In my mother's shadow

11. díl Tousty nebo to ústy?

"A nejdu."

"Pohni kostrou, jinak tě mrdnu mraženou makrelou po hlavě!"

Kupodivu to zabralo. Sára nabrala paly a vyběhla schody. Nejsem si teda jistá jestli ví co je to mrdnout a makrela, ale zabralo to a to je hlavní.

Za ten večer sem byla fakt už dost vytočená, vyšla sem schody a nejdřív sem zamířila k Sáře do pokoje a řekla sem: "Říká se dobrou noc sestřičko!" a prudce sem zavřela dveře.

Vrátila sem se do pokoje a otevřela sem dveře mojí mega šatny, ale Liam nikde.

"Hej Liame, kde seš?" šeptala sem, ale nic se neozývalo.

Sedla sem si na postel. Hned jak sem dosedla, něco mě chytlo za pas, položilo a přitisklo k sobě. No něco, bylo mi jasný že Liam.

"Liame, neblbni, nejsme tu sami." řekla sem smutně.

"A kdo tu je?"

"Sára a bábi Běta."

"Áha, Sára spí a bábi je hluchá, ne?"

"Není, slyší jak rys."

"To je škoda, takovej hezkej večer to byl."

"To jo." přitulila sem se k Liamkovi a vdechovala jeho vůni a po chvíli sem usla.

Ráno mě zbudilo až volání babičky.

"Laurenko, snídaně je na stole."

Jo Laurenko mi říkala, když sem byla malá a ještě na světě nebyl ten malej hrochomil.

Rozhlídla sem se po Liamovi, ale nikde sem ho neviděla. Slyšela sem kroky po schodech a tak sem se hodila na druhej bok a dělala, že spim. Pak sem slyšela vrznutí dveří.

"Lauro, vstávej, snídani máš na stole."

"Ano babi, děkuju., hned sem dole."

Bábi odešla a já se začala vyhrabávat z postele. Ještě bych spala, ale co se dá dělat. Dopotácela sem se k šatně a otevřela sem dveře.

"Baf!"

Málem sem měla infarkt.

"Ty vole Liame to mi nedělej."

"Ale prosimtě Laurenko." řekl Liam a začal mě líbat.

Chvíli sem oplácela, ale pak sem přestala. Liam hodil psí očka.

"Promiň Liamku, nedá se nic dělat, musim se jít nasnídat, když bábi pískne, já musim skočit. Neboj, něco ti donesu."

Slíkla sem si noční košili.

"Hej, otoč se!" křikla sem na Liama

"Večer sme se spolu málem vyspali a teď se mám otáčet?"

"No to je jedno, prostě se otoč."

"Oukej."

Liam se neochotně otočil a já sem se převlíkla. Vzala sem si volný triko a tepláky a vyrazila sem dolů nasnídat se.

"Ahoj." pozdravila sem babičku a Sáru.

"No dobré poledne!" odpověděla babička.

Koukla sem se na hodiny a bylo půl desátý. Hm vážně mojí bábi nikdy nepochopím. Vzala sem si dva tousty a snědla sem je. Pak sem si dala na talíř další dva a chtěla sem jít nahoru.

"Tobě nějak zachutnalo, a kam s tím deš? Jí se přece u stolu."

"Do pokoje, musim se učit."

"Tak to jo, tak běž."

Ještě sem nalila hrnek kakaa a vyrazila sem po schodech nahoru.

Otevřela sem dveře od pokoje. Liam ležel rozvalenej v posteli.

"Čauky lásko, dáš si tousty?"

"Jasný, že váháš." odpověděl Liam, vzal o de mě hrnek a talíř a postavil je na stůl, pak mě začal líbat a slíkat.

"Hej ptala sem se jestli se najíš."

"Aha já to pochopil jako TO ÚSTY" zasmál se Liam

"Ty seš prase, takhle po ránu." Dala sem mu malo facku, zasmála sem se a podala sem mu talíř.

Liam se s chutí pustil do jídla.

"Heleď já teď budu muset předstírat, že dělám úkol z matiky, protože je možný, že bábi zachvilku příjde na exkurzi. Tak to dojez a pak běž třeba do šatny a nebo do koupelny, ale hlavně ať tě nenajde."

"Hm jojo."

Rozložila sem matiku a začla sem něco počítat.  Liam dojedl a pak mi řekl, že se de vysprchovat. Já sem to mezitím pouklízela v pokoji a pak sem odnesla dolů nádobí.

"Lauro, chceš k obědu rajskou a nebo koprovku?" zeptala se bábi

"Koprovku." odpověděla sem hned bez váhání

"Sára řekla, že chce rajskou." oznámila mi bábi

Tak proč se sakra ptá?

"Neva, rajská je taky dobrá." odpověděla sem přetvářkou.

Šla sem nahoru. Hned jak sem otevřela dveře, uviděla sem nahýho Liama. Něco jinýho bylo vidět Juniora ve tmě a vidět ho teď v plnym světle. Byl mega.

"Liame, doprdele, co se tady procházíš nahej? Dovedeš si představit, co by to bylo, kdyby sem přišla bábi?"

Místo odpovědi se na mě jen krásně usmál.

"Heleď já se du koupat."

"A kde mám bejt já?" podíval se na mě psíma očima

"No v šatně, kde jinde." usmála sem se na něj.

Hodil na mě smutný psí oči, ale to mu nepomohlo.

"Babi du se sprchovat." zavolala sem dolů, abych snížila riziko, že mě půjde hledat.

Zalezla sem do koupelny, slíkla sem se a vlezla sem do sprchy. Umyla sem si i vlasy a dala sem na ně balzám. Pak sem vylezla, vyfénovala sem si vlasy, nanesla sem malou vrstvu make-upu a řasenku.

Pak sem šla do šatny, ale po Liamovi ani stopy a v pokoji taky nebyl.

__________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________

Tenhle díl bych chtěla věnovat @harishix za to, že mě vždycky dokope k tomu abych napsala další díl a že je vždycky první kdo si ho přečte, dá lajk a koment...Thanks:3

Moc děkuju také všem čtenářkám :3 jestli se vám příběh líbí, tak prosím hvězdičku a koment, vždy my udělají mega radost *-*

Natt♥