2. díl Poprvý na skejtu

485 42 1
                                    

Středa

Dneska sme měli čtyři hodiny. Na první dvě sme měli našeho sexouše a dělali sme třídnický věci na třetí hodinu přišla úča na češtinu a nadepisovali sme si sešity a pak sme mohli dělat co chcem. Sesedli sme si s klukama k sobě a povídali sme si. Kluci se pak bavili o tom, že by dneska šli na skejt.

"Nechceš jít s náma Lauro?" zeptal se Harry

"Já to neumím" zasmála sem se

"ale skejt mám no teda brácha, ale to nebude problém"

"Fajne, my tě to naučíme" řekl Liam

"Tak fajn a v kolik půjdem?"

"Tak třeba ve tři před školou?"

"Tak jo"

Po češtině byla matika. Matika mě baví nejvíc ze všech předmětů - je ve všech zemích stejná. No fakt, nedělám si srandu jsem prostě vyjímečná.

To je neuvěřitelný, vždycky sem byla mimo kolektiv a teď se bavím s tadytěmi skvělými kluky.

Po škole sme se s klukama rozloučili a já musela zas vyzvednout ségru a odvíst jí domů. Celou cestu sem se modlila, aby byl brácha doma a mohl jí hlídat, abych mohla jít s klukama ven. Jenže Willi doma nebyl. Nervózně sem čekala, ale on furt nikde. Už bylo půl třetí a on nepřišel. Měla bych už pomalu vyrazit, ale Sára přece nemůže být sama v takhle velkym baráku.Nakonec sem jí zapla pohádky, udělala pití a v lednici sem jí nechala sendviče. Pak sem napsala vzkaz bráchovi a vyrazila sem.

Ke škole sem skejt radši jen nesla, abych se někde nerozplácla. Když sem už byla u školy, spatřila sem kluky a zamávala sem jim. Hned jak si mě všimli, jeli mi naproti.

Liam mi ukázal jak mám jezdit. Tak sem to zkusila, no moc mi to nešlo. Pak sem to zkoušela s Liamem v parku a kus od nás ostatní jezdili na rampách.

Kolem čtvrtý nás to přestalo bavit, tak sme se stavili na buble a pak mě kluci doprovodili domů.

Hned v hale sem si všimla mamčinejch lodiček a došlo mi, že je zle. Mamka asi slyšela, jak odemykám a než sem se nadála, přišla do haly. Hned jak otevřela dveře, spustila:

"Jak si to jako představuješ, nechat Sáru samotnou doma? Kde si byla a s kým? S nějakým klukem, co?" asi jí hned napadlo tisíc katastrofických scénářů.

"Mami dyť se nic nestalo, ne? A byla sem s kámošema na skejtu."

"A odkdy jezdíš na skejtu?"

"Hm no odedneška"

"Tak si hlavně nic nezlom a příšte mi dej vědět předem, že někam deš"

"Jdu nahoru se převlíknout, zachvilku sem dole"

Ježišimarja, proč furt mamka kvůli všemu šílí? A proč je vlastně doma takhle brzo? A kde je Willi? 

Vytáhla sem z tašky iPhone a zavolala Willimu. Nebral to. Začínala sem si dělat starosti.

Převlíkla sem se a šla sem dolů na večeři.

Mamka udělala špagety s kečupem a sýrem. Já špagety miluju.

"Mami nevíš kde je Willi?"

"Náhodou vím, ten se mi totiž ozval narozdíl od tebe, je venku s nějakou kamarádkou"

"Aha" Jo tak s kamarádkou, pomyslela sem si. 

Najedla sem se a šla sem nahoru. Zapla sem noťas a pustila jsem si písničky a začla sem tancovat. Psala sem si na fb s klukama o všem možném. Pak sem šla do sprchy a spát.

__________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________

Natt♥

In my mother's shadowKde žijí příběhy. Začni objevovat