27. díl Výlet do Pardubic

171 23 3
                                    

Probudili jsme se až ráno, pak jsem se umyla a namalovala, ikdyž tady to je skoro k ničemu, ale aspoň abych se cejtila jako člověk. A pak sem se zase vydala na snídani. Zase sem tam Liamovi vzala nějaký koláč a já sem se najedla. Pak se šla zpátky. Dopoledne sem měla ještě nějaký procedůry a pak  už sem se balila. Konečně zítra jedu domů! Chodím už úplně v pohodě, nedovedu si představit, že bych už nikdy neměla chodit. Nakonec to tady nebylo tak strašně, ti důchodci vlastně byli jen na jídle, a tak neprudili. Odpoledne jsme se šli s Liamem projít po tomhle lázeňském městě, no nic extra to tu není. Ještě nikdy sem nebyla v Pardubicích, a tak nás napadlo tak zajet. Počkali sme na zastávce na trolejbus číslo 3 a jeli sme pár zastávek. Vystoupili sme u nějakýho docela velkýho obchoďáku v centru města. No Pardubákům to asi příjde mega, ale pro nás Pražáky, je to normální obchoďák. Prošli sme ho a byly tu normální obchody jako v Praze, akorát jako ne ty nejlepší jako máme my :D No klasika, mají tu i Buble, tak sme si dali. Pak jsme šli do New Yorkru, Taily Weil a já sem si po dlouhý době koupila něco na sebe. Pak nás napadlo, zajít se podívat do centra jako na ten zámek co tu je a na náměstí. Na náměstí stoují brána a je tam taková věž, dneska je poslední den letošního roku, co se může jít nahoru jako podívat se z vejšky na město. Lístky stály 15Kč a pak sme vylezli nahoru. Je to jen takový malý balkónek dokola, nebo jak bych to řekla, obešli sme to a zjistila sem, že zas Pardubice nejsou tak malý, jak sem si myslela. Potom co jsme sleli dolů, sme se šli projít starou uličkou na zámek. Zámek je zároveň městská galerie, tak jsme zašli na stálo expozici o zvířatech v Polabí. Bylo to celkem fajn, pak mě ale začalo kručet v břiše. No bodeď by ne, bylo už pět hodin, tak sme zašli na pizzu v jedný pizzerii na náměstí. Pak sme zase prošli třídou Míru a na zastávku a jeli sme zase trojkou do Bohdanče. Prošli sme vstupní halou a šli sme na pokoj.  Převlíkla sem se a pak sem šla na večeři. Moc sem hlad neměla, vzala sem si jen trochu, pak sem Liamovi něco zabalila a šla sem zpátky. Když sem se vrátila, Liam na mě čekal, ležel už zase v posteli a koukal na telku.

"Lásko, už sem ti řekl, že ti to dneska neuvěřitelně sluší?" řekla LIam

"Neřekl." odpověděla sem smutně

"Tak ti to říkám teď." přišel ke mně a začal mě líbat

Začala sem oplácet a on mě začal slíkat, nebyla sem pozadu. On byl strašně nadrženej, já taky, ale pak mi to došlo. 

"Miláčku, já nemůžu."

"Pročpak?" zatvářil se Liam smutně

"Mám to." 

"Aha, no tak si pustíme aspoň nějakej film."

"Tak jo." řekla sem a zapla sem notebook

Otevřela sem sloužku s filmy a vybrali sme nějaký. Byla sem dneska strašně utahaná, takže ani nevím, jak to skončilo, usla sem v Liamově objetí a tak sem se i ráno probudila.

Liam ještě spal, opatrně jsem se vymanila z jeho objetí a šla sem do koupelny. Odlíčila sem se, protože sem měla řasenku a linky totálně rozmazaný, dala sem si sprchu a pak už sem zabalila kosmetický věci. Konečně dneska už odjíždíme. Pak sem si vefénovala vlasy a učesala sem se. Ještě sem se namalovala a vyrazila sem na poslední jídlo tady. Dala sem kafe a rohlík s farskou pomazánkou, Liamovi sem vzala dvě koblihy a šla sem na pokoj. 

Když sem přišla, on stále ležel v posteli a dělal, že spí. Dala sem mu v pusu a on zamručel. 

"Lásko, snídaně." řekla sem

......

"Liamku, nedělej že spíš."

Z boku se převalil na záda a protáhl se.

"Dobré ráno Laur."

"No dobré poledne." řekla sem se smíchem a podala sem mu koblihy. 

Liam se nasnídal, pak jsme ještě dobalili a zavolala mamka, že tu do půl hodiny bude. Odevzdali sme klíče na recepci a rozloučili sme se. Pak už přijela mamka a mohli sme jet. Asi po hodině a půl sem byla konečně po třech měsících v Praze, takovej super pocit být po takové době doma.

 

__________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________Moc se vám omlouvám, ale mamka mi zabavila noťas a na mobilu se mi píše fakt blbě :/ teď sem u dědy, kde není moc dobrej net, ale tak dá se to. Příští tejden jedu na švp, takže asi žádný díl nebude, pokud si to nenapíšu napřed a pak jen postnu, ale nemám teď vůbec čas a ani přístroj :D tak tady máte další díl, je takovej krátkej a nudnej no, ale tak snad se vám bude aspoň kapičku líbit :) jo a tenhel díl bych chtěla věnovat @harishix a @tesstommotomková proto, protože je to vlastně díl o našem městě a taky proto, protože ony sou ty dvě které mě v tom nejvíc od začátku podporují :) díky holky :*

Natt♥

In my mother's shadowKde žijí příběhy. Začni objevovat