Louis:
„Jak to jako myslíš, že to není Adam Flyn?" Koukal jsem na Zayna přes mrtvé tělo na stole. „Prostě to není on. Vypadá tak, ale není to on. Otisky prstů nesedí." Začal jsem se procházet po pitevně a přemýšlel jsem jak se tohle stalo. „A co dvojče?" Nadhodil Harry. „No to by mohlo být." Zayn nesouhlasně zakroutil hlavou. „Proč ne?" Zeptal jsem se a přišelblíž k tělu. „Protože dvojčata mají skoro totožnou DNA. Asi vás neusím zatěžovat termíny jako je sekvence DNA nebo analýza počtů sdílených chromozómů, co?" Zayn se pohrdavě uchcechtl a zapisoval si něco do karty. „Nemusíš z nás dělat úplné tupce. Já samozřejmě vím, co ty slova znamenají. Na vysoké jsem měl biologii." Harry to pronesl s takovým klidem, až jsem se já sám zastyděl. Po dlouhých letech u zdejšího oddělení a spolupráci se Zaynem jsem toho dost pochytil, ale nijak jsem tou nepřikládal žádnou váhu. Oba se na mě se zájmem koukali a čekali, co ze sebe vypotím. „Jasně, máte mě. Tohle jsem na vysoké nebrali, zato umím jiné věci než vy dva. Takže dvojčata zavrhujeme." Zmněnil jsem téma. „Ano, dvojčata to nejsou. Ani jiný příbuzenský vztah." Harry procházel kolem dokola a zkoumal mrtvolu ze všech možných i nemožných úhlů. „Na co jste přišel doktore Stylesi? Přehlédl jsem snd něco?" Zeptal se Zayn uštěačně. „Popravdě, tohle jsi viděl? Mý za uchem drobnou jizvičku. A za druhým taky. Bez lupy jsem to málem přehlédl." Koukl se na mě a přímo před obličejem držel obří lupu a ta mu zvětšila pusu. Uchechtl jsem se a Zayn mu pro jistotu lupu vytrhl z rukou. „Jsi dneska nějak podrážděný, co se stalo?" Pronesl jsem se zájmem. „Nic!" Odsekl a zkoumal jizvy. „To vidím. Mohl by jsi na chvíli odložit tu lupu a kouknout se na mě?" Spíš než prosbu jsem to pronesl jako příkaz. Harry zase obcházel tělo a já se zahleděl na Zayna. Pleť měl pobledlou, oči mírně zarudlé, vždy upravené vlasy dnes vypadaly jako neupravený průlet roštím, jako by se za ně každou chvíli tahal. Byl shrbený a ve tváři měl utrápený výraz. „Co se stalo?" Zayn si povzdechl a odešel kousek dál. Harry byl zabraný do ohledávání těla a já následoval Zayna. „Pohádali jsme se s Liamem. Jakože fakt hodně. Včera práskl dveřma a odešel. Nevrátil se domů a nezvedal mi telefon. Prostě normálně jsem se bavili a najednou vyletěl jako čertík z krabičky, začal na mě křičet samé nesmysly a pak se sebral a odešel." Hlas se mu třásl a potlačoval slzy. Dlouze a trhaně vydechl a zase se rozešel k tělu. „Našel jsi ještě něco?" Zeptal se trochu klidněji. „Ano, nedávno byl na kosmetice a má zúžený nos." Oba jsme se na Harryho podívali jako jestli to myslí vážně. „No fakt. Neptejte se mě, jak to vím, ale vím to. Co když se prostě za Adama Flyna vydával? Jako že to bylo schválně." Zalapal jsem po dechu a dával si dvě a dvě dohromady. „Myslíš jak to udělal Paul?" Harry nejistě přikývl a já už vytahoval telefon.
Harry:
Louis volal tomu blbovi a vyčkával u dvěří než přijde. „Koho sis najal, aby udělal z toho ubožáka tebe?" Vyjel na něj ostře. „Prosím?" Paul zamrkal a prohlédl si nás. „Když jsem tě viděl umírat, kdo z toho ubožáka udělal tebe?" Paulovi se rozjasnil pohled a tváří se mu mihlo porozumnění. „To nesmím říct." Louis zrudl a vypadal, že na něj každou chvíli skočí a zabije ho. „Fajn, v tom případě mi to neříkej, já si ho najdu sám a zavřu ho. Na stole mi leží chlap, co není ten za koho se vydával a ty jsi jediný, kdo zná chlapa nebo ženu, co tohle dělá. Co z různých lidí dělá někoho jiného. Pokud nebudeš spolupracovat, nehám zavřít i tebe, za maření případu. A Harry ti může potvrdit, že v base to není zrovna žádnej med, zvlášť pro poldu." Louis na něj dokřičel svůj monolog a Paul se posměšně koukal na mě. „Ty jsi seděl? A to děláš konzultanta na policii?" Pohrdavě si odfrkl a otočil se zpět na Louise. Ten mu vrazil takovou facku, až se hlavou zase natočil na nás. Zadržoval jsem smích, to né, že ně. Rozhodně jsem nechtěl být v jeho kůži. „Kurva fix, už tě mám plnou prdel." Louis Začal nadávat a rudnout. To nevěstilo nic dobrého. Paul ale neumí držet zobák a ještě si přisadil. „Myslel jsem, že už máš prdel plnou tady pisálka." Jen co to dořekl, Louis po něm skočil a začal ho mlátit hlava nehlava. Rychle jsem k nim přiskočil a strhl Louise dolů. Jako neříkám, že se mi představa zmláceného Paula nelíbila, ale Louis by to odnesl minimálně s napomenutím a suspendací na dobu neurčitou. Ne – li hůř. „Pusť mě na něj. Pusť mě kurva na něj!" Křičel jako smyslů zbavený. Ruce měl od krve a tváře mokré od slz. Zayn pomohl Paulovi na nohy a zavedl ho do vedlejší místnosti, kde ho pravděpodobně ošetřil. „Uklidni se, jsem tu s tebou." Pronesl jsem klidným hlasem. Vevnitř jsem ale křičel. „Harry?" „Ano lásko?" „Co jsem to provedl? Co se to se mnou stalo?" Povzdechl jsem si a přitáhl si ho do pevnějšího objětí.
ČTEŠ
Styles na zabití...
FanficLouis - detektiv Harry - spisovatel Oba jsou z rozlišných světů. Jeden je známý, bohatý a všemi obletovaný. Druhý je přátelský, úspěšný karierista a neobvykle krásný. Dokáže je osud dát dohromady nebo to budou jejich kolegové? Více se dozvíš v násl...