City Of Love [CZMLFF] [Dokončeno]

14. Plaggu, já tě zabiju!

Ještě zbývalo 15 minut a já už se blížila ke škole.

Už zdálky jsem viděla Alyu.

Chudák. Jak dlouho tam na mě sakra vždycky čeká?!

,,Jak že se jmenuje ta holka?" Zeptá se po chvíli cesty Wolf.

,,Emm. Myslíš tamtu u školy?" Zeptám se a kývnu směrem ke škole.

,,Jo"

,,Alya" řeknu a zastavím se.

,,Díky, že jsi mě vyprovodil. Budu muset. Zase někdy" řeknu a tentokrát sama vyjdu.

,,Nezapomeň! Já mám uši všude!" Křikne za mnou a rozběhne se pryč.

Před školou skoro nikdo není, až na Alyu a teď mně.

,,Mari?" Zeptá se a podívá se na mě.

,,Ano, Alyo?" Zeptám se a otočím se.

,,Kočko? Jsi to ty?" Zeptá se a sáhne na mě jako bych se měla každou chvílí rozpadnout.

,,Jo, ehm. Taky tě ráda vidím?"

,,Marinette Dupain-Chengová! Vypadáš naprosto božsky!" Vydechne a já usměju.

,,Díky Alyo" řeknu a Alya do mě drkne.

,,Kdyby si tě teď Adrien nevšiml, byl by buď slepej nebo blbej" řekne a já si na něco vzpomenu.

Neříkala náhodou Beruška Adrienovi, že se co nejdřív staví?!

Já jsem vážně tak blbá a sklerotická až to není možný!

,,Jsi v pohodě?" Zeptá se Alya zničehonic.

,,C-co?" Vyjeknu.

,,Ty jsi nedávala pozor, že ne?" Zeptá se pobaveně.

,,Emm. Ne" řeknu a usměju se.

,,Říkala jsem, že mě mrzí ten včerejšek. Dost jsem se tě nezastala. Mohla jsem něco namítnout, ale byla jsem jako paralizovaná" řekne když odcházíme do třídy.

,,To nevadí. U Chloé nikdy nevíš co vyblije. Navíc se ptala kdo mě miluje a ty opravdu nejsi teplá" odpovím a sednu si do lavice.

,,Marinette?" Vypískne Rose a přiběhne ke mně.

,,Ano, Rose?" Zeptám se mile.

,,Vypadáš naprosto božsky a úchvatně!" Řekne a dá si ruce na tváře.

,,Umm. Děkuju?" Řeknu teď už a ruměncem na tvářích.

,,Jej Julleko! Julleko! Že vypadá skvěle?" Vyjekne přes celou třídu.

Všichni se na nás otočí.

A to jsem si myslela, že si mě nevšimnou. Přišla jsem do školy bez povšimnutí. Díky, Rose. To nebylo třeba.

,,Ty vole! Mari?"

,,Marinette Dupain-Cheng?!"

,,Marinette?!?!"

,,Tohle je vážně Marinette?"

Hlasy se ozývají všude po třídě a já nestíhám skrývat červené tváře.

,,Vidíš kočko! Já ti ro říkala" zašeptá vedle mě Alya.

,,Aspoň ty kušuj"řeknu a odvrátím pohled.

Díky bohu zazvoní zvonek a všichni se uklidní, protože přijde učitelka.

,,Děkuji, posaďte se" řekne a stoupne si před tabuli.

,,Dobře. Takže kdo chybí?" Zeptá se a podívá se po třídě.

,,Adrien" vypískne Chloé a podívá se na mě.

Nepříjemný pohled ji opětuju.

,,Dobře. To jsou asi všichni" řekne a zastaví se pohledem na mě.

Chvíli mě jenom pozoruje a mě to začíná dost vadit.

,,Takže... Umm. Jakou stranu si máme nalistovat?" Zeptám se.

,,Oh. Jistě strana 118. Marinette začni číst" oklepe se a posadí se.

Při listování přemýšlím jenom nad jedním.

Kde je Adrien?! Snad se mu nic nestalo!

Pohled Adriena

Od té doby co jsem naposledy viděl Berušku jsem byl jako zfetovaný.

Tím jsem si od Plagga vysloužil hooodně přezdívek.

,,Tak co jak ti je, Kopřivko?" Ozval se zezadu Plagg.

,,Plaggu! Přísahám Bohu, že si tam pro tebe dojdu!"

,,Tak to přiznej!"

,,Přiznej co?"

,,Ty víš!"

,,Ne nevím, Plaggu"

,,Každý už to ví, že se milují...." začne Plagg zpívat nějakou otravnou písničku.

,,Fajn, jak chceš. Mimo akce jsi bez sýra, kamaráde" řeknu a zase se svalím do postele.

,,Heej! To není fér!" Vyjekne uraženě.

,,Každý už to ví, že Plagg hladoví!..." Spustím a Plagg mě doslova vraždí pohledem.

***
Pondělí ráno

,,Plaggu!!!!" Vyjeknu a zvednu se z postele.

,,Ha! Karma!" Vyjekne a začne se smát.

,,Já tě zabi-bleuuuch!" Vyjeknu a obejmu tu nejlepšejší kamarádku, jakou kdy kdo viděl.

,,Co jsi mi to zase dal?? Bleeuuch"

,,To máš za ten camembert!" Křikne a přiletí za mnou.

,,,Fuj! Adriene! Ty jsi si asi vyblil mozek!"

***

,,Ne Adriene, takhle do školy nemůžeš" řekne Nathalie rozhodně.

,,Ale už je mi líp!" Namítnu zoufale.

,,Ne. Jsi bledý a máš kruhy pod očima. Navíc jsi před chvílí zvracel. Nikam nejdeš"

,,Ale-!"

,,Žádné ale! Váš otec..."

,,Můj otec by nepostřehl ani kdybych umřel na mor, Nathalie!" Řeknu a zalezu do postele.

,,Plaggu! Ty malá černá stvůro! Radši nechci vědět co jsi mi do toho jídla dal" řeknu a svalím se zpátky do postele.

,,Tohle opravdu nechceš vědět... Počkat! Kam zase letíš?!"

,,Pozdravit záchod!" Vyjeknu a zavřu se v koupelně.

,,Fuuuj! Myslím, že jsem to přehnal s množstvím toho hnusu!"

,,Děkuji Plaggu, že jsi si to uvědomil" řeknu mile.

,,Ale pozdě!" Vykřiknu a všechno začíná nanovo.