In my mother's shadow

36. díl

Sakra, co řeknu mamce? Neměla sem te iPhone ani rok. No asi prostě jí řeknu, že mi spadl z okna. Sebrala sem ho a šla sem zase nahoru do pokoje. Asi za půl hodiny přišel Willi, tak sem ho poprosila, jestli by mi nepůjčil jeho, že bych si potřeboavala zavolat. Ani mu nebylo divný, proč nevolám ze svýho, asi byl unavenej nebo mimo jako obvykle. Podal mi ho, jenže mě došlo, že si nepamatuju Harryho číslo. Došla sem do pokoje a přemejšlela sem co s tím. Musela sem s ním nutně mluvit, nestačilo jen napsat na fb nebo tak, protože to je takový jiný. No nezbylo mi nic jinýho, než vrátit iPhone Willimu a dojít k Harrymu osobně. Zvedla sem se z postele a šla sem k Willimu.

"Díky brácho."

"Hm."

Už sem zavírala dveře, ale najednou zase začal mluvit.

"K čemu si ho potřebovala?"

"Že by k volání?"

"A proč nevoláš ze svýho?"

"To je jedno."

"Ne to není."

"Je." odešla sem a zavřela sem za sebou dveře. Naštěstí není po mámě a nevyběhl za mnou. Na to byl asi příliš línej a nezajímalo ho to.

Vzala sem si mikču, protože už bylo trošku chladno a najky a šla sem. Nemohla sem si ani pustit písničky, ani nevíte jaký to je, když příjdete vlastně ze svojí blbosti o mobil a ani nemáte z čeho poslouchat. Už sem kousek, jen zahnout a zazvonit. Zahla sem a zazvonila sem. Ale jak sem tam tak čekala, napadlo mě, co sem to tak nevědomky viděla na tom zvonku. Koukla sem se na něj a došlo mi to. No já kráva sem šla k Liamovi, nechápu co to do mě vjelo, ale musím okamžitě pryč, než někdo otevře. Přemýšlela sem pro sebe. Už sem byla zase na rohu a stačilo jen zahnut, abych už nebyla vidět, ale najednou sem slyšela hlas.

"Krávo, děláš si prdel? Tohle sem dělal ve školce."

Neměla sem náladu se s ním hádat a tak sem jako malá holka utekla. No asi to teda vypadalo, jako, že sem fakt zvonila ze srandy, ale ve skutečnosti sem se spletla. Ale to mi bylo v tu chvíli jedno, no vlastně mi to je jedno úplně, ať si ten kokot myslí co chce, mě je to jedno. No ztratila sem čas, ale teď už snad půjdu správně. Vůbec nevím co to se mnou dneska je, že jdu k Harrymu, ale spletu se a zazvoním tady u kokota.

Asi po čtvrt hodině sem konečně dorazila ke správnýmu domu, zazvonila sem a čekala sem. Zachvilku otevřela Harryho mamka.

"Dobrý den, já sem Laura, Harryho kamarádka, je Harry doma?"

"Ahoj Lauro, je, zavolám ti ho."

"Děkuju."

"Harry! Máš tu nějakou kamarádku, pojď dolů." slyšela sem jí jak na něj volá

"Už jdu." zavolal Harry

Vyšel ven a zavřel dveře.

"Ahoj Lauro, promiň posral sem to."

"Upřímě? Ano posral si to."

"Promiň." řekl Harry a objal mě

Nic sem neříkala jen sem ho nechala ať mě obejme.

"Ale kurva proč si mu to řekl." už to tu bylo zase, zase sem vybouchla a rozbrečela sem se

"Proiň, říkal sem ti, že sem nechtěl, prostě to ze mě vylítlo, ani sem nevěděl jak."

.... nic sem neříkala, taky co bych na to měla říkat

"Měl blbý kecy a machroval, jako že ani nemám holku a on kdyby chtěl, tak že jich může mít klidně deset no a pak už mě došla trpělivost a."

Nestihl to ani doříct, protože sem ho umlčela polibkem. 

Harry se ale odtáhl.

"Laur to nejde."

"Proč by to nešlo? S Liamem je konec, teď už můžem."

"Mám špatný svědomí."

"Ále, Harry vzorňáček, jo? Vždycky jsi byl spíš rebel, už od základky."

"No tak sem se změil." řekl smutně

"To znamená, že je konec? Už navždy?" řekla sem a zase sem se rozbrečela

"Ne, to jsem nemyslel, ale.."

"Ale Harry, teď jsme rodina. Já, ty a ta malá. To mi říká, musíme vymyslet jméno."

"Holčička? Ach jo."

"Harry!"

"Chceš jít dovnitř?"

"Dneska asi ne."

"Proč ne?" řekl smutně Harry a hodl psí očka

Lauro! Ovládej se, řekla si že ne, tak to dodrž! Nakazovala sem si sama

"Ne Harry fakt se to dneska nehodí."

"Neke." řekl Harry a chytil mě za ruku a táhl mě dovnitř

"Harry řekla sem že ne." snažila sem se být vážná, ale začala sem se smát

Začal mě lechtat a já sem se začala smát ještě víc.

"Harry! Nech toho prosím."

Okamžitě přestal.

"Ano, dneska se to nehodí, nechceš teda aspoň doprovodit domů?"

"No tak jo." řekla sem

Harry jen zavolal na mamku, že zachvilku příjde a šli sme.

Chytla sem Harryho za ruku a šli sme směrem k nám domů. Cestou sem mu vyprávěla, že sem předtím omylem šla k Liamovi a Harry se začal strašně tlemit, že sem se spletla. Když sem mu ale řekla Liamovu reakci, tak se naštval a řekl, že si to s ním vyřídí. Rozmlovala sem mu to, ale on říkal, že nenechá někoho, aby mi takhle nadával.

Pak sme ale potkali tu kurvu. Prostě sem se neudržela a dala sem jí facku. Nic jinýho si taky nezaslouží. Teď už se netlemila a jenom zdrhla. Zato Harry chytl výtlem a pak se ptal, jestli se mě má bát.

"Tobě bych nikdy takovou facku nedala." řekla sem a vlepila sem mu malou pusu

"Ještě." řekl Harry

Dala sem mu další

"Ještě."

Dala sem mu ještě jednu, ale už poslední.

"Ještě." 

"Ne." řekla sem a otočila sem se a šla sem napřed. Harry hned běžel za mnou a chytl mě za ruku. Došli sme k nám před barák, rozloučili sme se jak jinak než pusou a šla sem domů. Harry odešel a já sem mu zamávala.

Odemkla sem dveře a vešla sem dovnitř, zula sem se a šla sem nahoru. Bylo asi devět a zachvíli měla přijít máma. No kdo ví jestli příjde, ale kdyby jo, musím si připravit to jak jí to řeknu. Zamkla sem se do koupelny, slíkla sem ze sebe všechno oblečení a vysprchovala sem se. Drhla sem pořádně každý kousek mýho těla, kde se mě dotýkal Liam, protože už sem udělala tlustou čáru a nechci se k němu vracet, ne po tom všem co se stalo. Už kvůli tomu co mi udělal a taky, že by to nebylo fér vůči Harrymu, jeho je přece malá a já ho miluju, ale Liama už dávno ne. Prostě je konec. Tečka. Nebudu dělat žádný sračky typu, že bych si blokla nebo odebrala z přátel, prostě je jen minulost. Když už sem se cítila čistá, vylezla sem ze sprchy a utřela sem se do osušky. Namazala sem se tělovým mlíkem a odličovákem sem smyla zbytky řasenky apod. Šla sem do pokoje, kde sem si oblíkla pyžamo. Pak sem to šla s turbanem na hlavě dolů omrknout. Bylo už půl desátý a mamka nikde. Vzala sem si skelnici s kyselýma okurkama a šlehačku ve spreji a vydala sem se zase nahoru. Ty kyselý okurky sou mor. Snědla sem zbytek tý sklennice a pak sem si naplnila pusu šlehačkou. Šlehačku miluju už od mala, ale teď třikrát tolik, tak je to na mě vidět. Zajímalo kolik jsem přibrala mimo váhy miminka. Asi tunu. 

__________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________

Mám pocit, že to nikdo nečte :/ achjo

Natt♥