I hate you Dallas ! [CZ]

36

Chci se vám moc omluvit jak dlouho to trvalo, ale byla jsem na táboře a jaksi jsem neměla náladu. Snad vás to neidradilo, ale teď se pomalu blížíme ke konci.           -Beth <3

Šla jsem teda otevřít a mé oči se po otevření dveří rozzářili.

Stál tam Cameron a v ruce držel obřího medvěda. Moje brada spadla dolů a mé srdce bylo jako o závod. „Ahoooj !!" Řekl radostně Cam. „Camerone ? Co..co to je ?" Nemohla jsem se hnout. „Já říkal, že se to pokusím napravit." Podal mi medvěda a já ho silně zmáčkla.

Pak jsem medvěda dala na zem a šla obejmout Camerona. Slyšela jsem jak si oddychl.

„Čáu bro !" Vykřikl Jack G. a chlapsky ho obejmul. Všichni jsme vešli dovnitř, já s medvědem šla do pokoje a prosadila jsem si ho na postel. Chvilku jsem se na něj koukala a přistihla jsem samu sebe jak se usmívám. Jak to ten Dallas děla ?

Dole se kluci bavili a koukali na Ellen Show. Přidala jsem se k nim a sedla si na koberec.

Zrovna tam byl Nail z 1D. Teda já ho jinak neznám, ale začal sólo a prý se mu daří.

Po reklamách se to přeplo na zprávy. Mluvila v ní paní s blond vlasy a modrými oči. „Velký obrat, Česko je zase otevřené. Všechny problémy jsou u konce a turisté, dokonce i 5 turistů z New Orlanda." Všichni jsme zůstali s otevřenou pusou a pak se všichni koukli na mě.

„Beth ? Co budeš dělat ?" Zeptal se Matt. Chtěla jsem něco říct, ale volala mi teta.

Telefon jsě si dala k uchu a odešla do svého pokoje. „Bethany, slyšela jsi to ? Už můžeme domů." Nevěděla jsem co říct, jakoby jsem úplně přišla o schopnost mluvit. „Eee.egm já vím." Sedla jsem si na okno a hrála si s prsty.

„Hele hned neodletíme, toho se neboj, ale tak za 5 dní nebo 4 by jsem chtěla být doma. " Její slova mě zarazila. Upřímně já nechci odjet. Věděla jsem, že někdy prostě musím, ale nevěděla jsem, že tak brzo. 

„Beth jsi tam ??" Ozvalo se. „Jojo, promiň teto, já ti ještě zavolám. " Rychle jsem dořekla a vypla to.

Sešla jsem dolů. Kluci už tam nebyli. Přišla mi zpráva od Lukase. Jestli nechci přijet. Napsala jsem, že klidně a za 10 minut by tu měl být. 

Hej Beth." Nevím proč, ale měla jsem trochu mokré oči, když jsem uviděla Matta ve dveřích. „Tak co ? Už víš co budeš dělat ?" Zeptal se a došel ke mně.

„Teta chce tak za čtyři dny odletět." Koukala jsem se do země. „Už ?!" Vykulil oči. „Joo. Teď jedu k Lukasovi. A pak něco podnikneme." Snažila jsem se usmát. „Tak to 100% musíme !! To bude velká párty, nebó tě zamknem ve sklepě a budeš tu navždy." Koukal se mi přímo do očí a snažil se být vážný, ale pa jsme se začali smát.

„Tak fajn, drž se." Zasmál se a obejmul mě. Obula jsem si boty a došla přes dům, kde čekal Lukas. Přišla jsem k němuž obejmula jsem ho. „Ahoj, slyšel jsem to o Česku. Kluci hned naléhali, že tě musí vidět." Zasmál se a odtáhl se.

Nasedli jsme spolu tentokrát na motorku. „Bojíš se ?" Zasmál se a podal mi helmu. „Já ? Nikdy." Nasadila jsem si jí a jemně jsem se Luka chytla. 

Motorka se rozjela a já se na Lukase muselá pořádně namáčkmout a pevně ho obejmout. Jel fakt rychle.

Jeli jsme tou samou cestou, kterou už moc dobře znám. Velkej strom. Pár starých domů a pak jednou do prava a jste v lese.

U vchodovým dveří jsem si vyzula boty a šla dovnitř. Sotva jsem se rozkoukala uviděl mě Twist a zakřičel. „Beth je tady !!" Jako malé dítě došel ke mně a chytl mě do náruče. Otočil se mnou jako ve filmu a nakonec jsme udělali náš pozdrav.

Hrozně ráda jsem ho zase viděla. S ostatníma jsem se pozdravila. Sedla jsem si vedle Lukase a všichni jsme se koukali na Kruhy. Celkem dobrej film. Je to horor a bylo hrozně vtipný jak se Twist bál.

Všude byla tma a ticho. Když v tom cinkl něčí telefon. Po 5 minutách film skončil. Rožla (zapla) se světla a všichni jsme mlčky seděli a sledovali vyplou telku. 

„Tak jo. Beth vezmu tě už domů ne ? Je dost pozdě." Stoupl se Lukas a já si stoupla taky. 

„Jojo no tak kluci." Otočila jsem se, ale všichni byli pryč. Chtěla jsem se s něma rozloučit, ale byli pryč. „Aha tak nic." Ušklíbla jsem se. „Budu tu už asi jen 4 dny. A pak pojedu zpátky domů." Kývla jsem hlavou. „Neboj se, ještě budeš mít možnost." Tajemně se usmál a šel ke dveřím.

Tentokrát vzal auto a já už toho měla dost. Pořád měnit dopravu, no co to je ?! Sedli jsme si do jeho černého BMW a jeli. Cestou jsem se koukala z okna, i když už byla tma.

Každopádně u zatáčky do naší ulice jel Lukas pořád rovně. „Eeee Lukasi už jsi to přejel." Ukázala jsem na vzdalující se odpočku.  „Já vím. " řekl sebevědomně a dál sledoval cestu.