City Of Love [CZMLFF] [Dokončeno]

35. "Nesmíš mě tu nechat!"

Pohled Marinette/Berušky

,,Jsi magor! Polož mě na zem!" Začala jsem pištět a mlátit ho pěstmi do zad.

Jenom se usmál.

Dobře, opačná taktika...

,,Prosím. Nech mě jít" začala jsem prosit a po tváři mi stekli slzy.

Na chvíli se zastavil.

Děsil mě.

Tak moc mě děsil!

Jeho původní modré oči vystřídali černé.

Přísahám Bohu, že se jeho oči na chvíli změnili zpět na modrou, ale hned byli zpět černé.

,,Nejdřív ukážeme naší lásku" usmál se a běžel dál.

Nebyli jsme daleko od Eiffelovky.

Takže sem běží?

K Eiffelovce?

Co když ublížil Bojovnici?!

Určitě tam teď leží v bezvědomí!

Všechno kvůli mě...

Kdybych mu řekla, že ho miluju, byl by klid.

I když bych lhala.

Paříž už nebyla taková, jakou jsem ji znala.

Z města lásky se stal chaos.

Šedý dým, malé děti volající o pomoc, vyděšení lidé pobíhající po ulicích.

Přeskočil ze střechy na střechu.

Sebrala jsem zbytek energie a zase do něj začala bušit.

Nic.

Nemá to cenu...

Musím se od něj dostat a transformovat se na Berušku!

Teď jsem zase jediná, která dokáže očistit akumu...

Přistál na Eiffelovce a vylezl se mnou až na samý vrchol.

Postavil mě na zem.

Rychle jsem se rozběhla pryč.

,,Kampak běžíš?" Usmál se, když mi skočil do cesty.

Rozběhla jsem se na druhou stranu.

Zase mi skočil do cesty.

Kde je Kocour?

,,Bylo to od tebe pěkně hnusné, víš?" Chytl mě za ruku a vytáhl kameru.

Co?!

Co chce dělat s kamerou?!

,,Tahle kamera je napojená na všechny televize v Paříži" usmál se, když začalo blikat červené světlo.

Naprázdno jsem polkla.

Chudák Tikki!

Snad je v pořádku!

,,Řekni mi, Marinette. Bylo to od tebe hnusné?" Zeptal se a zesílil stisk na mé ruce.

,,Vždyť jsem ti nic neudělala! Nemůže být vždy po tvém!" Vyjekla jsem a sykla bolestí, protože mi vrazil facku.

,,Pověz mi Marinette, miluješ mě?" Jeho stisk zase zesílil.

Ne!

Nesnáším tě!