15. díl Obyč den

273 29 4
                                    

Zbudila sem se až s budíkem, sešit ležel na zemi, lampička byla rozsvícená a já nic neuměla. Vstala sem a oblíkla se. Udělala sem si drdol a namalovala sem se. Někdo zazvonil, rychle sem běžela otevřít. No hodila sem největší tlamu všech dob, protože někdo z mojí super rodinky navoskoval schody. Rozplácla sem se dole a vůbec se mi nechtělo zvedat. Ale ten, kdo stál venku, zazvonil znovu. Byla sem donucenna se ztěží zvednout a jít mu otevřít.

Chtěla sem se postavit, ale strašně mě bolela pravá ruka, nakonec sem se zvedla, ale s tou rukou sem nemohla vůbec pohnout. Doplazila sem se ke dveřím a stiskla sem kliku. V tu chvíli mě ale napadlo, že to můžou bejt zas ti chlápci, tak sem zase kliku pustila a koukla sem se do kukátka.

Uf je to Liam.

Otevřela sem dveře a pustila ho dovnitř.

"Ahoj lásko, je někdo doma?" zašeptal Liam.

"Ne není, sem tu sama." odpověděla sem mu a dala sem mu pusu.

"Já sem přišel, abych se ujistil, že seš v pořádku."

"To seš zlatej." začala sem ho líbat a on spolupracoval. Byla sem strašně nadržená, ale měli sme málo času, už bylo čvrt na osm a byl skoro čas vyrazit.

Chvíli jsme se líbali, ale pak už sme museli jít.

Ve škole byla nuda jako obvykle a po škole sme s klukama šli zase na skejt.

__________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________

Omlouvám se, tenhle díl je mrtě krátkej. Vůbec nic teď nestíhám kvůli přijímačkám ._.

Natt♥

In my mother's shadowKde žijí příběhy. Začni objevovat