Nikola Klinfordová po smrti své sestřenice Eleanor netouží po ničem jiném, než po pomstě. Sama však dobře ví, že to nezvládne, když ji někdo nepomůže. Eleanor byla vždy taková zvláštní a když Niky zjistila, že je upír zvykla si. Věděla, že je to těž...
Dala jsem mu takovou facku až se málem otočil. Adam se za mnou jen uchechtl a pozoroval mě v akci. Vedle mě byl menší stůl tak jsem mu ulomila nožičku zatím co se Mike vzpamatovával. Když už jsem stála přímo u něj s dřevěným kůlem mě pozoroval a čekal až ho zapíchnu. Nejspíš. Když viděl, že se k ničemu nehodlám vzal mě za ruku a zničehonic jsem byla v jakémsi lese. Poslední co jsem slyšela byl hlas Adama jak volá mé jméno. Co to? ,,Kde to jsem?!?!?'' zavolala jsem přes celý les. Teda asi, vážně nevím jak moc je velký. ,,Spíš by ses měla ptát proč tu jsi a hlavně s kým.'' odpověděl povědomý hlas. Hned jsem poznala hlas toho namachrovaného Mika. ,,Nezajímá mě s kým tu jsem, protože jsem poznala ten tvůj nechutný hlas. A proč tu jsem by mě celkem zajímalo, ale byla bych ráda kdybych se nemusela ptát tebe.'' odpověděla jsem stejně arogantně jako on. Začíná mě to bavit. ,,A já myslela, že mi chceš dokázat, že se pletu.'' dodala jsem k tomu. Vynořil se z houští a ve chvilce stál přede mnou. ,,Taky že jo.'' řekl mi do očí a stál opravdu malinkatý kousek ode mě. Ve chvilce byl na zemi, když jsem se vzpamatovala pohlédla jsem na místo kam se svalil a zahlédla Adama v podobě vlka.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Zakousl se Mikovi do ramene vší silou až ho donutil řvát bolestí. Mike na něj zkoušel vše, ale se zraněním a ve vlkodlačí podobě na něj neměl. Jakmile Mike dopadl do bezvědomí Adam pohlédl na mě. Až teď jsem si znovu uvědomila, že Adam to zrovna nejlíp nedává. Chvilku na mě hleděl a poté na mě začal vrčet. Snažila jsem se uklidnit a doufala, že si to včas uvědomí, ale když to trvalo přes pár minut jsem v to přestala věřit. ,,A - Adame to - to jsem já. Ni - Niky.'' koktala jsem strachy a pomalu couvala. Jak jsem couvala tak on bohužel necouval, ale přibližoval se čím dál blíž ke mě. ,,A -Adame prosím!'' vykřikla jsem s poslední nadějí. Opět nic nezbývalo mi než začít utíkat. Rozběhla jsem se co nejrychleji jsem mohla, ale samozřejmě jsem byla pomalejší než on. V poslední chvíli co jsem mohla jsem vyskočila na větev. Adam, ale skočil taky a stihl mě chytit za nohu. Spadla jsem na zem a připravovala se na svoji smrt. Adam stál nade mnou. Hrozně moc byla vidět jeho touha se do mě zakousnout a ukončit tak můj život. Vydala jsem ze sebe nejspíš tu poslední slzu a zavřela oči. Po chvilce jsem ucítila nesnesitelnou bolest do nohy a upadla do bezvědomí.
Adam: Stál jsem nad ní ve vlkodlačí podobě a snažil se převládnout tu touhu po krvi ve mě. Nedokázal jsem to, ale aspoň jsem ji ZATÍM nezabil a zakousl se do její nohy. Upadla do bezvědomí a já se v tu chvíli proměnil zpět v člověka. Když jsem se vzpamatoval ihned jsem přiběhl k Niky. ,,Ne ne ne ne.'' říkal jsem pořád dokola. Na noze měla kousnutí ode mě a BOHUŽEL se tam stihl dostat i jet. Ten se teď pomalu šíří až k srdci. Kurva! Proklel jsem v duchu a v tu chvíli se mi v hlavě rozsvítilo.....
