Když jsem se v pondělí zvedala z postele, vzpomněla jsem si na domluvu s Adrienem.
Nestihla jsem tam dojít a...
No. Upřímně, jsem srab.
,,Tikki? Kolik je hodin?" Řeknu zeptám se malé červené tečky, která právě létala po pokoji jako šílená.
,,Mari. Právě je 7:40! Dělej!" Zapiští a já se rozběhnu do koupelny.
Udělám si dva culíčky, vyčistím zuby a... No prostě všechno co "normální" lidi po ránu dělají.
,,Honem" Pobídnu Tikki a ta rychle vletí do tašky.
Když jsem skoro tam, podívám se na mobil.
7:55!
Je to jenom pět minut. Heh.
Rychlostí světla vletím do třídy a to bych nebyla já, kdybych se nerozmázla.
,,Marinette?! Jestli chceš chodit pozdě, tak prosím, aspoň nenápadně!" Řekne učitelka a já se rychle zvednu.
,,O-omlouvám se" řeknu a sednu si na místo.
,,Ahoj Alyo"
,,Čau kočko. Copak? Dneska tě superhrdina neodvezl do školy?" Zeptá se a uchechtne se.
,,Hahaha. Moc vtipný Alyo. V neděli mám čas, tak se možná zasměju, jó?" Řeknu a Alya se začne smát.
,,Tak dost! Obě dvě!" Vykřikne učitelka směrem k nám.
,,Pardon" řekneme obě zároveň.
V tu chvíli se na nás otočí Adrien a Nino. Jenom zakroutí hlavou a usmějí se.
Když se Adrien usměje... Je to jako... Jako... Adrien!
Jinak to ani popsat nejde!
***
Když skončila škola vydala jsem se společně s Alyou domů.
,,Nechceš dneska přijít k nám? Rodiče jsou pořád pryč a...."
Opravdu Mari? Musela jsi zase do někoho narazit?!
Prosím ať je to Adrien! Prosííím!
,,Co si jako myslíš, že děláš?!" Vyjekne ta zrůda, která si nechá říkat Chloe.
,,Sorry, neviděla jsem tě" řeknu a chystám se ji obejít.
,,To se ti ani nedivím. Vypadat jako ty, taky bych se nedívala na krásné lidi. Mezi námi je docela rozdíl nemyslíš?" Řekne sladce a ten její pejsek- alias Sabrina se usměje.
,,Milá Chloe" napodobím její hlas.
,,Mezi námi je jeden obrovský rozdíl. A to ten, že já mám mozek, narozdíl od tebe" řeknu a Chloe protočí očima.
,,Jasně. Jenom protáčej těma očima. Třeba tam ten mozek někde objevíš" řeknu a usmějí se.
Kolem nás se objevil kruh.
,,Mari. Kašli na ní! Nestojí ti za to" řekne Alya a čapne mě za ruku.
,,Ne Alyo, počkej" řeknu a schodím její ruku.
,,Co si myslíš že jsi?!" Vyjekne.
,,Marinette Dupain-Cheng" řeknu a dám si ruce v bok.
,,Hele, řekla jsem si, že budu hodná, ale jak se do lesa volá tak se z lesa ozývá" řekne sladce a zamrká těma svýma umělýma řasama.
,,Drahá Marinette. Myslíš si o sobě, jak jsi bůhví jak důležitá. Ale poslouchej... Ty jsi jeden velký omyl. Chyba. Jsi jedno velké dítě. Dva culíčky?! Růžové džíny?! Sorry zlato... Ale... Ne! Moje triko stojí víc než ta vaše ubohá pekárna. Chudinko, chceš být milována... Ale kým?! Kdo tě miluje?! Hm??...."
,,Chloe! Dost!" Křikne Alya a ke kruhu se připojí i Adrien.
,,Co se děje?" Slyším ho jak se ptá Nina.
V očích mě začínají štípat slzy.
,,Tak co? Někdo ti ukradl lízátko? To mě ták mrzí" řekne a prohrábne si vlasy.
,,Říkám dost Chloe!" Zařve Alya, ale já ji nevnímám.
Má pravdu. Nikdo mě nemiluje. Ani Adrien.
Slzy už se pomalu derou na povrch.
,,Odpověz. Tak kdo tě miluje? Hm?"
Rozhostí se naprosté ticho.
,,Je to moje nejlepší kamarádka" ozve se Alya.
,,Pfff. Řekla jsem M.I.L.U.J.E.! Ty jsi snad teplá?!" Vyštěkne.
Zase ticho.
Slyším máchání malých křídel.
Akuma?! Ne!
Nikdo kromě mě si ho ale nevšiml a Chloe pokračovala.
Akuma se přibližoval. Mohla jsem utéct, ale proč?! Stejně mě najde. Já se chci Chloe pomstít.
,,Ptám se. Kdo tě miluje?" Řekne znovu a otočí se k odchodu.
,,Já" křikne někdo zezadu a já se otočím.
Akuma odlétá pryč. Je to dobře, nebo špatně?! Sama nevím.
Víc mě, ale překvapila osoba stojící opřená o zeď.
,,To je ten nový superhrdina?!"
,,Tý jo! Hustý!"
,,On miluje Marinette?!"
,,Maj to určitě domluvený" ozývají se hlasy okolo.
,,Cože?!" Vyjekne Chloe.
,,Říkám: Já" zopakuje Tesák a já si utřu slzy.
,,Pfff. To sotva!" Řekne Chloe.
,,Pochybuješ?! Fajn, tak poslouchej ty huso pitomá" Řekne klidně a přijde přímo k ní.
,,Nezajímá mě kdo jsi a ani kdo je tvůj otec. Okej? Je mi u prdele kolik máš prachů, protože mám víc. Je mi u prdele, že se takhle chováš k tvým rádoby kamarádkám, ale teď mě poslouchej. Ještě jednou nějak ublížíš Marinette a já tě zničím, chápeš?! Takže mě neser a zalez někam do díry!" Řekne až děsivě klidně.
,,C-co?! Kdo si jako myslíš že jsi?! Já jsem Chloe Bur....!" Rozkřikne se Chloe, ale Tesák ji přeruší.
,,Drž už konečně hubu! Ty máš maximálně tak zmalovanou držku! Říkám ti narovinu: Něco jí uděláš a nechtěj znát následky!" Řekl a rozevřel drápy.
,,Tohle... Je docela ostrý" řekne a ukáže na drápy.
,,Rád jsem tě poznal. Chloe" řekne sladce a podívá se okolo.
Všichni byli v šoku. Včetně mě.
Většina lidí stála s otevřenou pusou, někteří se uculovali a někteří... prostě odešli.
,,D-děkuji?" Řeknu, když Tesák dojde až ke mně.
,,Tohle byla naprostá samozřejmost" řekne a políbí mě na ruku.
Je Kocourovi tak podobný a přesto jsou naprosto jiní.
Když se mě dotkne strašně zrudnu. A nepřidává tomu ani to, že to někteří fotili a nahrávali.
,,Ehm..." řeknu a ucuknu.
Pomalu odejdu ze školy.
Je tam naprosté ticho.
Tesák se vydá za mnou.
,,Nemáš cestu do nákupního centra?" Zeptám se a usměju se.
,,Proč?" Zeptá se Tesák zmateně.
,,Prostě chci změnit styl" řeknu a usměju se.
Sbohem stará důvěřivá Marinette!
ČTEŠ
City Of Love [CZMLFF] [Dokončeno]
Fanfiction,,Marinette, poslouchej-" ,,Ne! Vypadni" ,,Mari, to jsem nebyl já-" ,,Ne?! Tak kdo?! Máš k tomu perfektní důvod!" ,,Nemám! Mari, já takový nejsem! Vážně" ,,Víš, že jsem tomu dřív i věřila?! Že jsem věřila, že jsi jiný? Sakra! Já tě dokonce-" ,,C...