City Of Love [CZMLFF] [Dokončeno]

21. Jasone!

Rozhodla jsem se udělat kapitolu z pohledu Marii, takže se ti @Rinasaki předem omlouvám, protože všechno asi nebude přesně podle tebe...

Jinak odehrává se to další den ve škole😄

,,Ahoj" pozdravila mě Alya, když jsem došla před školu.

,,Ahoj. Konečně člověk, který chodí včas" řekla vesele.

Jenom jsem se na ní usmála.

Je fajn, ale víc se mi líbí Marinette.

,,Utekla jsi mi" řekl někdo za mnou.

,,Já vím" odpověděla jsem a ani jsem se nemusela otáčet, protože jsem moc dobře věděla o koho jde.

,,Měla jsi počkat" řekl znova a já se tentokrát otočila.

,,Ano pane" falešně jsem zasalutovala.

Nad tím se jenom uchechtl.

,,Jestli je to všechno, tak bych si ráda popovídala tady s Alyou" řekla jsem a podívala se mu přímo do očí.

Bohužel jsem si musela stoupnout na špičky, takže to nemělo takový efekt, jaký jsem očekávala.

,,Dobře" řekl a zvedl ruce nad hlavu.

Potom pomalu odešel za Ninem.

,,Vy jste teda dvojka" uchechtla se Alya.

,,To sotva" vyprskla jsem.

,,Ahoj, kočko" pozdravila Alya Marinette, která zrovna přicházela do školy.

Měla naprosto dokonalý outfit. To se musí uznat.

Myslím, že si toho všimli i ostatní, protože ji všichni pozorovali.

Nebo to možná bylo jejími vlasy, které byli perfektně kudrnaté?

Netuším.

,,Ahoj" pozdravila jsem ji taky.

Společně jsme pak přišli do třídy.

Sedla jsem si vedle tý holky.

Juleka se jmenuje, že jo?

Je dost tichá, takže jsem s ní ještě nepromluvila.

Ale popravdě moc mi to nevadí.

Stačí mi Marinette, Alya, Adrien, Nino a pfff... Jason.

Jako kdybych ho svými myšlenkami přivolala.

Přiřítil se ze dveří s Ninem v zádech.

Vypadalo to na nějaké závody, ale Jason to ve třídě neubrzdil a tak narazil do mé lavice.

,,Aaa... Ty na mě máš nějaký magnet" řekl a opřel si bradu.

,,Tohle nezachráníš. Prostě jsi si málem rozbil hubu"

,,Co? Já bych to ubrzdil"

,,Jasně. Kvůli tomu jsi narazil do té lavice, že?"

,,Jistě. Nějak si tvoji pozornost získat musím"

,,Moji pozornosti máš až až" řeknu a pak se zarazím.

Jason se sebevědomě zazubí.

Opravdu jsem právě řekla, že má moji pozornost?!

To jsem ale říct nechtěla!

,,Teda... Emmm... Chtěla jsem říct, že jsi u mě skoro pořád a-a..." začnu kolem sebe zběsile máchat rukama.

,,Chápu, Mario. Víc nepotřebuju slyšet" řekl a pomalu se vydal na své místo.

,,Sie haben keine Gehirne" Začnu na něj křičet německy.

Doufám, že se němčinu neučí...

To by byl fail.

I když jsem na sebe upozornila až dost, takže jsem se schovala víc do lavice.

***
Po škole

,,Nezapomněla jsi němčinu" řekl Jason, jako bych byla nějaká...to... negramotka.

,,Jsme pryč dva dny. Promiň, že jsem nezapomněla svůj rodný jazyk"

,,Ok, ok. Dobrý, klid" řekne a usměje se.

,,Takže... Mario..." začne a já přesně vím, co mě bude čekat.

Mezitím se k nám přidala Marinette a Adrien.

Nino s Alyou šli udělat úkol do knihovny.

,,Ahoj" řekne Marinette Jasonovi.

,,Jo, ehm... ahoj" odpoví a zase se podívá na mě.

Kruci.

,,Kde jsem skončil?" Zamyslel se.

Hah, pak kdo zapomíná.

,,Jo jasně. Takže, Mario. Jakpak se dneska máš?"

,,To jsi se fakt chtěl zeptat na tohle?"

,,No to taky" řekne a mrkne na mě.

,,Jak se ti líbilo ve škole?" Zeptá se znova a chytne mojí ruku.

,,D-dobrý" řeknu rozhozeně a stáhnu svou ruku zpět.

,,To je dobře" řekl a všichni jsme se vzájemně rozloučili.

Až na mě s Jasonem.

Bydlíme ve stejném hotelu.

,,Nejsi unavená, že?" Zeptá se s divným přízvukem.

,,Ne, proč se ptá-...." zeptám se a pak si uvědomím na co naráží.

Jeho uchylný úsměv to pouze potvrzuje.

,,Jasone!" Křiknu a kopnu ho do nohy.

,,Au" vyjekne pobaveně a zvedne nohu do vzduchu.

Mezitím se vzdálým a pomalým krokem odcházím do hotelu.

Rozběhnu se a za chvíli jsem před hotelem.

Je to hroznej šnek!

Vejdu do hotelu a vyzvednu si klíček.

Na mě je to tu stejně až zbytečně luxusní...

I s klíčemi vejdu do pokoje a svalím se na postel.

Ještě nejsem unavená.

Rozhlédnu se po pokoji.

,,Ahooj!" Vyjekne Akira a obejme mě.

No, obejme...

S její velikostí...

,,Ahojky" odpovím a postavím se.

,,Nudím se" řeknu a obejdu kousek pokoje.

,,Já vím co by jsi mohla dělat" řekla lišácky má malá kwami.

,,To je pravda" přitakala jsem.

,,Akiro, tesáky!"

Za chvíli tu nestála Maria, ale superhrdinka.

Vlčí bojovnice.

Jinak, moc děkuji Rinasaki za obrázek😍❤👏😄