Fallen

11.Kapitola

Hodiny splývaly v dny, dny v týdny a já začal ztrácet pojem o čase. Ať už se kluci snažili vyčíst cokoliv z té knížky, stále tu bylo tolik možností, že jsme byli prakticky na začátku. Ale něco bylo jiné. Už tu nebyly žádné pokusy o mou smrt nebo cokoliv, co by mě ohrožovalo. Ani jsem dokonce neslyšel její hlas. Kluci začínali mít naději, že se ta holka prostě vzdala, když jsem našel svou spřízněnou duši, která byla ochotná mě ochránit. Ale já s Taem jsme dobře věděli, že to tak není. Bylo to, jako ticho před bouří a my oba věděli, že to nejhorší teprve přijde.

Nikdy jsme nikomu z kluků neřekli, že cítíme, že je něco špatně. Říkali jsme si to jen my dva a nechtěli kluky děsit. Já a Tae jsme se dost sblížili, vlastně všichni jsme se sblížili. Přišel jsem si, jakoby mě mezi sebe přijali a Tae už se kompletně smířil s tím, že se nahoru nevrátí a už mi to ani kapánek nevyčítal. Když jsme byli spolu sami, nedělal nic jiného, než se po mě válel, objímal mě nebo líbal. Jako soulmate jsme spolu cítili něco úžasného. Něco, co nás uklidňovalo. A i když to tahle vypadalo o samotě, před kluky byl skoro stejný jako dřív. Ze začátku mě to mrzelo, ale věděl jsem, že na Hobiho musíme pomalu, jelikož mi přišlo, že den ode dne má nutkání mě více chránit.

A i když se Tae snažil držet ode mě dál, jakkoliv se ke mně někdo přiblížil, najednou byl u mě a ochranářsky mi obmotal ruku kolem pasu. Což vždycky donutilo Yoongiho koutky cukat, ale nikdy se neozval. Po pár dnech Tae přišel i na lehké polibky na čelo nebo na tvář před ostatními a já se snažil vždy nezrudnout jako školačka, ale moje tělo si dělalo, co chtělo.

„Kookie ty mě zase neposloucháš." štípl mě do tváře Hoseok a já si mu položil hlavu do klína. „Promiň hyung, jen jsem přemýšlel nad tím, jak moc jsem rád, že mám tak úžasného bráchu." zamumlal jsem a byl jsem chtě nechtě zvednut, aby mě ten idiot mohl mačkat v náručí. „Moc roztomilé." zamumlal a položil si na mé rameno bradu. „Neříkej mi, že jsem roztomilý. Bude mi kruci osmnáct hyung." protestoval jsem, ale on mě jen víc mačkal. „Říkal jsem ti, že tebe bude milovat víc než spřízněnou duši." zasmál se Yoongi, který seděl v křesle naproti nám a já přikývl. „Vždyť já ho mám taky radši než-" „Řekni to a spíš na zemi." zavrčel Tae, který přišel z kuchyně. „Je to moje postel!" bránil jsem se a on se ušklíbl.

„A jestli to řekneš, já budu mít právo tě z té postele vyhodit. K tomu jsem silnější." pokrčil rameny a sedl si vedle mě a Hobiho. „Tím si nejsem jistý. Brzy mu bude osmnáct a znáš víly." zamumlal Jin a zvedl Yoongiho z křesla a sám si do něj sedl. Yoongi hned začal něco naštvaně mumlat a chtěl odejít, ale Jin si ho stáhl na klín. Yoongi protočil očima, ale poposedl si, aby se mu příjemně sedělo a opřel se o Jina a hned vypadal spokojeně. „V tomhle s Jinem souhlasím. Kord když je to mužský potomek. Natrhl by ti prdel Tae." řekl Namjoon, který seděl na druhém křesle. Tae se na mě naštvaně podíval a pokrčil rameny.

„Nepůjdeme někam, začínám se tu nudit." přišel k nám ospalý Jimin, který hledal nějaké volné místo, ale nakonec si sedl na Joona z boku a obmotal kolem něj ruce. Víc se k němu přitulil a vypadalo, že je připravený usnout. Nedivil jsem se Jiminovi. Nakonec jsme pořád tady, jen párkrát jsme někam šli. Jelikož, je to všude 'nebezpečné'. „Dej tomu čas Mine." Joon Jiminovi prohrábl vlasy a já se usmál.

„Mohli byste jít třeba na bowling. Já zůstanu doma, abyste se o mě nemuseli bát." usmál jsem se na ně a Tae se do toho hned vložil. „Já tu zůstanu, nenechám tě samotného. Vše co děláme, by pak ztratilo význam." zamumlal a já zavrtěl hlavou. „Zavřu se v pokoji a bude to dobré." usmál jsem se, ale očividně se to nikomu nelíbilo.

„Myslím, že to není tak špatný nápad." pronesl po chvíli Hoseok a vzal mi ruku se znamením. Překvapeně jsem vyvalil oči a Hoseok mi dal pusu na tvář. „Ty a Tae budete mít chvilku sami." pronesl a celá místnost ztichla. Tae vedle nás nahlas polkl. „Kdy jsi mi chtěl o tomhle říct?" přejel palcem po mé ruce a já si skousl rty. „Hyung já jsem to-" „Proč jsi tak nervózní sakra, čekáš, že tě za to zabiju?" řekl trochu podrážděně Hobi a já zavrtěl hlavou.