Středa
Ráno mě vzbudil zasranej budík, hodila sem s ním o zem a snažila sem se dál spát. Ale nepodařilo se mi znovu usnout. Tak sem vstala. Byla sem celá rozlámaná z toho včerejšího skejtování. Oblíkla sem se, vlasy sem si stáhla do culíku a lehce sem se namalovala. Pak sem už musela jít, abych nepřišla pozdě.
Dneska už se normálně učíme a máme i odpoledko. Je to pěkně na prd. První hodinu má naše třída dohromady a ty další už má každej podle toho co si vybral. Po češtině se mě kluci ptali, kde je stará budova, že tam mají teď němčinu.
"Tak pojďte, dovedu vás tam"
Tak jsme vyšli ze třídy, pak po schodech dolů a ven na školní pozemek. Strašně pražilo sluníčko, tak jsme zašli do stínu a sedli jsme si. Vytáhli jsme svačinu a svačili. Po chvíli jsme slyšeli zvonění.
Li: "Lauro, kde je teda ta stará budova?"
La: "Vyhořela v 86." řekla sem a začla sem se smát
Lo: "A kde teda máme němčinu?"
La: "No ve starý budově asi ne" odpověděla sem a usmála sem se.
N: "A nebude z toho problém?"
Musela sem něco rychle vymyslet, protože Niall byl celkem vystrašenej"
La: "Neboj, sme kámoši, kdy máte zas němčinu?"
N: "V pátek."
La: "No tak řeknete, že ste to nemohli najít, že ste tu noví"
Udělali sme si takový piknik místo mojí ruštiny a němčiny kluků. Ruštinu nesnáším, proto sem to tak dokonale vymyslela. Naše úča je stejně tak mimo, že jí ani nedojde, že tam nejsem. A kluci mít snad broblém nebudou, když sou tu noví...hoděj na úču krásnej úsměv co uměj a bude to v pohodě.
Bylo krásně, vál čerstvý větřík, zpívali ptáci a my jsme piknikovali na školním pozemku pod krásnými stromy. Před náma bylo hřiště a tam zrovna prváci hráli fotbal. Byla to sranda, koukat se, jak se neuměj trefit do míče a v jednom kuse se válej na zemi.
Naše pikniková hodina utekla strašně rychle a pak už jsme museli jít na další mučení. Já a Harry sme měli zemák a ostatní frájinu.
Pak byly další nudný hodiny a pak hodina volna. S klukama sme zašli do Starbucksu na jahodové frappé. Bylo to super. Niall pak dostal hlad a tak si koupil Kebab. Nikomu nechtěl dát kousnout a tak sem mu ho ukradla a utíkala pryč. Niall samozřejmě utíkal za mnou a ostatní taky. Utíkala sem k sámošce a schovala se do ní. Bohužel sem zapomněla, že mám furt v ruce kebab a že na dveřích sámošky je taková ta samolepka s nápisem nevstupovat s jídlem. Ani sem se nestačila schovat do oddělení sladkostí a už na mě řvala prodavačka.
"Ty jako neumíš číst?"
"Co?"
"Na dveřích je dost velkej nápis nevstupovat s jídlem a ty si sem klidně příjdeš s touhle nezdravou sračkou a děláš jakože nic"
"Ok, velice se vám omlovám. Naschle"
Ta prodavačka byla nějak naštvaná, tak sem se s ní nechtěla hádat, protože sem chodím docela často o hodině volna pro něco na spravení chuti po obědě.
Vyšla sem ven ze sámošky, čekala sem, že tam budou kluci a že se na mě Niall hned vrhne, abych mu vrátila kebab, ale nikde sem je neviděla. Koukla sem na iPhone a zjistila sem, že už za chvíli končí hodina volna a tak sem se vydala směrem ke škole. Kluky sem při tom útěku asi někde ztratila, ale do školy snad trefěj. Pořád sem se ohlížela, jestli je někde neuvidím, ale nikde nebyli. Zatáčela sem za roh od sámošky ke škole, když v tom mě někdo zezadu chytil a někdo jiný mi z ruky vyrval kebab. Kebab mi samozřejmě vyrval Niall, ale už z něho moc nezbylo a ten co mě chytnul byl Liam a místo toho, aby mě znovu postavil na zem, si mě přehodil přes rameno jako pytel brambor.
Tahle mě vždycky nosil taťka, když sem byla malá.
"Hej Liame, pust mě"
"Nepustím, co kdybys nám zase utekla?"
"Přísahám, že neuteču"
"No tak dobře, ale pokud utečeš, mám u tebe deset sušenek"
"Tak fajn"
Konečně mě Liam postavil zas na zem. On je tak silnej.
Došli sme ke škole a pak sme šli do skříněk. Když sem si dovnitř dávala boty, někdo mě narval dovnitř a zamknul.
"Hej kluci, puste mě ven" křičela sem a bouchala do dveří. Už od malička mám strach z uzavřených prostorů a tady ještě k tomu byla tma jak v pytli.
Nikdo nereagoval a já začala panikařit. Pořád sem bouchala do dveří a křičela na kluky ať mě pustí. Pak mě vysvobodil Harry, který si asi uvědomil, že už i na základce sem měla klaustrofobii.
"Díky Harry" řekla sem a padla sem mu kolem krku.
"Co vás to napadlo, zavírat mě do skříňky?"
"To bylo za ten kebab" řekl Niall
Ten kebab si snad budu vyžírat celej život.
"Ok no, už bychom měli jít, zachvíli nám začíná seminář z frájiny"
Tak sme šli do interaktivky. Odpoledne byl strašnej slejvák, tak sem rychle běžela domů. Dneska naštěstí vyzvedává Sáru Willi, takže pohoda párek.
Doma sem si udělala úkoly a učila sem se slovíčka z ájiny. Pak sem šla dělat večeři. Dneska sem neměla chuť na nic extra, tak sem se rozhodla pro knedlík s vajíčkem.
Krájela sem knedlík, když v tom někdo zazvonil.
"Willi, běž se kouknout kdo to je." volala sem na bratra z kuchyně.
"Už du" Willi seběhl schody a pak šel ke dveřím.
Doufala sem, že uslyším, kdo to je, ale nebylo vůbec rozumět.
"Lauro, nějakej kluk tu je a chce s tebou mluvit" volal na mě Will
Ježiši vypadám strašně, jak nějaká služka. No nic musím běžet ke dveřím. Aspoň sem ze sebe sundala zàstěru a běžela sem. Né že bych normálně na vaření nosila zástěru, jako nějaká kuchta, ale když člověk smaží knedlík s vajíčkem, často to prská.
"Už běžím"
Bylo mi jasný, že to bude jeden z kluků, ale nedokázala sem si troufnout typnout který.
Byl to Liam, ten dokonalej kluk s úžasným úsměvem. Pan dokonalý. A byl tam s ním úžasnej pejsek, maltézáček, takovej ten malej bílo-hnědej chlupáč s červenou mašličkou na hlavě.
"Ahoj Liame, co ty tady?"
"Ahoj Lauro, chtěl sem ti zavolat, ale pak mi došlo, že na tebe nemám číslo a na fb si taky nebyla, tak sem vzal Andy a šli sme na procházku. Totiž jen nás s klukama napadlo, jestli nechceš jít s námi za týden do kina na Hunger games. Musí se to zarezervovat už teď."
"Moc ráda půjdu."
V kině sem nebyla už dlouho. Strašně moc se těším.
"Promiň, už budu muset jít, mamka už má určitě hotovou večeři" řekl Liam
"Jasný, tak ahoj a zítra"
"Ahoj Lauro"
Liam vyšel ven z branky, pak jí zavřel a zamával mi. Zamávala sem mu taky a pak sem se vrátila dodělat večeři.
__________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
Natt♥
ČTEŠ
In my mother's shadow
FanficLaura, která studuje jazykové gymnázium v Praze, je strašně stydlivá a nemá žádné kamarády. Co se stane, když k ní do třídy příjde 5 nových kluků? Skamarádí se s nimi a nebo z toho dokonce bude i něco víc? Prosím čtěte :)