Nakonec jsem se rozhodla, že ty dva, minimálně Mariu proklepnu.
Ano, jsem velice zvědavý člověk. Ale co?!
,,Ahoj" řekla jsem když kolem mě prošla.
,,A-ahoj?" Odpověděla zase dokonalou francouzštinou.
Kdybych nevěděla, že je z Německa, tak bych ji typla na francouzsku.
,,Kde jsi se naučila tak dobře francouzsky?" Zeptám se.
,,N-no, učila jsem se od mala" řekne vynervovaně.
,,Ahoj kočko! Ty už jdeš domů?" Přižene se ke mně Alya.
,,Jo, přesně tak. Ale teď se tady bavím s Mariou" řeknu a ukážu na místo kde stojí.
,,Ježiši, promiň! Já si tě nevšimla!" Řekne Alya a začne se upřímně omlouvat.
,,T-to je v pohodě" řekne Maria.
,,A jak se ti tady vlastně líbí?" Zeptá se Alya.
,,N-no, Paříž je krásné město a-a ty... Emmm..p-památky? Jsou s-super" odpoví naprosto vynervovaně.
,,Mari, zlato! To jsi přesně ty před Adrienem" pronese Alya pobaveně, směrem k mé osobě.
,,Co?! Cože?! To není pravda! Já jenom... Ehmm... Nemám co říct a.... Panikařím a jsem zmatená a.... Omg! Jde sem!" Vypísknu, když uvidím Adriena, Nina a vedle nich Jasona.
,,Jdeme" zavelíme s Mariou zároveň a vyběhneme ze dveří.
Za sebou slyším pobavený smích Alyi.
Nevím jestli patří mně, Marie nebo nám oboum.
,,To bylo o fous" řeknu když se venku opřu o zábradlí.
,,Jo" přitaká Maria.
,,Jak se vlastně jmenuješ?" Zeptá se Maria.
,,Marinette" řeknu a usměju se na ní.
,,Krásné jméno" řekne Maria a pousměje se.
,,Děkuju"
,,Tady jste!" Vyjekne Alya, když vyběhne ze školy.
,,Vy jste fakt jak dvojčata" řekne a zašklebí se.
,,Proč jsi vlastně utíkala ty, Mario?" Zeptá se.
,,N-nooo... J-je to složitější" řekne a zrudne.
,,Aha. Takže Jason, že?" Zeptá se Alya provokativně.
Maria jenom přikývne.
,,A proč jsi utíkala ty, Marinette?" Zeptá se Maria.
,,No..." zrudnu.
,,Zkrátím to. Adrien Agreste" řekne Alya a uhne před učebnicí kterou jsem hodila přímo na ní.
,,Slyšel jsem svoje jméno?" Ozve se za námi a já polekaně vyskočím. To samé Maria.
,,Promiň jestli jsme vás vylekali" řekne Jason a věnuje pohled pouze Marie.
,,V poho" odpoví mu Maria jednoduše.
Mezitím co já zase a opět zrudnu!
Do háje s červenou barvou!
Teda... Tohle bych jako Beruška asi říkat neměla, co?
,,Ahoj" řeknu mezitím co se snažím uklidnit.
,,Mysleli jsme si, jestli by jste dneska nešli do parku? Provedli by jsme Jasona a Mariu a zašli by jsme na zmrzku?" Zeptal se Adrien.
,,Já můžu" řekla Alya.
,,Asi jo" přitakala Maria.
Všichni se otočili na mě.
Hlavně nezpanikařit!
,,No, emm... Klidně" řekla jsem jak nejpřirozeněji jsme mohla.
,,Fajn, takže v 5 v parku?" Zeptal se Nino a všichni přikývli.
,,Ahoj" řekli kluci a pomalu odešli.
Jenom jsem jim přihlouple mávala. Teda, spíš jenom Adrienovi.
,,Jo!" Vypískla jsem a poskočila si.
Maria se usmála a Alya jenom zakroutila hlavou.
,,Mario? Víš, že máte s Adrienem podobnou barvu očí?" Zeptá se Alya.
Pomalu seberu učebnici ze země a dám si ji zpět do tašky.
,,Ne, Adrien ji má jasnější. Skoro jako koč..." zaseknu se.
,,Jako kdo?" Zeptají se najednou.
,,Nikdo" řeknu zaraženě a nandám si batoh zpátky na záda.
,,Budu muset" řeknu a rychle odběhnu pryč.
Je možný, aby byl Adrien Kocour?!
Stejná barva očí. Vlasy. Postava. Kocour má alergii na peří a Adrien taky.
Moc náhod najednou.
Vážně je Adrien Kocour?!
ČTEŠ
City Of Love [CZMLFF] [Dokončeno]
Fanfiction,,Marinette, poslouchej-" ,,Ne! Vypadni" ,,Mari, to jsem nebyl já-" ,,Ne?! Tak kdo?! Máš k tomu perfektní důvod!" ,,Nemám! Mari, já takový nejsem! Vážně" ,,Víš, že jsem tomu dřív i věřila?! Že jsem věřila, že jsi jiný? Sakra! Já tě dokonce-" ,,C...