City Of Love [CZMLFF] [Dokončeno]

11. Omlouvám se

,,Ale fuuuj! Budu zvracet!"

,,Klid Plaggu. Klid" řeknu a pak si něco uvědomím.

,,Doprdele!" Vyjeknu a sednu si na postel.

,,Co je?" Zeptá se Plagg

,,Beruška chce vědět kdo je Kocour. A chce pomoc ode mně! A kdo jsem já?!" Vyjeknu.

,,Já jsem Kocour!" Zašeptám a svalím se na postel.

,,Hm... To jsi nedomyslel"

,,Plaggu! Vážně už mě neštvi! Jestli jsou všechny Kwami stejní jako ty, tak to potěš koště!"

,,Klid, hele. Žádný Kwami není jako já, protože jsem jediné kocouří mirákulum. Nejsilnější mirákulum" řekne a pak se začne přiblble smát.

,,Co je?!" Vyjedu na něj.

,,Představil jsem si tě jako Berušku" řekne a začne se zase smát.

,,Hahaha" řeknu ironicky, ale usměju se.

To by byla podívaná!

***

Bylo něco po 23 hodině když jsem konečně usínal.

Jako naschvál venku nastalo světlo jakoby bylo odpoledne.

,,CO TO ZASE JE?!" Řeknu a vylezu z postele.

Plagg pořád spí.

Jako kdyby se nic nedělo, že?! Jeho snad neprobudí ani kdyby byla venku válka.

,,Hej! Černá koule! Vstávat! Paříž potřebuje superhrdinu!" Řeknu a on se vyděšeně posadí.

,,Já to nebyl" pískne a vylétne do vzduchu.

,,Jasně Plaggu, nebyl. Ale teď máme jinou práci"

,,Plaggu drápky!"

Pohled Marinette

,,Mari! Mari! Mari!" Začne někdo pištět a já se probudím.

,,No? Co?" Posadím se rozmrzele.

,,Akuma! Podívej se ven!" Vyjekne a  já otevřu oči, které jsem měla doteď zavřené.

,,Aaaa!" Křiknu a vstanu.

,,Asi jsem oslepla" řeknu a promnu si oči.

,,Ne. Vidím" řeknu po chvíli a Tikki se usměje.

,,Fajn. Za poklidný spánek!"

,,Tikki tečky!"

***

,,Zdravím" pozdraví mě Kocour když dorazím na místo.

,,Ahoj" řeknu smutně.

Neřekl mi Lady. Ani má dámo. Ani nijak jinak. Jenom zdravím.

I když... Chybí mi to vůbec? Já sama nevím!

,,Kde si myslíš že je?" Zeptá se jednoduše.

,,Nevím. Tady u Eiffelovky není. Půjdeme po zdroji" řeknu a rozeběhnu se. Kocour běží vedle mě.

Normálně by mě škádlil a dělal si ze mě srandu, že jsme si taaak blízcí.

Ale nic. Vůbec nic. Možná je pořád naštvaný. Nebo smutný.

Vinou toho, že přemýšlím si nevšimnu, že mám přeskočit na střechu přede mnou.

Už padám, ale zachytí mě Kocourova tyč. Vytáhne mě nahoru a tím stojím těsně u Kocourova obličeje.