City Of Love [CZMLFF] [Dokončeno]

8. Procházka

Příští den,Sobota, Úplněk

Pohled Marinette

,,Tikky?!"

,,Áno Marinette?"

,,Vstávej!"

,,Počkej Mari! Opravdu jsi vzhůru dřív než já?!"

,,Hahaha. Moooc vtipné, Tikky" řeknu a napiju se džusu.

,,Takže... Co máš dneska v plánu?" Zeptá se mě Tikky a popadne sušenku, která ležela vedle mé ruky.

,,Já vlastně ani nevím. Je sobota, svítí sluníčko... Co by jsi dělala ty, Tikky?"

,,Šla bych někam ven... Třeba do parku..."

,,Jak chceš..." Odsouhlasím ji to a odnesu skleničku.

,,Kolik je vlastně hodin?" Zeptá se Tikky, když dochroupe svou sušenku.

,,Něco po deváté" řeknu po tom, co se podívám na hodiny.

,,Co se takhle projít hned? Jako Beruška? Lidi by tě určitě rádi viděli i jindy než když na ně někdo útočí" navrhne Tikky.

,,Možná máš pravdu..." řeknu a vstanu z postele.

,,Dobře. Transformace!"

,,Tikky tečky!" Řeknu a transformuju se na Berušku.

Skočila jsem z okna a dopadla před pekárnou. Vydala jsem se do parku.

,,Mamí! Podívej Beluška!" Zavýskal někdo za mnou a já se otočila.

Za mnou stála malinká holčička.

,,Ahoj maličká! Jakpak se jmenuješ?" Zeptala jsem se a klekla si k ní, protože jsme byla moc velká.

,,Emilly" řekla a vesele poskakovala kolem mě.

Její máma se jenom usmívala.

,,Neděje se nic, že?" Zeptala se mě a já obrátila zrak na ní.

,,Ne. I když, včera se nic nestalo. Nezvyklý klid. Popravdě, nelíbí se mi to" řekla jsem a usmála se na malou Emilly.

,,Děkuji, že jsi upřímná. Ještě nikdy jsem tě nepotkala, aniž by jsi s někým nebojovala" řekla.

,,Já vím. Nemám moc času. Popravdě, Akumy jsou pro mě obrovská přítěž. Rozhodla jsme se chodit ven i jako Beruška"

,,Chápu, ale nepřeháněj to. Nejsi jenom Beruška, ale i Ty, s velkým T"

,,Děkuji" řekla jsem dojatě a podívala se na Emilly, která kolem mě začala kroužit a máchat rukama.

,,Beluško! Podívej! Já jsem taky Beluška!" Řekla a na chvíli zastavila.

Odhrnula si své blonďaté vlásky a ukázala mi její náušnice.

Byli podobné jako moje.

,,Určitě budeme nejlepší tým" řeknu a šáhnu ji na špičku nosu.

,,A nezapomeň na Kocoula!" Dodala a já se usmála.

,,Přesně tak. Já, Kocour a Emilly. Nejsilnější tým na celém světě. Pamatuj si, když budeš věřit dokážeš všechno. Dřív jsem nad sebou moc nepřemýšlela a teď jsem Beruška. Věř si Emilly. Já ti věřím. Věřím všem. Věřím v jejich sny. Protože beze snů není život. Sni o věcech možných i nemožných. Sni jak nejvíc můžeš. A hlavně... Věř!" řeknu z hlouby svého srdce.

,,Děkuji" řekne a nastaví svou malinkou pěst.

,,Pecka" řekněme a jemně ťukneme pěstmi o sebe, jak to děláme s Kocourem.

Otočím se na její maminku. Ta si nás se spokojeným výrazem prohlíží a v ruce drží mobil.

,,Nevadí, že jsem si vás nahrála, že ne? Chci mít vzpomínku a myslím, že se to Emilly v budoucnu bude taky líbit" řekne a já jenom přikývnu.

,,Budeme muset. Emilly! Pojď" popožene ji a ona pomalu odejde.

Zamáváme si. Tahle holčička byla tak roztomilá.

Procházela jsem parkem a prohlížela si spokojené lidi.

Hodně se jich u mě zastavilo a poprosilo o autogram nebo o fotku. S radostí jsem to přijmula.

Procházela jsem kolem fontány, když jsem si něčeho všimla. Nebo spíš někoho.

Adrien! Omg!

Určitě tu má focení.

Podívala jsem se na něj. Byl naprosto dokonalý.

Podíval se na mě. Byla to dlouhá chvíle, takže jsem odvrátila zrak a vydala se dál.

Bála jsem se otočit. Kdybych znova viděla jeho oči, tak bych se roztekla.

Cestou jsem rozdala další podpisy a vyfotila pár fotek.

Asi za 2 hodiny jsem byla tak unavená, že jsem zalezla domů, odtransformovala se, dala Tikky sušenky a šla spát. Usnula jsem skoro hned.

Pohled Adriena

Ráno jsem vstával v 7:30, abych se stihl připravit na focení v parku.

,,Grrr. Jak já se těším!" Řekl jsem ironicky s snažil se najít podporu u Plagga.

,,Ghmrrmgh"

,,Co?!" Sykl jsem a podíval se jeho směrem.

Ten jenom spolkl celý kus camembertu a klidně se na mě podíval.

,,Říkal jsem: Tak to je dobře" řekl a vyčerpaně si lehl na postel.

,,Jsem unavený. Jdu chrupkat" dodal.

,,Plaggu! Ty čuně! Právě jsi snědl celý camembert a navíc jsi před chvílí vstával!" Řeknu a jemně chytnu Plagga do ruky.

,,Heeej!!" Zapiští a vyvlékne se.

,,Fuuj. Plaggu! Cítíš jak ten plesnivý sýr smrdí?! Tak takhle celou dobu zapáchám!" Řeknu a Plagg se usměje.

,,Chceš se měnit na superhrdinu? Chceš. Chceš vidět Berušku? Chceš. Camembert je jen malá daň" řekne klidně a zase se schoulí do klubíčka.

Jenom zamručím a upravím si vlasy.

***

Když jsme projížděli kolem parku, už jsem viděl připravenou výbavu a fotografa.

Sedl jsem si hlouběji do sedačky a nespokojeně zamručel.

,,Děje se něco, Adriene?" Ozvala se zepředu Nathali a já se zašklebil.

,,Ne, Nathali. Vůbec nic se neděje" řekl jsem a limuzína zastavila.

Rychle jsem vystoupil a došel k fontáně.

,,Zdravím Adriene. Připraven?" Zeptal se fotograf a já jenom přikývl.

***

Když jsem se fotil už asi 2 hodiny, tak mi dal Hetwerg, můj fotograf pauzu.

Posadil jsem se na fontánu a pozoroval lidi kolem.

Za nedlouho přišla Beruška.

Vzájemně jsme se na sebe podívali. Nevím jak dlouho to trvalo, ale nakonec odvrátila zrak a vydala se dál.

Je to jasný.

Já tu holku prostě miluju!