City Of Love [CZMLFF] [Dokončeno]

7. Limuzína

Naštěstí zazvonilo a já byla zachráněna. Na hodinu, ale byla.

Když skončila hodina matiky, Alya mě přitáhla zpátky do lavice.

,,Tak povídej kočko"

Zhluboka jsem se nadechla a řekla jí o včerejší debatě na balkoně a o dnešním ránu.

Pohled Adriena

Po včerejším setkání s tím smetákem jsem naprosto mimo.

Opravdu políbil MOU Lady?! Opravdu ji dal pusu na hřbet ruky?!

Dělá si ze mě prdel?! Doufám, že odjede, zmizí, uteče to je jedno co! Hlavně ať už mi neleze na oči!

Když jsem se trochu uklidnil jel jsem do školy. Když jsem vystoupil, viděl jsem něco co jsem opravdu vidět nemusel.

Smeták! Jop, jmenuje se Tesák, ale smeták je lepší.

On. Nesl. Marinette. Na. Zádech!!

Doprdele! To se rozhodl mi ničit život i v opravdovým životě?!

Nejen, že mi chce sebrat MOJÍ Lady on mi chce přebrat i kamarády!

Posadil jsem se do lavice. Matika! Jak já ji nesnáším! Dneska nemám na nic náladu!

,,Tak povídej kočko" ozvalo se za mnou, když zazvonilo.

,,Hej kámo, jdeš se mnou na chodbu?" Zeptá se Nino.

,,Ne jdi sám. Musím si dopsat zápisky" odbudu ho a nastražím uši.

,,Včera večer mě potkal na balkóně. Povídali jsme si asi 2 hodiny. Nejdřív byl hodně egoistickej, ale pak se s ním dali normálně bavit. Je nový v týmu Ladybug a Chata. Noo... A ráno mě potkal, když jsem běžela do školy...."

,,Co?! Kočko?! Něco mi říká, že to není náhoda! Mari, stalkuje tě superhrdina!" Vypískla Alya nadšeně.

Jasně, zblázněte se z něj všichni!!

,,Alyo! Ty hned myslíš na to nejhorší!" Řekne rozmrzele Marinette a já si aspoň trochu ulevím.

Marinette nejspíš nemá zájem být s ním kamarádka. Takže teď jenom Beruška. Ta je dost tvrdohlavá. S tou to půjde těžko... Ale já jí to řeknu! Řeknu jí, že jí miluju. Řeknu jí, že je pro mě všechno. Hned dnes. U Eiffelovky. Nebo... Prostě kde ji potkám.

,,Hej kámo?!" Strčí do mě někdo a já sebou cuknu.

,,C-co?!"

,,Říkám, že už zvonilo! Za chvíli přijde učitelka a ty máš ještě pořád vyndanou matiku!"

,,J-jo... Díky Nino" poděkuju a připravím si na další hodinu.

Pohled Marinette

Hned jak skončila škola jsem šla domů.

Ale hned u východu ze školy jsem spadla a narazila tvrdě na zem.

,,Jsi v poho?" Zeptá se někdo a já jenom přikývnu.

Neznámá osoba mi podá ruku. S díky ji přijmu a zvednu se.

Doprdele!

Adrien!

To Adrien mě zvedl! Sakra!

,,D-děkuju" vykoktám a zrudnu.

,,Nemáš zač" řekne a vydá se ke své  limuzíně.

Někdo proběhne nad střechami. Polovina lidí se podívá tím směrem. Včetně Adriena.

Na protější střeše se mihne šedý stín. Co je to?