City Of Love [CZMLFF] [Dokončeno]

26. Další padouch

Pohled Marinette

,,Pozor!" Křikne někdo a já se proberu se svého přemýšlení.

Kousek od mé hlavy proletí šíp.

,,Běž!" Ozve se znovu a já přinutím nohy k pohybu.

Každou chvíli zakopnu a nakonec se svalím na zem.

,,Zdrž ho!" Křikne Kocour na Tesáka a přiběhne za mnou.

,,Broučínko, radši běž. Nevypadáš moc dobře" pronese a já přikývnu.

,,Opatrně" dodá a vydá se pomoct Wolfovi.

Nechtěla jsem je tam nechávat samotné, ale v tomhle stavu bych jim nepomohla, spíš naopak.

Uklidnila mě i Vlčí bojovnice, která běžela směrem k nim.

Další pomoc.

Teď už to zvládnou.

Snad.

Rychle jsem se rozběhla na svůj balkón a tam se odtransformovala.

Do ruky mi spadla Tikki.

,,Stalo se něco?" Zeptá se, když otvírám dveře.

Opravdu bych ty dveře nahoře měla zamykat...

,,Nic se nestalo" odpovím jí a dám ji sušenku.

Ztichne a začne spokojeně chroupat.

Pořád musím myslet na Adriena...

Proč je to takovej hajzl?!

Moment!

Já. Mu. Řekla. Že. Ho. Miluju!

Jasně, řekla, ale on tě akorát tak políbil a pak odešel.

Podruhý!

Mimo to, mi dal dost jasně najevo, že o mě nestojí...

Kdyby mi to řekl narovinu a před tím mě nepolíbil...

Fajn, měla bych depku a nejlepší kamarád by byla Nutella a zmrzka, ale bylo by to lepší než teď...

Když mě políbí a pak mi řekne, že spolu nikdy nebudeme, to je, jako by mi chtěl ukázat, co jsem mohla mít, ale nebudu!

A to je pěkná sviňárna!

On mi to snad dělá naschvál!

Jediná jistota je, že s ním nebudu moct mluvit...

Teda, jestli chci přežít.

Přerušil mě příchozí hovor.

Neochotně jsem ho přijala.

,,Ahoj mami! Ahoj tati!" Řekla jsem, jak nejveseleji jsem mohla.

,,Ahoj broučku. Jakpak se máš? Ty nejsi ve škole?" Ozve se máma.

,,Je mi trochu zle, ale jinak super. Ve škole se nic neděje, doma se nic neděje. Jo, kromě pár padouchů, ale i ty se Beruška s Kocourem postarali"

,,To je dobře. Kdyby se to zhoršilo vem si prášek" odpoví máma.

,,Jo a zlatíčko. Víme, že ti je 16 a procházíš pubertou..." začne táta.

Ježiši Kriste! 

,,Prostě..Mírni návštěvy kluků, ano?" Dodá máma.

,,Mami, tati?! Co si o mně myslíte?" Začnu se smát.

,,Nic, srdíčko, ale je to jenom prevence"

,,Jistě, chápu" řeknu a uchechtnu se.

,,Počkat... Co je vlastně dnes za den?" Ozve se máma.