Hasička

Kapitola 12.

Tuto noc jsem skoro vůbec nespala a bylo mi špatně. Volno jsme dneska už neměli a ještě k tomu mi bylo špatně.
Takhle jsem si dnešek nepředstavovala.
Celé dopoledne jsem přemýšlela jak být co nejdál od Martina.

Napadá mě jenom jedno. Skončit s hasičema nebo začít běhat za někoho jiného. Ale tohle bych nemohla ostatním udělat. Ale co mám dělat !?
Jen z té myšlenky skončit z hasičema se mi udělalo ještě hůř.

Měla jsem žízen a tak jsem se šla napít. Máma šla na nákup.
Asi jsem se zbláznila . Pomyslela jsem si, když jsem brala do ruky rum a šla s ním do pokoje. V pokoji jsem si sedla na postel. Kvůli takovýmu kreténovi!!!
Otevřela jsem flašku a napila se. Fuuj!!! To je hnus. Neřešila jsem tu odpornou chuť a pila dál. Už jsem měla dost. Zvedla jsem se abych tu flašku odnesla. Zatočila se mi hlava a já spadla na zem. Flaška se rozbila a já se řízla do zápěstí.
Zavřela jsem oči a už jsem měla před očima černo. Slyšela jsem mámu, jak brečí "Leni, prosím prober se!!! Záchranka? Prosím přijeďte moje dcera...." a už jsem nevnímala ani to.

Vím že je to takhle napsaný hodně divně.
Taky jsem u minulé kapitoly napsala že vyjde víc kapitol, ale wifi pak na táboře přestala fungovat. Taky se omlouvám za chyby.