Pomsta nebo láska?

8 Kapitola

Na obrázku Niky v šatech.


Gabrielle se moc nelíbili a tak mi dala na vyzkoušení stříbrno - černé šaty. Nahoře. Oblékla jsem si je, ale cítila jsem se v nich divně. Nemám ráda černou. Nosí ji prostě všichni. Ne, že bych chtěla být výjimečná, ale nechci být jako ostatní. Chci být sama sebou. Gabriella mě vyrušila z přemýšlení. ,,Ty jsou vážně skvělý!!!!'' bohužel to nebylo na mě, ale na sebe. Gabriella měla nádherné žluté šaty které jí opravdu strašně slušeli. ,,Páni. Vypadáš skvěle.'' řekla jsem nadšeně, protože vážně vypadal jak anděl. Koukla se na mě a rozzářili se jí oči. ,,Páni. Dobrý.'' věděla jsem, že se jí to líbí, ale mě okamžitě okouzlili červené šaty, které právě někdo dával do výlohy. Gabriella se koukla směrem, kterým sem se koukala já a hned mi dala signál ať si jdu pro ně. Řekla jsem, že si je chci zkusit a pán mi vyhověl. Koukal na mě trochu s údivem, protože sem měla furt ty černé šaty. ,,Děkuji.'' podal mi šaty a já si je šla okamžitě zkusit. Dívala jsem se sama na sebe s údivem. To co jsem viděla jsem nebyla já, ale úplně jiný člověk. Gabriella zamnou přišla a zírala na mě s otevřenou pusou. ,,Já vím jsou dokonalé, ale mimo mé finanční možnosti.'' řekla jsem smutně. ,,Koupím ti je.'' zírala jsem na ní tak nadšeně. Nakonec jsem ze sebe dostala jen tohle. ,,Cože? Myslíš to vážně?'' Usmála se. ,,Jasně. Jedna z výhod upírů. Jsme nesmírně bohatí.'' Myslela jsem, že snad omdlím. ,,Děkuji!!!'' zařvala jsem skoro na celý obchod. Svlékli jsme se a zaplatili jsme u kasy. Byla jsem Gabrielle opravdu moc vděčná za ty šaty. Nikdy jsem nic tak přenádherného neměla na sobě. Ještě jsme šli do obchoďáku vedle se podívat na boty. Hned jsme každá popadla nejmíň 10 párů bot. Nakonec jsme si vybrali a zaplatili. Gabriellu napadlo, že se ještě můžeme objednat u kadeřnice. Než jsme tam došli uvědomila jsem si co Gabriella řekla v second-handu. Jedna z výhod upírství jsme nesmírně bohatí. Proč zrovna já nejsem bohatá? Ne, že bych to potřebovala nebo chtěla, ale každý upír je bohatý až na mě. ,,Kam se ještě půjdeme podívat?'' řekla jsem nakonec, aby nebylo jen trapné ticho. ,,Třeba do klenotnictví?'' navrhla Gabriella a já souhlasila. ,,Páni.'' řekla jsem skoro přes celý obchod. Mají tady opravdu úžasné šperky. Vzala sem si jen dlouhé náušnice. Nechtěla jsem být jak primadona. Gabriella si koupila jen žlutou kytku do vlasů, která se jí naprosto přesně hodila k šatům. Normálně takhle po obchodech nechodím, ale tohle je pro mě výjimečná událost. Je to můj první ples a chci si ho užít. I když neumím vůbec tancovat takže se asi ztrapním, ale hlavně, že tam budu s Lukem. Každá jsme měla 2 tašky. V jedné šaty a v druhé doplňky a boty. Potkali jsme kluky, když vycházeli z půjčovny pánských společenských šatů. ,,Ahoj kluci. Tak co máte hotovo? My jo.'' volala na ně Gabriella a všichni lidi okolo na nás koukali jak na blbce. Přiběhly k nám kluci. ,,Ahojky holky. No tak dá se říct, že už máme hotovo.'' Každý z nich měl jen jednu malou taštičku. Na rozdíl od našich obřích dvou tašek. Luk si zakašlal a kleknul si na zem. ,,Milá Niky, byla byste tak laskavá a doprovodila mě na ples?'' myslela jsem, že se zhroutím, ale bylo to od něj milé. ,,Jistě. Moc ráda.'' řekla jsem nakonec a s nadšením v hlase. Přišel ke mě a políbil mě. ,,Děkuji.'' pošeptal mi do ucha a odcházel. Zčervenala jsem. Kluci na mě chvilku upřeně zírali a potom Rick řekl: ,,Promiňte, ale nezapomněli jste mi něco říct?'' Adam na mě stále zíral jako kdybych byla monstrum. Gabriella odpověděla na Rickovu otázku, protože já jsem úplně zkameněla a Luk už byl z dohledu. ,,Ani já to nevím zrovna moc dlouho.'' Když se Adam vzpamatoval chtěl něco říct, ale zarazil se. Jen se otočil a vydal se úplně jiným směrem než Luk. Nevím co mě to napadlo, ale rozběhla sem se za ním. ,,Adame..... je vše v pohodě?'' řekla jsem, když jsem za ním doběhla. ,,Jasně co by bylo.'' nechápu co proti mě má, ale je na čase to zjistit. ,,Fajn tak na rovinu. Co proti mě máš?'' zastavili jsme se. Chvilku na mě hleděl, přistoupil ke mě, že mezi námi nebyla žádná mezera. Začala jsem rychleji dýchat a ................


Ahoj. Doufám, že se další kapitola líbila. Jen jestli vám to ještě nedošlo tak kapitola bude vycházet každé pondělí a pátek. Teda pokusím se. Omlouvám se za gramatické chyby a těším se na vás příště.
                                                                           Loučí se Borůvka.