City Of Love [CZMLFF] [Dokončeno]

36. Hepčí?!

Pohled Adriena/Kocoura

Stále jsme stáli na Eiffelovce.

Pozoroval jsem dění pod námi.

Takový zmatek...

Tolik lidí, volajících o pomoc...

To ten dým...

Jak můžeme bojovat s dýmem?!

Musíme očistit toho Akumu...

Tak moment!

Kde je Marinette?!

Začal jsem panikařit.

,,Co se stalo?" Zeptala se Beruška a roztočila své jojo.

,,Marinette! Kde je Marinette?!" Popadl jsem tyč a naklonil se přes okraj a úmyslem skočit dolů a hned najít Marinette.

,,Je v bezpečí. Tentokrát ano" zastavila mě.

Jak tentokrát?!

Tak počkat...

,,Kde je Vlčí Bojovnice?" Zeptal jsem se rychle a odstoupil od okraje.

,,Odnesla Marinette za město. Potřebovala se odtransformovat, protože použila superschopnost. Tesák našel Marinette, Bojovnice ji bránila, ale schytala ránu do hlavy, po které nejspíš omdlela" řekla na jeden nádech.

Jak toho může tolik vědět?

,,M-Marinette mi to říkala" dodala hned a usmála se.

Dobře...

,,Musíme jí jít pomoct" teď k okraji přistoupila ona.

,,Ne! Nejdřív musíme očistit akumu. Pak za ní doběhneme" zastavil jsem ji a ona neochotně přikývla. (Sorry, jako😂 Musí to tam vydržet👌😂)

,,Teď jdeme za Tesákem" přikázal jsem a připravili jsme se ke skoku.

,,Jak ho chceš najít?"

,,Půjdeme za kouřem" usmál jsem se a společně jsme skočili.

***

,,Tady?" Beruška se zastavila.

,,Nejspíš ano" přikývl jsem a zadíval se na stavbu s velkým oknem ve tvaru motýla.

,,Nikdy jsem si toho nevšimla" zakroutila hlavou.

,,Já taky ne" přitakal jsem a zahleděl se na otevírající se okno.

,,Leť můj malý akumo a obrať ho ke zlu" řekl muž a okno se znovu zavřelo.

,,Neříkej mi, že jsme našli Lišajovo doupě" křikla a chytila do joja akumu, který ani nestihl doletět ke své oběti.

Takže...

Tady je jeho doupě?!

Máme šanci ho zničit jednou provždy...

,,Kocoure, slib mi, ať se tam stane cokoliv, budeme pořád tým" usmála se Beruška a já přikývl.

My dva budeme vždy tým, ať se stane cokoliv.

,,Jdeme?" Zeptala se a já přikývl.

,,Nakopeme mu zadek" usmáli jsme se a vyběhli vpřed.

***

,,Mám to!" Zašeptal jsem, když jsem našel něco, co by se dalo nazvat zadní vchod.

Potichu jsme dveře otevřeli a hned se skrčili.

,,Potřebuju jít za ní!" Vyjel na osobu ve tmě Tesák.

,,Buď trpělivý, Darku. Nic není jen tak. Potřebuji, aby přišel Kocour a Beruška" Naše jména skoro vyprskl.

,,K čemu ale potřebujete jejich mirákula? Vždyť máte své, ne?" Tesák se zamračil.

Lišaj má mirákulum?!

,,Nechápeš to, Darku. Potřebuji jejich mirákula, abych získal nejvyšší moc" Lišaj se usmál.

Nejvyšší moc?!

To je zase co?!

Zmateně jsem se koukl na Berušku, která se tvářila stejně zmateně jako teď já.

Rukou naznačila, ať počkáme.

,,Nejvyšší moc? K čemu vám to jako bude?" Vyprskl Tesák, teď nejspíš Dark.

,,Nebuď drzý, chlapče" usmál se Lišaj a Tesák si zmáčkl hlavu.

,,Nezapomeň, díky komu máš svou moc" dodal a Tesák...teda Dark...Pff...Takových jmen tady...spustil ruce zpět podél těla.

,,Nejvyšší moc... Dokáže vrátit člověka ze země mrtvých. Díky ní máš moc nad vším. Nad životem i nad smrtí" Lišaj praštil o zem svou holí, až se všichni motýli okolo rozletěli.

Motýlí mirákulum...

Jasně...

Proč se neproměnil na někoho z Winx Clubu, že?

,,Kde je sakra ten akuma?! Už měl být dávno z té holky!" Vyprskl Lišaj a zadíval se na Darka.

,,Běž si za pú svojí holkou. Stejně nemeleš o ničem jiným" pokynul mu hlavou a okno se otevřelo.

Dark z něj hned vyběhl a okno se pak znovu zavřelo.

Podíval jsem se na Berušku.

Naznačila ať jsem ticho.

Lišaj si povzdychl a zamával kolem sebe holí.

Všichni motýli se zase rozletěli do všech stran.

Tentokrát i k nám.

Přistávali úplně všude.

Beruška je začala tiše odhánět.

To já ostatně taky, ale pak mi jeden přistál přímo na nose.

,,Hepčí!" Moje pšíknutí přerušilo ticho.

Pak následovalo Beruščino plácnutí do čela a zmatený pohled Lišaje, který nemířil na nikoho jiného než na nás dva.

,,Ach, Beruška a Kocour" usmál se.

Ten hlas...

Je mi odněkud známý...

Není čas to řešit!

,,Můj syn vás zbožňuje! Hlavně pak Berušku" usmál se.

Eh, jasně...

M-moment!

Tohle stvoření má syna?!

Tak to potěš kočičí kožich!

,,Požádal bych vás o autogram, ale proč mu nepřinést rovnou vaše hlavy?" Usmál se nevinně a poslal proti nám hejno motýlů.

Vyprskl jsem smíchy.

Jako pardon, ale to nás chce ulechtat k smrti.

,,Kocoure! Ovládej se!" Napomenula mě Beruška a roztočila jojo.

,,Jako pardon, ale fakt chce bojovat s motý...-" zasekl jsem se.

Původně bílé motýli nahradili akumy.

Hoooodně akumů!

Wattpad mi tuhle část smazal, takže jsem ji sem přidala teď... Snad to bude ok...