Lazebník Losangelský

520 59 1
                                    

Louis:

Jsem nevyspalý. Edie si přivezl děti domů a ony pořád pláčou. Harry se snaží jak může, ale ani on není všemohoucí. Zrovna stojím před soudní síní a piju svoje třetí kafe za dnešek a to je teprve devět ráno. Mám svědčit v případě Hectora Vegy, které jsem zatkl před půl rokem. Je podezřelý snad se sta vražd, ale problém je, že se nikdy nenašly těla. Ani jedno. Kelímek jsem odhodil do koše a rozešel se dovnitř. Čekal jsem , dokud mě nevyzvou, abych přistoupil, ale stalo se to, že jeden porotce dostal záchvat. „Zavolejte sanitku. Strážníci zajistěte obžalovaného. Soud se odročuje na zítra." Pronesl soudce Lawrence a já běžel k porotci, který měl záchvat. Další svědek, otec jedné z obětí, byl doprovázen dvěma maršály na toalety. „Detektive? Ten záchvat byl vyvolaný." Jen co to záchranář dořekl běžel jsem na záchod. Bohužel jsem tam našel dva mrtvé soudní maršály a žádného svědka. Navíc maršálové, kteří svědka odváděli, vypadali úplně jinak. „Tady Louis. Svědek zmizel." Zahřměl jsem do telefonu a čekal, co mi k tomu Niall řekne. „Museli se vyhnout kamerám. Na žádné jim nejde vidět do obličeje." „Jedu na stanici. Je tam Harry?" „Jo, před chvílí přišel." Zavěsil jsem. Došel jsem až ke svému autu a namířil si to na stanici.

Harry:

Jsem tak unavený. Ještě, že se dneska vrací moje matka, jinak bych asi vraždil. „Zdravím pánové. Nevíte, kde je Louis?" Koukl jsem se na Niall a Liama a vyčkával. „Je u soudu, ale volal, že se za chvíli vrátí na stanici. Svědek prý zmizel." „Jak je to možné?" Ptal jsem se Nialla. „Obžalovaný je obviněný z mnoha vražd." Přikývl jsem. „O tom jsem slyšel. Vega?" „Jo ten. Ale ani jedno tělo nenašli." Najednou mě zaujal obraz na televizi nad našimi hlavami. „Zesilte to. To je Louisovo auto." Ukázal jsem na televizi. „Přinášíme Vám mimořádné zprávy. Dnes v deset hodin dopoledne, byl napaden místní detektiv. Doposud se nepodařilo detektiva Tomlinsona najít. Je možné, že se stal další obětí obávaného Hectora Vegy, který dnes měl soud, a detektiv Tomlinson byl právě ten, který pana Vegu zatýkal." Dál jsem neposlouchal. Kde sakra je? Vytáhl jsem si telefon a vytočil Louisovo číslo. „Je nám líto, volaný účastník je dočasně nedostupný." Jak jinak. Zavěsil jsem a telefon hodil na stůl. „Zadej vyhledávání Louisova telefonu." Slyšel jsem říkat Liama. „Je to zbytečné, má ho vypnutý." Pronesl jsem a svezl se na židli. „Máme místo činu." Křikl Zayn od výtahu. Proboha, jen to ne. Všichni jsem se zvedli a zamířili do výtahu.

Louis:

Probouzel jsem se a strašně mě bolela hlava. Koukl jsem se kolem sebe a všiml jsem si, že jsem připoutaný a na vozíčku. „Kde to jsem?" Pronesl jsem chraplavým hlasem. „Jste v mém srubu, detektive." Slyšel jsem za sebou nadšený baryton. Co se to do prdele děje? Muže jsem neviděl, ale slyšel jsem cinkavé zvuky, jako lékařské nástroje nebo něco takového. Najednou se přede mnou zjevil holohlavý muž, jen v boxerkách. Už jsem si mohl přiřadit obličej k barytonu. „Kdo jste?" „Říkají mi různě, ale nejčastěji Lazebník." „Proč?" „Protože oběti nechávám rozpustit v chemické koupeli." Napnuly se mi ramena a mráz mi prošel přes záda. To je jen zlý sen.

„Detektive, ti co si mě najali, chtěli, aby jste velice trpěl." „Kdo si vás najal?" Muž se hnusně zašklebil a přinesl si své „nádobíčko". „Co s tím chcete dělat?" Zase mlčel, ani se na mě nepodíval. Všiml jsem si psa, jak se rozvaluje na předložce a kouká na nás. „Věděl jste, že pod ramenním svalem je shluk nervů? A když udělám toto...." „ÁÁÁÁÁÁÁÁÁ-" Hlas mi vynechal z té ukrutné bolesti. Do ramene mi bodl tenkou věc, něco jako pletací jehlici. Z očí mi vytryskly slzy a já měl rázem zamlžený pohled. Pak už jsem jenom zaznamenal pohyb vedle mě. Muž vzal do rukou skalpel a začal mi s ním lehce jezdit po paži. „Detektive, teď se nehýbejte, nechtěl bych vás hned zabít. A navíc máte tak hezký hlas, chci vás slyšet křičet a prosit, abych přestal." Zavrčel mi do ucha a mou paží projela ostrá čepel a následná bolest. Málem jsem si prokousl jazyk, jak moc jsem se snažil nekřičet. Z očí se mi valily další a další slzy a já zjišťoval, že tohle bude určitě konec. Najednou další bolest a další.

Styles na zabití...Kde žijí příběhy. Začni objevovat