City Of Love [CZMLFF] [Dokončeno]

31. Alya vyzvídá

Rád bych řekl, že jsem se probudil a pozoroval spící Marinette...

Bohužel pro mě, bylo to právě naopak.

,,Ty už jsi vzhůru?" Zeptal jsem se ospale a pomalu se posadil.

,,Už dlouho. Snažila jsem se tě vzbudit, aby jsi si lehl do postele, ale nedal jsi se probudit" usměje se.

,,Promiň" omluvím se a zvednu se.

,,Víš, někoho mi strašně připomínáš, ale nevím koho..." zamyslela se.

Prokřupal jsem si záda.

,,Fuuuj! To bylo tak nechutný! Bleuuuch!" Vyjekla a zacpala si uši.

,,Ale notaaak... Já jsem nechutný? Včera jsi se tvářila úplně jinak" usměju se a přitáhnu si ji k sobě.

,,Děláš jako by jsme spolu spali nebo co! Jenom jsme se políb-..." nestihla doříct větu a já ji přerušil polibkem.

Takhle chci aby to bylo navždy...

Možná jsem celou tu dobu miloval Marinette a k Berušce cítil jenom obdiv...

Teď jsem ale jenom já a ona...

,,Stejně je to zvláštní. Chodím s klukem a vlastně nevím s kým" usměje se a obejme mě.

,,Jo, je to zvláštní... A víš co? Dnes večer ti ukážu svou identitu" řeknu rozhodně.

Jí můžu věřit!

,,A-ale to nesmíš! T-teda, asi by jsi neměl, ne?" Vyjekne vyděšeně.

,,Neměl bych, ale pro tebe všechno princezno" zašeptám a políbím ji na čelo.

,,Jdu domů, než zjistí, že jsem pryč. Hned po škole si tě najdu" usměju se.

,,A nezapomeň se pochlubit, že chodíš s nejdokonalejším klukem v Paříži" mrknu na ní a ona se usměje.

,,Neboj, nezapomenu" zamává mi a já vyjdu na mě dost známý balkón.

Teď jenom zbývá vyřešit to s ní jako Adrien...

Jinak mě večer zabije!

Pohled Marinette

Když Kocour odešel, svalila jsem se zpět na postel.

,,Mari? Jsi v pořádku? Jsi celá červená" ozvala se Tikki.

,,Hmm"

,,Opravdu! Jsi v pořádku?" Přiletí blíž.

,,Hmm"

,,Nepřipadáš mi moc v pořádku" zamává mi ručičkami před obličejem.

Ticho.

,,Ááááááá!" Vyjeknu a zabořím hlavu do polštáře.

,,Jsi v pořádku?" Zeptá se Tikki zmateně.

,,On.Je.Naprosto.Dokonalej!!" Vypísknu a začnu se tlemit jako sfetovaný tučňák na pouti.

,,Vážně, jo? Měla jsi ho celou dobu před očima" namítla.

,,J-já vím, ale to jsem byla zaslepená Adrienem... Třeba jsem Adriena nemilovala...Třeba to byl obdiv..."

***

,,Kočko? Dneska jenom záříš! Myslela jsem si, že budeš jedna velká hromádka neštěstí" pronesla Alya před školou.

,,Taky jsem si to myslela. Teda, ne že bych nebyla šťastná... To já jsem, ale včera to by-..." začne Maria, ale já ji přeruším.

,,Včera bylo včera, dnes je dnes" řeknu vesele a zase se začnu usmívat jako měsíček na hnoji.

,,Dobře, kočko...Nechtěla jsem to dneska vytahovat, ale když už je ti lépe..." začala Alya naprosto vážným tónem.

,,Ano?" Kousnu si jablka, které jsem nestihla sníst při snídani.

,,Dupain-Cheng! Vysvětli mi tuhle fotku!" Vyjekla a narvala mi před obličej obrazovku jejího telefonu.

Trochu jsem odstoupila a zaostřila.

Vyprskla jsem jablko, které jsem zrovna kousala.

Ta fotka ze včerejška?!

Já věděla, že se to všichni dozví, ale že až takhle rychle?!

,,Emm...T-to-...."

,,Proč je Kocour u tebe v bytě?! Proč jsi v pyžamu?! A sakra proč tě drží za pas?!" Vyjekne Alya.

,,N-no...J-já s ním tak trochu...chodím" špitnu a nastane hrobové ticho.

,,M-moment! To nechápu. Ty chodíš s Kocourem?!" Vyjekla tentokrát Maria.

,,J-jo?" Usmála jsem se.

Taky by nemuseli tak řvát...

Nepotřebuju, aby to věděli i příbuzní v Číně...

,,Panebože! Panebože! Panebože!" Začala pištět Alya.

,,To je kladná, záporná nebo negativní emoce?" Zeptám se zmateně.

,,Jasně, že kladná! Může mi pomoct s blogem! Celou dobu jsem si myslela, že chodí s Beruškou! Co když zná identitu Berušky?! Pro blog by to byl obrovský bonus! Moje nejlepší kamarádka chodí se superhrdinou! Není to naprosto perfektní?! Hned dnes mi musíte dát rozhovor! A nebo víš co? Co třeba hned?! Nemusíme jít do školy! Zavolej ho! Počkat, on asi nefunguje jako Pokemon, co? Ale třeba jo! Třeba má superschopnost, že ucítí, kde ho kdo potřebuje! Zkoušela jsi to někdy? To ale asi není tak pravděpodobné... Ale je to superhrdina, takže je všechno možné...Teď mě zajímá ještě víc kdo je pod maskou! Moment, víš že se líbal s Beruškou?! Nevadí ti to, nebo něco takového? Ikdyž to bylo kvůli padouchovi, ale i tak! Co když je pod maskou třeba ošklivý?! To ne...Postavu má dobrou...Co když je pod maskou tak hezký, že z toho omdlíš?! Už znáš jeho identitu? A vy jste se jenom líbali, nebo došlo i na něco víc? Jak se chová, když nezachraňuje Paříž? Máš nějakou přezdívku? Třeba...Já nevím...Koťátko? Nebo...Klubíčko? Jaký je povííídej!" Mele Alya celou cestu do třídy a svůj proslov dokončuje ještě po zvonění.

Maria se od nás asi v půlce oddělila.

Nedivím se jí.

Takže teď se baví s Jasonem a vypadá to, že mu brzy jednu vrazí.

Ikdyž se Jason směje jako královna Marihuana.

Díky Alyiině záchvatu otázek, jsem zapomněla na Adriena, sedícího přede mnou.

Tak teď poslouchej, hajzle!

,,Je to ten nejdokonalejší kluk, kterého jsem kdy potkala. Je strašně milý a pozorný! Jenom jsme se líbali, neboj. Říká mi princezno! Je naprosto dokonale dokonalý! Ani nevíš jak ho miluju" řeknu, trochu se zasním a přitom sleduju reakci Adriena.

Tohle by určitě nepřeslechl...

Jenom se otočil.

Usmál se na mě a pak se otočil zase zpět.

Co?!

Co mu je?!

To je taková bukvice!

O co mu sakra jde?!

Co. mu. je?!