Fallen

10.Kapitola

Taehyung se ode mě odtáhl a otočil se na našeho narušitele. Já jsem s pohledem do země skočil dolů z linky. A bez jediného pohledu na to kdo nás vyrušil, se podíval na teď už promáčené lupínky. Fuj, tak to tedy už jíst nebudu. Znechuceně jsem se díval na lupínky, než jsem se otočil za Taem. Stál naproti Yoongimu, který na nás koukal pohoršeným pohledem. „Kooku pojď se mnou." řekl Yoongi, bez jediného pohledu na Taeho a já přikývl.

Vzal jsem si rychle jeden rohlík, abych nehladověl a vydal se za Yoongim, který mě chytl za ruku a táhl k němu do pokoje. Yoongi nasadil hned rychlé tempo a já byl rád, že nezakopávám. Když jsme dorazili do jeho pokoje, na posteli ležel Joon a Jin mu hlavou ležel na bříšku, zatímco četl tu knížku, kde se nacházelo moje a Taeho znamení.

„Neměl bys být s Taehyungem na pokoji." zavrčel Yoongi a já se na něj překvapivě podíval. „Ale Hoseok říkal-" „Hoseok neviděl, jak se k sobě máte." přerušil mě Yoongi a já si stydlivě skousl rty. „Kooku nikdo proti tomu nic nemá. Jste soulmate. Ale Hobi tě má pořád za dítě a vážně bude šílet, až tě Tae ojede. Takže bys neměl být s ním v pokoji." řekl Yoongi s překříženýma rukama na hrudi a já si jen nervózně žužlal ret. Mám říct, že na o už je pozdě? Ne, Tae určitě nechce, aby o tom kluci věděli.

„Ehm... nevypadá to, že bys to zastihl včas." pronesl Joon, zatímco Jinovi pročesával vlasy. Tázavě jsme se na něj podívali a on s úšklebkem ukázal na moji ruku. „To znamení se jen tak z ničeho nic nezmění." Namjoon zněl pobaveně a já zrudl a to opravdu rychle. „Ale no tak, byla to jen jedna noc." zasténal Yoongi, zatímco Jin a Namjoon se tomu jen smáli. „Kook má opravdu zalíbení v černých křídlech. A ty víš, jak to dopadne, když se jich dotkne někdo s tebou spřízněný." poznamenal Jin a znovu se začal věnovat knížce.

„Prosím, snaž se, aby na to Hobi nepřišel. Teda jestli nechceš, aby Taeho vykastroval." Yoongi se uculil při zmínce kastrace a já na něj vyvalil oči. „Vždyť mi bude osmnáct, co blbnete?" zeptal jsem se zmateně a Yoongi se posadil na postel ke klukům. „Jo ale jsi jeho baby brother. Myslím, že neexistuje něco, co miluje víc než tebe." řekl, když mě stáhl za nimi na postel a Joon s Jinem se posunuli tak, že se Joon posadil a Jin si mu sedl mezi nohy a teď už oba koukali do knížky.

Giho slova ve mně zanechávaly příjemně hřejivý pocit, taky svého bratra miluju víc, než cokoliv jiného a to i přes to, že ho moc neznám. „I kdyby našel spřízněnou duši, tebe bude milovat víc." dokončil to Yoongi a pocuchal mi vlasy. Můj pohled pořád směřoval na Joona a Jina. Joon si přesunul ruce na Jinovi boky a hlavu si opřel o jeho rameno.

Lehce jsem se usmál nad jejich počínáním a Yoongi sledoval můj pohled a taky se usmál. „Našli jste něco?" zeptal se a Jin zavrtěl hlavou. „Je spousta možností, proč by padlý šel po víle. A k tomu, i když je poloviční, je to muž, takže se ho nejspíš jen tak nevzdá." řekl nespokojeně Jin a Joon ho začal hladit po bokách. „Um... jak dlouho se všichni znáte?" zeptal jsem se úplně mimo téma, jelikož to bylo to poslední, co jsem chtěl řešit. Všem třem se usadil šťastný výraz na tváři. „Od mala? Je to opravdu dlouho. My byli jediní, komu nevadilo, že je Hoseok poloviční a to nás asi nejvíce sblížilo. Vždy budeme stát jeden za druhým." řekl pyšně Jin a lehce otočil hlavu na Joona, aby na něj viděl. Joon mu věnoval rychlý polibek na čelo a Jin se sladce uculil.

„Upřímně vypadá to jako víc než přátelství." řekl jsem opatrně a bál se abych je tím nenaštval, ale ani jeden z nich nevypadl, že by se jich to dotklo. „Ne, jsme jen přátelé. Nikdo z nás nepotřebuje spřízněnou duši. Máme jeden druhého. Ani Tae nikdy netoužil po spřízněné duši, ale všichni mu to přejeme. Koneckonců jsi brácha Hobiho." řekl Joon a já si skousl ret. „Jo, ale nebýt mě, tak byste nepadli-" „Nech toho Kooku. Popravdě je to lepší. To, že je Hoseok poloviční ho hodně trápilo. Teda do doby než potkal tebe. Pak byl rád, že má malého brášku a naprosto ti propadl. Pro něj to bylo osvobození. A my ho budeme následovat kamkoliv." mé oči se naplnily slzami a smutně jsem se usmál.