Nikola Klinfordová po smrti své sestřenice Eleanor netouží po ničem jiném, než po pomstě. Sama však dobře ví, že to nezvládne, když ji někdo nepomůže. Eleanor byla vždy taková zvláštní a když Niky zjistila, že je upír zvykla si. Věděla, že je to těž...
(Mužský hlas - tučně, Niky - normál) ,,Halo?'' Ale ale, že by nový člen?'' vyšla jsem ven z restaurace. ,,Kdo je u telefonu?'' Tady Mikea kdo na druhé straně?'' Mike?'' Ano koho si čekala?'' No asi Gabriellu, když volám jí. Kde si vzal její mobil?'' Kde asi je tu se mnou a snaží se rozvázat ze židle ke které sem jí přivázal. Další dotazy?'' Co? Kde je?'' Tam kde ty ne. Zelená ulice Restaurace u Chňapky?'' Jak jak jak to víš?'' Protože jsem kousek od tebe kočičko.'' najednou mi Luk vzal mobil. ,,Jestli jí zkřivíš vlas tak seš mrtvý!'' začal na něj křičet do mobilu zatím co já se rozhlížela kde může být. Zároveň jsem se zaposlouchala do hovoru. ,,Ale Luk po dlouhé době. Už jsme se dlouho neviděli. Co tomáš vedle sebe za kočku? Není to Nikola Klinfordová? Sestřenice Eleanor Fardové?'' zasmál se do telefonu a Luk zavřel oči a pomalu dýchal. ,,Miku uděláme obchod. Necháš Gabriellu, Niky a ostatní na pokoji a se mnou si můžeš dělat co chceš.'' chvilku sem na něj koukala s otevřenou pusou. ,,Ne! To neuděláš!'' začala jsem na něj řvát a pomalu mi stékaly slzy. ,,Kočička nesouhlasí. Vypadá to bledě.'' Za půl hodiny před hlavním střediskem.'' típnul to a otočil se ke mě. ,,Miláčku já musím nikdy bych nedovolil, aby se tobě nebo Gabrielle něco stalo. Sbohem.'' upíří rychlostí zmizel. ,,Luku!!!'' řvala jsem a chtěla se za ním rozběhnout, ale Adam mě chytil a nemohla jsem nic dělat. Rozbrečela jsem se a řvala na Adama ať mě pustí, ale neposlechl. ,,Adame pusť mě!'' když už nebyl Luk v dohledu pustil mě. Sedla jsem si na kolena a brečela jak malá holka. Přišel Rick a odvezl mě k nim domů. Mamce jsem zavolala, že nepřijdu. Rick řekl, že je nebezpečné, abych byla doma.
Luk Vypadala úžasně, když vyšla v těch červených šatech ze dveří! Chvilku jsme tancovali atd. Potom jsem ji vzal na Eiffelovu věž. Byla unešená. Poté jsem jí odvezl domů. (....) Ráno zaťukala na dveře a pomohla s úklidem. Někdo zabouchal na dveře. Rychle jsem poslal Niky za Adamem. Otevřel jsem a byly to Mikovo poskoci. Sakra to není možné, že už je ve městě! Zabarikádoval jsem dveře a rychle běžel za Gabriellou ať se připraví. Za chvíli vyrazily dveře, ale to už byl Adam s Niky pryč. Do domu vtrhlo osm lidí šest z nich jsme uspaly. Dva se na mě vrhli, Gabriella na jednoho z nich hodila uspávací šipku a toho druhého jsem uspal já. Nakonec jsme to zvládli. Gabriella řekla ať jdu za Niky, že se o ně postará. Napsal jsem Adamovi, že se sejdeme v Zelené ulici. Za chvíli přijeli. Niky mě vzala kolem krku a políbila. Vešli jsme do restaurace za námi. Gabriella tu měla být už před hodinou. Zavolal jsem jí, ale nezvedala to. Zkoušela volat i Niky. Za chvilku to zvedla a Niky odešla ven. Zdálo se mi, že volá moc dlouho. Potichu jsem vyšel ven a slyšel Mike. Okamžitě jsem jí vzal mobil a domluvil si schůzku s Mikem. Strašně ji miluji, ale musím ji opustit. Když jsem viděl Adama za Niky, rozloučil jsem se a odešel za Mikem. Konečně jsem byl před Střediskem, ale Mike nikde! ,,Hajzl!'' zařval jsem naštvaně. ,,Mluvíš na mě?'' ozvalo se seshora. Vyšplhal jsem na střechu budovy. ,,Rád tě opět vidím.'' nesnáším ho! Víc o něm říct nemůžu. ,,Zdravím. Miku.''
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
,,Jak se má Rick? Snad bratříček nedělá lumpárny....''
Teď budou kapitoly o něco kratší, protože mi dochází nápady. I tak doufám, že se kapitola líbila a celkově celý příběh. :) Všem děkuji za všechny hlasy, komentáře a přečtení. Moc si toho vážím. Mám vás ráda a těším se na vás příště. Zatím. Borůvka.
