem zamilovaná do Martina. A dost mi teď chybí. Otevřela jsem knížku s tím, že si kousek přečtu. Asi po pěti minutách jsem ji zavřela, nemělo to smysl, protože jsem byla myšlenkama úplně jinde. Chtěla jsem si pustit film, ale najednou jsem si vzpoměka. "Do prkýnka dubovýho, ona je sobota. Oběd!" vykřikla jsem, myslím, že kdyby byl někdo doma, tak se lekne.
Doběhla jsem do kuchyně a začala přemýšlet co uvařím. Špagety byly včera, svíčková trvá moc dlouho...Palačinky.
Teď bude bohatě stačit, aby se to nepřichytlo na pánvy a neroztrhlo se to. Máma říkala že přijede v 11, táta se vrátí odpoledne a Verča až zítra.
"No, tak to bych měla" řeknu si pro sebe, když jsem měla hotovo.
Za deset minut jedenáct, no tak to už žádnej film nestihnu. Máma přijela trošku později. Já si zalezla do pokoje a máma o mě nevěděla až do oběda. Takže jsem nakonec film stihla. Zavolala jsem Káji, jestli by jejela na nákupy. Souhlasila. Takže odpoledne jsem si suprově užila, protože s náma jela Káji sestřenice, která má stejný styl jako já, takže mi pomohla s vybíráním oblečení. Domů jsem přijela o půl sedmý. Jelikož je sobota, tak v televizi dávali nějaký film. Dávali Hvězdy nám nepřály. Ten film miluju. Film končil v deset, ale mě se ještě spát nechtělo, tak jsem šla na mobil a najela na Facebook. Najednou se otevřelo moje okno zpráv.
Psal Martin.
ČTEŠ
Hasička
Short StoryToto je příběh o Lence ,která přímo miluje hasičský sport. Tento rok je pro ni poslední,který může běhat za starší žáky. Letos za ně bude běhat i jeden nový člen. Jednoho dne chce ale skončit. Co se stalo?
