I hate you Dallas ! [CZ]

33

Vystoupila jsem z auta a vydechla, když jsem uviděla jak sedí na lavičce.

Celá udýchaná jsem došla k němu a sedla si vedle něj. Když mě uviděl utřel si oči, které měl mokré od slzy.

„Co tu děláš ?" Zeptal se mě a přitom se koukal na svoje boty. „Všichni tě hledají, proč jsi tak utekl ?" Zeptala jsem se ho. „Jsem kokot."řekl a koukl se mi do očí.

„Já....potřebuju tě Beth. To s H. mě mrzí jo ? Konečně mě posloucháš, takže toho využiju. Ten večer jsi šla na záchod a po 10 minutách mi to přišlo divný, takže jsem tě šel hledat. Viděl jsem tě v náručí toho Lukase a já se cítil hrozně. Jsem jem člověk, jasný ? Žárlil jsem jako nikdy a pak jsem potkal Hailey a já se nechal unést mou zlostí. Jel jsem sní, ale než se něco stalo ukončil jsem to." Zněl zoufale.

„Musíš mi věřit Bethany. Jsi něco víc. Jsi všechno. Odpustíš mi ?" Koukl se na mě a silně polkl.

Chvilku jsem mlčela a přemýšlela. „Dobře..al.." Obejmul mě s já ani nestihla doříct větu. „Počkej." Odtrhla jsem ho od sebe. „Jen tak s tebou zase nebudu. Jsme jen kamarádi. A budeš se muset snažit." Stoupla jsem se a oprášla jsem si zadek.

Koukal se na mě výrazem, který jsem nemohla popsat. Probíhala mezi náma trapná chvilka a já musela něco říct. „Tak pojď." Zavolala jsem na něj a mávla rukou.

Došel ke mně a spolu jsme došli k autu. „Ty umíš řídit ?" Zeptal se nevěřícně, což mě urazilo. „No dovol ! Jezdím líp něž ty !" Řekla jsem důležitě, ale pak jaem to nevydržela a zasmála se.

Doma na nás čekali kluci, kteří nervózně čekali co bude. Po otevření dveří k nám všichni příběhli. „Camerone, bro, kte KURVA jsi !!" Zakřičel Jack a všichni ostatní taky něco pokřikovali.

Nechala jsem je být a odešla do svého pokoje. Mám toho dneska dost.

Oblíkla jsem si pyžamo a šla si udělat večerní hygienu, však to znáte. Potom jsem si lehla do postele a po chvilce jsem usnula.

Ráno

„Beth ! Bethany vstávej !!!" Někdo mi klepal na dveře a podle hlasu jsem poznala, že je to Matt. „Eeeeee !!" Zabručela jsem do polštáře.

Po klepání vešel dovnitř a skočil ma mou postel. „Co je !!" Protočila jsem očima a koukla se na něj. „Mám pro tebe překvapení." Usmál se a stoupl si.

„Za 30 minut buď před domem." Mrkl a pak odešel z místnosti. Nechápavě jsem se koukala na zeď před sebou a líně jsem si promnula oči.

Jsem zvědavá co to zase bude. Upřímně už mě asi nic překvapit.

Jako líné prase jsem vstala z postele a šla si udělat hygienu. Ani jsem neměla chuť se malovat a vlasy jsem si nechala volně rozpuštěné.

Tak když tam nebude zase stát Justin, tak je mi jedno jak vypadám. Každopádně si myslím, že proto by mě tak šíleně nebudil.

Po schodech dolů jsem došla do kuchyně a vzala si jablko.

V  daný čas jsem otevřela  dveře a uviděla před domem auto a v něm Lukase ? On se s něma baví ?

Nechápavě jsem šla k němu. Stáhl okýnko a široce se usmál. „Nastupovat, lady !" Otevřel mi zevnitř dveře.

Pořád jsem tomu všemu nechápala, ale to je asi účel. „Ty se bavíš s...." Skočil mi do toho. „Né, vlastně ani né, ale v obchodě jsem potkal Matta a potřeboval jsem ti něco vyřídit a místo zprávy jsem poslal Matta." Zasmál se a já s ním. „Aha. Takže to překvapení je od tebe ?"  Pokčila jsem obočí.

„Jo, tak nějak. " usmál se a dál sledoval cestu. Po 10minutách jsme dojeli na zvláštní plácek, kde nikde nikdo nebyl.

Došli jsme k velké budově u toho plácku a všimla si, že za tou budovou je cesta jak pro letadlo. „Nějaké staré letiště ?" I když nevypadalo staře. 

Najednou se z oblohy sneslo menší letadlo. „Né to je naše letiště." Usmál se. A v ten moment mi to došlo. „To si děláš srandu ?!" Trochu jsem vykřikla.

Letadlo přistálo a dveře se otevřeli. Z těch dveří vyšla moje teta, která se klepala. Za ní se objevil Pan Chlupatá prdel.

Ještě před tím, než jsem šla k ní, jsem silně obejmula Lukase. „Děkuju." Zašeptala jsem. „To je to nejmenší." Usmál se a pohladil mě po zádech.

Odtáhla jsem se od něj a rychle utíkala k tetě.  Když jsem byla u ní roztáhls ruce a vytáhla mě do objetí. „Zlatíčko !!" Vykřikla radostně. Ahoj !" Odtrhla jsem se od ní. S chlupatou prdelí jsme se jen pozdravili.

„Tady ten milí a krásný chlapec nám řekl, že nás za tebou dostane. Kdo to je ? Kamarád ? Přítel ?" Uculila se. „Tetó. Kamarád." Usmála jsem se a šla s ní k němu.

„Dobrý den." Okamžitě tetu a ho pozdravil. „Jak se vám letělo. Řekl mile. „Velmi dobře. Opravdu ti děkujeme.

Společně jsme nastoupili do černého auta a jeli pryč.

Takhle dlouho mi nikdy netrvalo přidat část, ale doufám, že mi odpustíte.          -Love Beth