In my mother's shadow

26. díl Lázně

Za čtrnáct dní

Dneska jsem se zbudila nějak brzo, asi jsem už nemohla dospat. Zbývala ještě půl hodina do snídaně, na nemocniční jídlo jsem si už nějak zvykla, ale je to furt humus, žádnou dietu nemám, takže mi furt někdo nosí normální jídlo a za to jsem velice vděčná. Po snídani byla vizita, s dvěma doktory a sestrou tentokrát přišel ještě takovej ten týpek, jak jenom vitírá a povlíkká postele a vozí pacienty, měl s sebou vozík a hnedka mě naložil a vezl na sádrovnu, Tam mě sádru rozřízli a sundali. Pak se mnou ten týpek jel na rentgen a tam zjistili, že mi to srostlo dobře, takže už žádnou sádru nepotřebuju. Po rentgenu mě dovezl zpátky na pokoj, kde už čekal rehabilitační a pustili jsme se hned do práce. Liama pustili už minulej týden do domácího léčení, ten se má a já jak největší lůzr tady musim bejt a bůh ví, jak ještě dlouho. Liam je ale úžasnej, chodí za mnou každej den a pokaždý mi něco donese, někdy kytku a někdy něco na zub. Miluju ho♥

Za týden

Hm no už sem v nemocnici měsíc, je to tu pořád příšerný, ale oceňuju ty doktory, co mě dávaj dohromady. Moje šance na to, že budu chodit se zvýšily, protože už přejdu celej můj pokoj. Co je ale blbý je to, že sem se šoly nezbavila, hned jak to bylo možné, začla za mnou chodit dopoledne nějaká učitelka a dávala mi furt nějaký příklady z matiky asi tak pro třetí třídu. Doktoři se s mamkou dohodli, že by bylo nejlepší, kdybych teď jela na tři tejdny do lázní, kde mají lepší podmínky pro rehabilitace po těžkých úrazech. Bohužel mě šoupli do nějaký prdele, která se jmenuje Lázně Bohdaneč. Je to dost daleko od Prahy, ale jinde prej místo takhle narychlo neměli. Takže zítra pakuju kufry a odjíždím, ten Bohdaneč je blízko Pardubic, ale tam taky nikoho neznám. 

V lázních

Ježišimarjá!! Jsou tu samí důchodci, to bylo první co mě napadlo, když sem přijela. No naštěstí mi mamka zaplatila nadstandart, t znamená žádnej důchodec se mnou na pokoji a taky budu mít svojí vlastní koupelnu a záchod. Bohužel tu byla ještě jedna věc, o které jsem nevěděla..... Mamka se totiž najednou chová jako že se o mně strašně zajímá, přitom když sem byla v pohodě, tak sem jí byla dá se říct u prdele, takže ona si zaplatila, že tu se mnou bude celý ty tři tejdny. Sára s Willim budou na tu dobu u taťky. No takže nevím, jak to tu přežiju, plný lázně důchodců a ještě furt za prdelí mamku. Kéž by tu byl se mnou Liam♥

Rehabilitujo mě tu ale dobře, prej dělám velký pokroky, dokonce chodíme i s mamkou plavat tady do bazénu. Už ani neotřebuju vozík, jen francouzský hole a jednu z nich už brzo taky zahodím a pak i druhou. Snad odsud budu moct jet dřív, je to tu strašně dementní, ale mají tu výborný jídlo, asi ze mě bude koule, než se vrátím do Prahy.

Poslední víkend v lázních

Mamka se rozhodla, že se pojede do Prahy podívat na moje sourozence, hlavně na Sáru, protože tý se určitě stýská po nás obou a mě taky. Mamka odjela v pátek tak asi ve čtyři a v pět jsem uslyšela klepání na dveře. Došla sem už bez berlí otevřít a koho nevidím! Za dveřmi stál Liamek♥ skoro sem ho neviděla přes ten puget gerber, co držel v ruce. 

"Pojď dovnitř, Liamku, udělals mi velkou radost."

"Wow Lauro, ty mě taky! Ty úplně bezvadně chodíš, jak je tohle možný?"

"To víš, sem šikovná." řekla sem a dala jsem mu velkou pusu.

"A kde máš mamku? Myslel sem, že je s tebou na pokoji."

"Odjela." řekla sem s úsměvem

"Jako vážně?" 

"Liame!" napomenula sem ho.

"No co."

"No nic. Hele zachvíli je večeře, počkáš tady? Něco ti propašuju." navrhla sem

"Tak jo." řekl Liam a natáhl se do mamčiný postele

Já sem odešla na večeři a pořád sem nemohla uvěřit tomu, že je tu Liam. Nevěděla sem co bych mu tak vzala, tak sem do krabičky nandala nějaký zákusky -  štrůdl, makovec a nějaký šátečky. Pak sem krabišku dala do kabelky a vydala sem se na pokoj. Když sem otevřela dveře a koukla sem na mamčinu, teď už Liamovu postel, Liam spal jak miminko♥. Zalezla sem si k němu pod peřinu a usla sem taky. 

__________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________Tenhle díl je trošku kratší a takovej nudnej xD ale snad se to brzy změní :) Jinak, jak sem minule psala, že budu přepisovat příběh Through the dark, tak nakonec nebudu, protože když  sem si to četla, tak bych se za to musela stydět a navíc jsou strašně krátký kapitoly, takže to padá. ALE píšu teď trošku jinej druh literatury :) Je to dějepisný a týká se to druhý světový války, první část už mám dokončenou, tak jestli vás tohle téma trošku zajímá tak bych vás chtěla poprosit, jestli byste se na to nemohli mrknout :) Já se celkem zajímám o dění v druhé světové, příjde mi, že je toho hodně, co už lidé dávno zapomněli :) Jaj, teď si připadám jak nějaká kniha :D mno snad mě chápete :D

Další díl snad již zítra :)

xoxo mám vás ráda a moc děkuju Natt♥