Pomsta nebo láska?

9 Kapitola

Na obrázku Niky s Lukem.




Usmál se. ,,Fajn vědět, že se mě bojíš.''odtáhl se a mě se ulevilo. ,,Jo a k té otázce. Vlastně máš jen jednu chybičku.'' Zahleděl se mi do očí a šel z něho strach. ,,A to je jaká?'' polkla jsem, protože se zase přibližoval ke mě. ,,Rozptyluješ mého bráchu. Nepotřebuje to.'' obešel mě a odešel. Zajímalo mě co tím myslel, ale nechtěla jsem ho už dál rušit. Ani nevím kde sem. Jsem v ulici kde jsem nikdy v životě nebyla. Už byla celkem tma a dost jsem se bála. Šla jsem zpátky za Gabriellou, ale ta někam odešla. Někdo mě chytil a dal mi ruku na pusu, abych nemohla křičet. Pomalu jsem se otočila. Stál tam Luk. Obejmula jsem ho. ,,Klídek už je vše v pořádku. Volal mi Adam, že si zabloudila.'' jsem tak ráda, že zavolal zrovna jemu. sedli jsme si na chodník a chvilku si povídali. Luk si všimnul, že jsem trochu mimo. Zeptal se co se stalo a já mu řekla co se stalo s Adamem.  Řekla jsem mu úplně všechno, mé pocity a jak se choval a podobně. V jeho výrazu bylo poznat, že se naštval. Zvedl mě a doprovodil mě domů. ,,Nestresuj se. Nic se nestalo.'' řekla jsem a usmála se. ,,Jestli ti cokoliv udělá slibuji, že....'' nenechala jsem ho to doříct. ,,Luku. Uvidíme se zítra. Ahoj.'' dala jsem mu pusu a vstoupila do domu. Hned jsem si šla lehnout. Zítra je ples musím se pořádně vyspat.




Ráno:
Mamka mě vzbudila, protože chtěla ukázat šaty. Převlékla jsem se a učesala. Mamka se rozbrečela a začala mě objímat. ,,Miláčku vypadáš.... neuvěřitelně.'' usmála se a znovu mě objala. ,,Díky, ale teď už musím za Gabriellou.'' mamka kývla a odešla, abych se mohla převléct a odejít. Když jsem byla u Gabrielly domu zarazila jsem se. Nevím, ale nechce se mi tam kvůli Adamovi jde z něj něco z čeho nemám dobrý pocit.



Luk:
Gabriella nám řekla, že pořádá ples. Tak jsme šli s klukama do půjčovny pánských společenských šatů. Ihned jsme si vybrali, když jsme vycházeli viděli jsme holky. Požádal jsem Niky, aby se mnou šla na ples s radostí přikývla a já jí políbil. A tajemství je venku. Potom sem odešel. Viděl jsem jen jak Niky běží za Adamem potom zalezli za roh. Potichu jsem šel za nimi. Slyšel jsem úplně všechno. Přišel jsem za Niky a řekl, že mi volal, aby to nebylo divné. Řekla mi úplně všechno úplně do puntíku. Jsem rád, že je ke mě upřímná. Doprovodil jsem jí domů a šel za Adamem. ,,Nazdar tak si připravený dostat přes držku?'' řekl jsem vážně naštvaně. ,,Ale... někdo se svěřil svému miláčkovi? No nepovídej. Tak co ti nakukala?'' pomalu jsem se uklidňoval, jelikož jsem slíbil Niky, že z toho nic dělat nebudu. ,,Drž hubu!'' vážně jsem měl co dělat, abych mu jednu nevrazil. ,,Jakto,že jsem jednu nedostal? Už vím zakázala ti, mě mlátit.'' chvilku mlčel a pak dodal. ,,Ty jo kámo. Asi mě má ráda, co myslíš?'' teď už jsem to nevydržel. Rozběhl jsem se k němu a chtěl mu jednu vrazit, ale vzal kousek dřeva a zabodl mi to přímo pod srdce. Jen tak tak jsem zvládal dýchat. ,,Tak čau brácho.'' řekl a odešel pryč. 



Niky:
Když jsem se konečně odhodlala jít dovnitř ze dveří vyšel Adam. Šibalsky se na mě usmál a odešel. Chvilku jsem stála u dveří, když jsem se vzpamatovala vešla jsem dovnitř. ,,Luku!!!'' málem jsem dostala infarkt. ,,Co co co co se stalo? Jsi v pořádku?'' řekl jsem koktavě a strašně vystrašeně. ,,V pohodě jen pomůžeš mi?'' jen tak tak dýchal. ,,Jasně. ehmmm... já... co mám dělat?'' v této situaci jsem nikdy nebyla. ,,Jen to pomalu vytáhni prosím.'' strašně jsem se o něj bála. Začali mi padat slzy. Pomalu jsem to vytahovala a čím dál víc se rozplakávala. ,,Neplač prosím.'' díval se na mě jako, kdyby mi ubližoval. Když jsem to konečně vytáhla zařval bolestí. Hned jak se zvedl mě objal. ,,Už je to v pořádku. Neboj všechno je v pořádku. Zvládla jsi to.'' uklidňoval mě i když nevím jestli mi to pomohlo. Když jsem konečně přestala brečet chvilku jsme se bavili a čekali na Gabriellu. Luk mi vlastně ani neřekl co nebo kdo mu to udělal a co se přesně stalo, když jsem se chtěla zeptat přišla Gabriella a hned jsme zalezli do pokoje. Domluvili jsme se, že na ples se sejdeme u mě, aby se kluci mohli připravit tady. ,, Dobře tak v sedum u mě?'' už jsem byla veselejší a těšila se na ples. ,,Dobře.'' odpověděla a usmála se. ,,Teď mi vlastně došlo. S kým jdeš ty?'' trochu znervózněla. ,,No víš já jdu s......


S kým myslíte, že jde Gabriella? To se dozvíte příště. Doufám, že se kapitola líbila. Děkuji, že čtete můj příběh. Jsem ráda, že vás to baví. Vždycky se snažím, aby kapitola končila zajímavě tak doufám, že jste zvědavý. Tak zatím ahoj.
                                                               Loučí se Borůvka.